Článek
Zastavovací úkony jsou podloženy interními akty řízení a zákony, podle kterých by se měl každý policista řídit. Předpisy říkají, kdo a za jakých podmínek je oprávněn tyto manévry provádět. Většinou stačí jen mávat paží nebo rozsvítit příslušný nápis STOP, ovšem někdy musí muži a ženy ve stejnokrojích nasadit tvrdší donucovací metody.
Když majáčky k zastavení nestačí, přichází na řadu další metody a pomůcky
O jaké základní techniky jde, to prozradí následující řádky vytvořené ve spolupráci s plukovníkem Petrem Duškem, vedoucím odboru dopravní policie Královéhradeckého kraje.
Znamení
Úplně nejzákladnější metodou je zastavení vozidla pomocí vztyčené paže, zastavovacího terče nebo červeného světla (za snížené viditelnosti). Z jedoucího auta pak příslušníci mohou využít kývání paží nahoru a dolů nebo vysunutí už zmíněného zastavovacího terče či třeba přenosné svítilny.
Mezi znamení patří rovněž všem dobře známé majáky, doplněné o rozsvícení nápisu STOP. Tímto způsobem vás policie nejčastěji zastaví zezadu, a to kvůli bezpečnosti i rozhledu. Jestliže se rozhodnete ujet, přijdou na řadu další postupy.
Tenhle zastavovací pokyn jistě znáte z klasické silniční kontroly
Proč vlastně lidé policistům ujíždí? „Nejčastěji pokud je řidič pod vlivem alkoholu, návykových látek, v pátrání, není oprávněn k řízení motorového vozidla (zákaz činnosti, nebo není držitelem příslušného řidičského oprávnění), přepravuje osoby nebo věci, které není ochoten podrobit kontrole policie, řídí odcizené, technicky nezpůsobilé nebo zcela neschválené vozidlo (převážně motorky, čtyřkolky a jiné),“ uvádí Dušek.
Operační středisko
Esem v rukávu policie je Integrované operační středisko, které má on-line přehled o všech dostupných hlídkách i jejich vybavení. Každé auto navíc disponuje radiostanicí a vlastním volacím znakem. Pracovníci centra jsou tak schopni na základě přijatých informací odhadnout směr jízdy pronásledovaného vozidla, a tedy efektivněji koordinovat zásah vedoucí k zastavení ujíždějícího řidiče.
Operační středisko je takovým policejním koordinačním centrem
Plukovník Dušek však tvrdí, že veledůležitý je rovněž vizuální kontakt, proto si operační středisko může vyžádat pomoc helikoptéry. Pronásledování nekončí ani na hranicích jednotlivých států, ale za dodržení určitých podmínek může pokračovat i na území ostatních zemí.
Zastavovací pás a zátaras
Mezi další účinné prostředky patří hřebový pás, jímž jsou vybaveny vybrané hlídky. Pokud na něj auto najede, dojde zpravidla k poškození pneumatik a k postupné ztrátě tlaku. Policie má dále pravomoc zahradit cestu služebním vozidlem/vozidly, a to například formou silničního zátarasu (typicky u dálničního sjezdu). V případě, že stíhaný řidič zastavil, může dojít k zabránění dalšímu odjezdu vozu, a to jeho blokací jiným policejním autem.
Bezpečnostní krytky jsou na hrotech kvůli prevenci zranění policisty, ovšem vliv na efektivitu funkce pásu nemají
PIT manévr
Poněkud drsnějším manévrem je násilné zastavení/vytlačení vozidla, realizované pomocí takzvaného PIT manévru, kdy služební auto vybavené zesíleným čelním rámem lehce narazí do zadní části boku pronásledovaného automobilu, čímž dojde k jeho destabilizaci, případně k přetočení a zastavení. Zkratka PIT znamená v angličtině „pursuit intervention technique“, což je ve volném překladu „technika k přerušení honičky“.
Integrovaný rám není parkovací pomůcka, ale nástroj pro provedení PIT manévru
Hrozba a střelba
V nejzávažnějších případech tasí policisté služební zbraň, kterou lze použít k hrozbě, varovnému výstřelu, případně k ostré střelbě do pneumatik ujíždějícího vozu.
Jak ale obvykle končí takové honičky s policisty v Česku? „Většina pronásledování končí chybou ujíždějícího řidiče nebo jeho dobrovolným zastavením, občas vynuceným například vytvořením zátarasu z ostatních služebních vozidel, popřípadě za využití zastavovacích pásů. Někdy však postačí i silný provoz, ve kterém má policejní auto s majáky daleko lepší průjezdnost než řidič ve stíhaném automobilu,“ dodává plukovník Dušek.
Skutečně až v krajních případech přichází na řadu služební zbraň
Během zásahů tvoří určitá specifika odcizená vozidla vybavená lokalizační jednotkou pro vyhledávání. Vybraní poskytovatelé těchto služeb pak v případě pátrání/pronásledování poskytují polohová data policejnímu operačnímu středisku a to je zase předává hlídkám.
Zmíněný výčet tedy patří mezi základní metody. Policie totiž používá i další taktické postupy, které ovšem nezveřejňuje. Jestliže vám momentálně vrtá hlavou, na co mají nové policejní Octavie onen železný rám vpředu, můžeme vás ubezpečit, že jde právě o nástroj pro PIT manévr, nikoli třeba o parkovací pomůcku.