Článek
Ačkoli se hodně mluví o tom, že poprvé zpětné zrcátko použil závodník Ray Harroun v roce 1911 během prvního závodu na 500 mil v Indianapolis, který vyhrál, zrcátka se na autech objevila už dříve. Harroun ovšem ideu zpopularizoval, ačkoli sám říkal, že zrcátko, které použil, se třáslo takovým způsobem, že bylo během závodu prakticky k ničemu.
Zpětné zrcátko používala už před tím britská závodnice a průkopnice automobilismu Dorothy Levitt, která ve své knize The Woman and the Car vyzývala, aby ženy vozily zrcátko při ruce a používaly ho ke sledování situace za autem. Zpětná zrcátka dokonce používaly i koňské povozy na přelomu století. První patent týkající se nastavitelného zpětného zrcátka pro automobil se datuje až do roku 1921.
Každopádně účel byl vždycky stejný: vidět, co se děje za autem. Při dnešní intenzitě provozu se bez zrcátek už vůbec neobejdeme, ačkoli někteří řidiči (a podle našich zkušeností zejména ti v SUV), zjevně považují zrcátko za nefunkční zbytečnost. Jak ale zrcátka používat a jak si je nastavit?
Také v autě správně seďte
S ideálním nastavením zrcátek a optimálním výhledem z vozu pomáhá také to, když si správně nastavíte sedačku a nebudete se v autě buď válet jako vorvaň, kterého právě na břeh vyplavilo moře, nebo naopak nebudete sedět nalepení na volantu a čelním skle jako kudlanka nábožná.
Samozřejmě záleží na tělesných proporcích každého, ale někteří řidiči sedí v autě tak špatně, že v zrcátkách nemůžou vůbec nic vidět. O tom, jak si správně nastavit sedačku, jsme psali samostatný článek, takže se nebudeme opakovat a odkážeme vás na něj.
A teď už k tomu nastavení zrcátek jako takových. Cílem je samozřejmě mít co nejlepší přehled o dění kolem celého auta. Bohužel z principu věci se nedá obsáhnout úplně celý prostor a vždycky budou vznikat tzv. mrtvé úhly, ve kterých nic nevidíte. Výrobci se naštěstí s tímhle snaží vypořádat, ať už tvarově upravenými zrcátky, které v rozích zobrazí i vozidlo nebo předmět vedle auta v běžném zrcátku jinak neviditelný, či různé senzory, které na auto v mrtvém úhlu upozorní.
Protože dnes už právě mají auta většinou zrcátka tzv. asférická (tedy s upraveným okrajem pro eliminaci mrtvého úhlu), nemusíme přistupovat při jejich nastavení ke kompromisům.
Snažte se nastavit obě zrcátka tak, abyste v nich viděli prostor, kde se auta pohybují. Nemá tak smysl koukat někam do vzduchu a také nepotřebujete vidět celý bok svého auta. Vlastně byste ze svého auta měli vidět jen kousíček na okraji, a to na obou stranách vozu.
S výhledem přímo vzad pomáhá vnitřní zrcátko, takže ta boční můžeme používat především ke kontrole toho, co se děje vedle nás. Když pak hlavou po autě necestujete a máte sedačku a zrcátka nastavená správně, vlastně se vám vytváří ucelený obraz o tom, co se kde děje, a v zrcátkách vidíte ostatní věci periferně. Příklad: pokud jedete v prostředním pruhu, tak auto, které přejíždí z toho úplně pravého do levého, se vám postupně vystřídá ve všech třech zrcátkách.
Důležité je pak samozřejmě udržovat pozornost, protože auta sama od sebe nemizí. Když nedáváte pozor, hrabete se v mobilu a ťukáte do dotykového palubního infotainmentu, nevšimnete si, že přijíždí třeba motorka. Ta je mnohem menší a snadno se vám za autem ztratí. Někteří motorkáři hlavně ve městě za autem v pruhu kličkují zleva doprava, protože si hledají místo, kudu projedou, takže pokud o motorce za sebou víte a najednou ji nevidíte v levém zrcátku, pravděpodobně ji najdete v tom pravém.
Přesto se nespoléhejte na to, že v dobře nastavených zrcátkách vidíte všechno. Především v tom pravém se snadno ztratí i autobus. Není od věci se vždycky při přejíždění doprava ještě ohlédnout přes rameno, i když uznáváme, že zrovna v moderních autech s těmi masivními sloupky i tak skoro nic nevidíte. Hlavně z SUV je mimořádně mizerný výhled.
Pomocník při couvání
Zpětné zrcátko může také sloužit jako pomocník při couvání a parkování podél vyvýšeného obrubníku. Některá auta s tím dokonce počítají a automaticky při zařazení zpátečky pravé boční zrcátko sklopí dolů, abyste viděli na zadní kola. Tak můžete auto přesně nasměrovat k obrubníku, aniž byste si odřeli ráfek.
U aut, která samočinně zrcátko nesklopí, si prostě v rámci možností zrcátko sklopte sami. Je to úkon na zhruba pět sekund a uvidíte, že se vám pak bude parkovat lépe a do mezery se vejdete. Samozřejmě je to o cviku, ale až si na to zvyknete, už to tak budete používat vždycky.
Nezbytné je také udržovat zrcátka v čistotě. Samozřejmě ne vždy je to možné a bohužel některá auta nemají aerodynamiku tak dobře vyřešenou, takže pak při dešti odletuje špína přesně na tu část okna, přes kterou potřebujete na zrcátko vidět. Při každé příležitosti si zrcátka očistěte.