Článek
Kdysi dávno, když byl sex bezpečný a motorsport nebezpečný, sedali závodní jezdci do svých aut s vědomím, že jedou možná svůj poslední závod. Dopoledne před osudným srpnovým závodem v roce 1976 varoval Niki Lauda ostatní jezdce, že závodění na Nordschleife je nebezpečné a do závodu by neměli nastoupit. Většina z nich se mu vysmála. O několik desítek minut později s hrůzou zastavují u Laudova hořícího ferrari... Arturo Merzario bez ohledu na svoje bezpečí rozepíná havarujícímu jezdci bezpečnostní pásy, Harald Ertl chrlí obsah hasicího přístroje, který mu někdo vrazil do ruky, přímo na Nikiho (plíce měl poškozené nejen žárem, ale i toxickými výpary), o pár chvil později tahá Brett Lunger popáleného Laudu z auta…
Tehdejší závodní tratě byly dlouhé a bez zabezpečení, záchranářské auto řídil zkušený jezdec (hasič) a na sedadle spolujezdce byl doktor
Všechny ty horké chvíle věrně zachycuje film Rivalové (RUSH), který nejspíš všichni dobře znáte, ale ještě působivější je podívat se na původní záznam na osmimilimetrové kameře.
Rána, pak druhá a pak zoufalý boj ostatních jezdců se zničujícími plameny, ruční hasicí přístroje a ohromná obětavost. V devětačtyřicáté vteřině se v dokumentu objevuje oranžové Porsche 911, ale jak vidíte na fotografiích, na místě se objevilo o kus dříve. A pozornému oku neunikne z jeho zavazadlového prostoru vedoucí požární hadice, která před pár okamžiky chrlila pěnu na hořící monopost. Nejde o Pace Car, ale defacto o první záchranářské auto. A právě o něm a jeho řidiči jsou následující řádky…
Herbert Linge byl bývalý tovární jezdec Porsche. Začínal coby mechanik, aby pak při pár nutných popojížďkách ukázal svůj talent, což vyústilo v kariéru závodního jezdce; postupně přešel do vývojového týmu závodních a sportovních vozů ve Weissachu. Jako závodník se několikrát pokoušel o úspěch na nebezpečném Nürburgringu i na nekonečné Mille Miglia, ale vždy bez výraznějšího úspěchu. Snad v tom hrála svou roli i okolnost , že si moc dobře uvědomoval, jaké nebezpečí jezdcům hrozí a jaká rizika podstupují.
Herbert Linge ještě jako závodník za volantem Porsche 904 na Nürburgringu v roce 1964
Bezmála třicet kilometrů dlouhá trať Zeleného pekla, stejně jako prestižní Mille Miglia, totiž skýtaly jen nulové zabezpečení v případě nehody. Posty traťových maršálů byly od sebe zoufale daleko – v případě nehody trvalo i několik minut, než se na místo dostali záchranáři, bez ohledu na to, jestli šlo o sanitku či o hasiče. Smrt číhala doslova na každém kilometru a vteřiny se vlekly jako minuty.
Stejně jako ostatní jezdci, i on často přemýšlel o tom, jak rychle umí závodní auto shořet, přičemž šance na záchranu jsou pak jen mizivé. Proto, už jako člen vývojového týmu Porsche, přišel v roce 1972 s jednoduchou, ale o to geniálnější myšlenkou: využil unikátní koncepci modelu 914 a do zadního kufru namontoval velkokapacitní práškový přístroj společně s požární hadicí, dopředu pak uložil soupravu na stříhání plechů. Postavil tak vlastně první záchranářské auto, se kterým se z vlastní iniciativy začal zúčastňovat závodů na Nordschleife.
Kufr Porsche 914 bezezbytku vyplňoval pěnový hasicí přístroj
Vepředu pak byla souprava na stříhání plechů
Od toho byl už jen krok založit jednotku ONS-Staffel, která se začala starat o bezpečí při závodech na dlouhých tratích. Porsche 914 se stalo autem, kterému říkali R-Wagen. Dalším autům, jež nabízela velký zavazadlový prostor pro potřebnou techniku, se pak říkalo S-Wagen. Vozy R měly za úkol být na místě nehody co nejdříve a poskytnout nezbytnou první pomoc, včetně té lékařské. Řídili je zkušení jezdci s hasičským výcvikem a na místě spolujezdce seděli speciálně vyškolení lékaři. Vozy kategorie S-Wagen pak stály rozmístěné po okruhu a poskytovaly jim náležitou podporu; podle tehdejších doporučení měly být na místě nehody do třiceti vteřin.
ONS-Staffel byla vlastně první záchranářskou jednotkou. Dnes samozřejmost, v 70. letech revoluce
A právě oranžové Porsche 911 zasahující na místě nehody Nikiho Laudy na Nürburgringu se stalo symbolem vzniku záchranářských aut, bez nichž už si dnes neumíme představit žádný závod. Není pravda, že by Laudu zachránila přítomnost právě tohoto speciálu – ve skutečnosti to byla duchapřítomnost a hrdinství ostatních jezdců. Ale je neoddiskutovatelným faktem, že Herbert Linge byl tím, kdo položil základní kámen existence rychlých asistenčních aut. Tento jezdec se sice nikdy nestal slavným závodníkem, ale mnozí slavní závodníci mu mohou nepochybně děkovat za to, že se dožili důchodu.