Jawa 350 OHC Scrambler – Je tohle návrat českých klenotů?

Seznamte se se Scramblerem. Je to další přírůstek do rodiny 350 OHC, stavějící na čínských základech výrobce Shineray. Možná se teď ptáte, jak je to s „indickou odnoží“, leč tahle motorka nemá s Jawami z Indie nic společného. Jde o kooperaci mezi týneckou továrnou a Čínou, zatímco nová indická Jawa si pod taktovkou Mahindry žije vlastním životem a u nás se jí dočkáme snad již brzy.

Scrambler se tedy zrodil ze stejného těsta jako loni představený Special a starší základní 350 OHC a s nimi taky sdílí velkou spoustu techniky od rámu, přes motor až po elektroniku nebo podvozkové komponenty. V rámu z ocelových trubek tedy trůní léty prověřený vzduchem chlazený jednoválec o objemu necelých čtyř set kubíků, který prapůvodně vymyslela Honda pro model CB 400 a Číňané jej dodnes licenčně vyrábí v ohromných počtech. Motorka sama o sobě je potom sympaticky jednoduchá, vcelku hezká a vydává se přesně tou retro cestou, kterou mají lidé v současné době v oblibě.

Zatímco příbuzný 350 OHC Special je populárním „café-racerem“, tedy sportovní motorkou s aerodynamickou kapotáží a přikrčenou jezdeckou pozicí, Scrambler jede na vlně stejnojmenných retro naháčů s terénními ambicemi. Nechybí mu třeba číselný štítek pod sedlem, široká řídítka s hrazdou nebo černé vyplétané ráfky, obuté do špalkových enduro pneumatik. Kdybych si měl Scramblera ještě nějak „vylepšit“, stoprocentně by mu slušely dva výfuky na jedné straně, vytažené vzhůru pod sedlo. Pak by to byla naprostá pecka. Standardní dva výfuky vybíhající k zadnímu kolu vypadají na fešném Scrambleru trochu usedle, nemluvě o tom, že jejich část pod motorem je vyloženě na ráně v případě, že by se s motorkou někdo skutečně vydal do nějakého terénu.

Holt výfuky, stejně jako vše okolo, podléhají napjatému rozpočtu, takže cílem bylo zužitkovat maximum stávajících prvků ze standardního 350 OHC a Specialu. Jenomže tohle „recyklování“ šlo ještě o dost dál. Jak už padlo v rámci reportáže z prvního shledání, nádrž vyráběná v Týnci legendární Kývačku nejen připomíná, ale její boční panely jsou skutečně identické! Jawa tak zužitkovala „kopyto“, které zbylo od 90. let, kdy se nádrž shodná s Kývačkou obdobným způsobem vyráběla na tehdejší stopětadvacítku. A světe div se, na nový Scrambler pasuje nádrž v designu z 50. let vyloženě skvěle, a špatně nevypadá ani černo-žluté zbarvení, ve kterém se motorka dostala do redakce. Jen to původní červeno-stříbrné, v němž jsem viděl Scramblera coby prototyp poprvé, vypadalo přece jenom víc „jawácky“.

Při druhém shledání už se však nemusím jenom koukat, a proto přehazuji nohu přes sedlo a chystám se novou Jawu důkladně testovat několik nadcházejících dní. Způsoby, jak nahodit jednoválec do akce, jsou rovnou dva. Jeden spočívá v tlačítku startéru, druhý potom „na tvrďáka“ v nakopávačce. K mému drobnému zklamání je ovšem nakopávačka spíš na ozdobu, protože nakopnout motor se vstřikováním je docela očistec, a třeba nouzové nakopnutí s vybitou baterkou je úplně vyloučené (a to si troufám tvrdit, že motorky nakopávat umím). Volím tedy srabáckou variantu s elektrickým startérem a po pár převaleních už jednoválec dupe skrz výfukové koncovky.

