James Dean – nikdy nezveřejněné fotky tragické nehody

Ten den bylo v kalifornském městě Choame ještě léto. Sluníčko se převalovalo nízko nad obzorem, když James Dean přijel na křižovatku silnic Route 466 a State Route 41 rychlostí okolo 140 km/h a jeho Porsche 550 smetl Ford Tudor, který odbočoval vlevo. Třiadvacetiletý řidič malý stříbrný sporťák proti sluníčku prostě neviděl a Dean nezpomalil, byl přece na hlavní. Těžce zraněný herec a automobilový závodník cestou do nemocnice zemřel a paradoxně se tak stal nesmrtelným…

Jenže vraťme se o pár měsíců zpět, kdy James Dean ještě nebyl žádnou velkou hvězdou. V kinech byl zatím jen jeden jeho film a Dean zrovna natáčel snímek Obr, během kterého měl zakázáno dělat to, co ho bavilo nejvíc, tedy závodit. Stejnou podmínku měl prý ve smlouvě i u předchozího filmu Rebel bez příčiny. Dean si alespoň udělal radost a svoje Porsche 356 vyměnil za sportovnější model 550 Spyder téže značky. Prý po něm moc toužil, chtěl být ještě rychlejší. Jednou z prvních věcí, co udělal, když si ho pořídil, bylo to, že na něj nalepil číslo 130, na zadek auta nechal namalovat legendární nápis Malý bastard a že svým mechanikem Rolfem Wütherichem nechal seřídit čtyřválcový vzduchem chlazený boxer na co nejvyšší výkon. Herec Alec Guiness, který Deana v jeho novém autě viděl 23. září 1955, tedy týden před tragédií, mu prý řekl: „Příteli, jestli v tomhle autě hodláš opravdu jezdit, obávám se, že tě v něm do týdne najdou mrtvého.“

Jenže Jeames Dean byl mladý, bezstarostný a netěšil se na nic jiného, než jak se svým novým autem bude první říjnový víkend závodit v kalifornském Salinasu. Původně tam měl jet se svým mechanikem a dalšími dvěma lidmi ve velkém Fordu Country Squire a Porsche měli vézt na návěsu, jenže Wütherich přišel s nápadem, že bude lepší, když Dean pojede se Spyderem po ose, aby si na něj zvykl a osahal si ho, přece jen si ho pořídil jen pár dní předtím. Sedl si tedy k němu do auta a vyrazili, Ford Country s prázdným návěsem se vypravil za nimi.

Posádka velkého Fordu ale neměla šanci se malého stříbrného Porsche držet, protože James Dean si s rychlostními limity nikdy nedělal těžkou hlavu. „Říkal jsem mu to dřív a říkal jsem mu to i ten den, že nemá jezdit tak rychle, ale vždy se jen smál,“ vypověděl pak do policejního protokolu Bill Hickaman, který velkou fordku řídil. „Varoval jsem ho, že malé stříbrné auto může být na šedé silnici snadno k přehlédnutí, zvlášť když jede výrazně rychleji, než by mohlo kohokoliv napadnout.“ A pak přiznal, že on i Dean dostali po cestě pokutu za rychlou jízdu. „Jeli jsme asi stodvacet na osmdesátce…“

Jenže nějaká pokuta nemohla Deana rozhodit. Jednoduše šlápl na plyn a se zapadajícím sluncem v zádech vyrazil na cestu, vždyť do cíle mu zbývalo už jen nějakých sedmdesát mil. Cal Poly Donald Turnupseed, třiadvacetiletý veterán amerického námořnictva, se mezitím se svým Fordem Tudor vracel domů. A podle všeho taky spěchal. Bylo tři čtvrtě na šest, když na křižovatce silnic 466 a 41 začal odbočovat vlevo. „Protijedoucího auta jsem si všiml až na poslední chvíli. Začal jsem brzdit, ale srážce už nešlo zabránit.“ Brzdil i Dean, pokoušel se protijedoucímu autu i vyhnout, ale marně. Podle závěru policejního vyšetřování přišel náraz v rychlosti 137 km/h a malé lehké Porsche bylo vymrštěno do vzduchu, kde udělalo dvě salta a přistálo mimo silnici. Rolf Wütherich vyletěl z auta ven, James Dean zůstal zaklíněný za volantem. Měl rozdrcenou levou nohu, rozsáhlá vnitřní poranění a polámané krční obratle.

Zatímco Wütherich se zlomenou čelistí a vážnými poraněními kyčle přežil, a Turnupseed dokonce vyvázl jen se zlomeným nosem, Dean byl po převozu do pětačtyřicet kilometrů vzdálené nemocnice prohlášen za mrtvého. Oficiální příčina úmrtí: Zlomený vaz.

A právě teď, dvaašedesát let po Deanově smrti, se objevily doposud nepublikované fotografie, které jsou součástí setu třiceti snímků, které sloužily jako důkazní materiál při vyšetřování nehody. Měl je v držení Turnupseedův advokát, který obhajoval svého klienta. A věru není na ně hezký pohled…

Je zajímavé, že nikdo pořádně neví, co se stalo s vrakem auta, respektive s jeho díly. Vrak vozu totiž koupil George Barris, který už v té době začínal stavět filmová auta, a ten jednotlivé díly pak rozprodal. Traduje se, že Deanův 550 Spyder zabíjel i pak, neboť auta, která měla používat jeho díly, byla aktéry několika pozdějších havárií, ale to všechno jsou nejspíš jen báchorky. Jisté však je, že karoserie vozu záhadně zmizela a nikdo neví, kde je jí konec. A to se ji pokoušelo najít hned několik lidí, samotné Porsche, a třeba muzeum Volo Auto vypsalo odměnu milion dolarů za předání trosek vozu.

Jisté však je, že smrtelná nehoda Jamese Deana z něj paradoxně udělala ikonu a nesmrtelného. I když natočil jen tři filmy, vyhrál pár menších závodů a zemřel v pouhých čtyřiadvaceti letech, jeho jméno zná snad úplně každý. Platí, že je prvním hercem, který dostal nominaci na Oscara v kategorii „Nejlepší herec” in memoriam, a že ho Americký filmový institut zařadil na osmnácté místo v žebříčku „100 let, 100 hvězd”. A film Rebel bez příčiny má lidem co říct ještě dnes… Už jste ho viděli?

PS: A proč Malý bastard? Vysvětlení se různí. Jedním z nich je, že Dean tak sebekriticky narážel na vlastní výšku a komplikovanou osobnost. Tím druhým, že on sám říkal svému příteli Billu Hickamanovi Velký bastard a on mu oplácel Malým bastardem. Jisté však je, že Deanovo Porsche 550 Spyder tak získalo přezdívku, pod kterou ho znají lidé na celém světě.