Článek
Hned zkraje budiž řečeno, že tento systém se dá rozdělit na tři druhy. První je ten, který se aktivně nepodílí na udržení auta v jízdním pruhu, ale pouze vás informuje o tom, když auto opouští jízdní pruh. Jakmile systém vyhodnotí, že vozidlo vyjíždí z pruhu, dostanete akustický signál, popřípadě vibrace do volantu. V některých modelech najdete kombinaci obou způsobů upozornění.
Druhou variantu představuje systém, který se aktivně podílí na tom, aby auto z pruhu nevyjelo. Jednoduše vám auto „sáhne“ do volantu a stočí jej směrem, aby vůz neopustil jízdní pruh. Na trhu jsou modely, které to zvládají velmi dobře. Ale existují také ty, které sice zamezí vyjetí do protisměru, ale směr zredukují tak, že pomalu jedete k druhému pruhu. Ve finále vás systém s trochou nadsázky „pinká“ od vodící čáry k čáře.
Třetím druhem je systém naprogramovaný tak, že auto propočítává vzdálenosti pruhů a drží vás víceméně uprostřed. Jedná se o nejnovější „generaci“ systému, kterou najdete například v Mercedesu třídy S, Audi A8, BMW řady 7, ale také v Tesle Model S. Systém rozhodně není všemocný. Jakmile přijedete do zatáčky s malým poloměrem, pak mají systémy problém. A do problému je může dostat také počasí. A to nejen sníh, kdy vodící pruhy nejsou vidět. Za hustého deště nebo sněžení se vám může stát, že vám auto zahlásí, že některé senzory nefungují a systém je tak nedostupný.
Systém hlídání jízdního pruhu, ať už se jedná o jakýkoli, funguje na základě kamer. Ty většinou bývají umístěny za čelním oknem v úrovni zpětného zrcátka. Nemusí to tak být vždycky. Kamery snímají vodící čáry vašeho pruhu, data posílají do procesoru, který všechny informace zpracovává a následně vyhodnocuje. V případě potřeby dá pokyn systémům, které vás mají upozornit, že vyjíždíte ze svého pruhu. Což se následně i stane akusticky nebo vibrováním volantu.
Ne všechny kamery jsou však stejné. Některé vidí před auto na 20 metrů, jiné třeba i na dvojnásobek nebo i dál. Zároveň není velké tajemství, že tyto systémy si automobilky nevyvíjejí sami. Mezi největší dodavatele kamer a radarů patří společnosti jako je Bosch nebo Valeo. Pro zajímavost, taková Audi A8 má ve svých útrobách hned šest procesorů od společnosti Nvidia. Ty mají za úkol zpracovávat všechna data, které sbírají kamery a radary zodpovídající za různé systémy. Až takové množství procesorů dnes najdeme v moderních autech.
Existují však systémy, které pracují s pomocí infračervených senzorů. Konkrétně za pomoci série infračervených senzorů. Ty jsou umístěny v předním nárazníku a jejich úkolem je „číst“ vodící čáry na silnici. Vše funguje na principu jiného odrazu. Každý senzor je vybaven LED diodou a snímačem. Hodně zjednodušeně řečeno, LED dioda posvítí na silnici a snímač zaznamená jiný odraz světla. Všechny informace se pošlou do procesoru, přičemž ten ještě zkontroluje, zda byl aktivovaný blinkr či nikoliv. Pokud nebyl, pochopí tedy, že vyjetí z pruhu není cílené a pošle informaci do volantu, aby došlo k úpravě směru.
Dnes, kdy můžete mít auto připojené k internetu, existují i modely, které celý systém posouvají ještě o něco dál. Auto si dokáže vzít data o poloze z navigace. Ví, jakým směrem jedete a díky mapovým podkladům dokáže lépe predikovat, kdy bude následovat jaká zatáčka. A když půjdeme ještě dál, takové modely od Audi si umí před ostřejší zatáčkou i automaticky přibrzdit. Hlídání pruhu je nesmírně důležitou součástí také autonomního řízení. Autonomní řízení, kterému například Tesla říká Autopilot, funguje na dokonalé souhře adaptivního tempomatu a právě hlídání jízdního pruhu.
Jaké máte zkušenosti s asistentem hlídání jízdního pruhu vy osobně? Podělte se o ně s ostatními…