Ruku na srdce – koncepčně starý jednoválec podával nejlepší výkony v té éře, kdy ho mohl z jedné strany krmit karburátor s pořádným difuzorem, a z druhé strany „vyplachovat“ výfuk průchozí až do koncovky. Jenže to už dneska samozřejmě není možné a v zájmu snižování emisí musel motor přezbrojit na elektronické vstřikování a vypořádat se s katalyzátory ve výfuku. I proto je jeho výkon jen nevalných 28 koní a točivý moment 30 Nm je podáván dost plochou výkonovou křivkou. Bez cukání funguje motor od tří tisíc otáček a nejlépe mu je ve středním spektru od čtyř do šesti tisíc, kde umí zatáhnout a předvede taky minimální vibrace. Naopak víc než k sedmi tisícům jej nemá smysl vytáčet, protože zde už se dostavují jenom vibrace a žádná výkonová špička se nekoná. Jenže zatímco u sportovně zaměřeného Specialu mi tenhle charakter jednoválce k celkovému pojetí stroje příliš neseděl, ke Scrambleru, na kterém se jezdí více „na brblačku“, sedne citelně lépe.

Je to vlastně paradox, neboť se jedná o prakticky stejné stroje, ale ta změna způsobu, jakým se sedí za řídítky, umí drasticky proměnit celkové vnímání motorky a způsob, jakým ji přirozeně chcete používat. Pozice za řídítky je neutrální a vzpřímená, takže rozhled mi na Scrambleru rozhodně nechybí, a třeba pohyb po městě je příjemný. Širokými řídítky se motorka nesmírně jednoduše ovládá, působí lehounce a briskně mění směr. Kola jsou navíc zavěšena na tak akorát tuhém podvozku, který není zbytečně měkký, ale odtlumí i velké nerovnosti. A v kombinaci s vysokým a měkkým sedlem dělá ze Scramblera naprosto pohodový stroj na dojíždění. A nejen to. Přejdete-li výkonový deficit motoru, můžete si v dostatečně utažených vlásenkách i hezky zablbnout. Pneumatiky se chovají vzorně – vlastně o dost lépe, než bych vůbec čekal od pneumatik, na kterých je napsáno „Yuanxing“.

Na druhou stranu našly by se i nevýhody. Spojka by nemusela být na ovládání tolik tvrdá, zatímco brzdy by Scrambler zasloužil o dost silnější. Aby přední dvoupíst na nevelkém kotouči skutečně zabrzdil, musím se do páčky důrazně opřít, a zadní mechanicky ovládaný buben je tu spíš do počtu. Kromě toho mě dost otravovala ještě řadička, příliš utopená „v motorce“ oproti stupačce, a navíc s hrozně ostrým koncem, který řezal i přes streetovou botu na motorku. To ale není nic neřešitelného a řadička by se dala upravit nebo vyměnit za nějakou lepší. Jemnému řazení jinak vesměs není co vytknout a až na výjimečně strefený falešný neutrál jsem nezaznamenal jediný problém.

Jasně, Jawa 350 OHC Scrambler není dokonalá, má svoje mouchy a původ v čínském základu je na ní tu a tam trochu vidět. Na druhou stranu je to ale hezká a slušně fungující motorka, která na dojíždění do práce nebo na prosluněné nedělní vyjížďky dává smysl. Za řídítky se hravě propletete dopravou a stejně tak můžete za doprovodného brumlání vzduchem chlazeného jednoválce relaxovat při proplouvání krajinou třeba kolem Karlštejna. Když to vezmu kolem a kolem, patří Jawě za tuhle motorku palec nahoru. Už jen kvůli napjatému rozpočtu, s nímž musí Jawa bojovat.

A když už jsme u rozpočtu, ten váš Scrambler nezruinuje. Cena sice zatím není pevně nastavená, ale jelikož je nový model lépe vybavený než 350 OHC za 100 tisíc, a naopak o něco hůř vybavený než Special za 120 tisíc, bude Scrambler na tuty stát nějakých 110 tisíc.

Našeho testovacího jezdce obléká Bikers Crown