Hlavní obsah

Jak se v pěti krocích připravit na koupi ojetiny

Foto: Shutterstock

Každému je snad jasné, že kupovat ojeté auto naslepo bez jakékoli přípravy je naprostá hloupost. Zde je pár jednoduchých kroků, které vám pomohou se připravit a pak snad neuděláte nějakou hloupou chybu. A navíc nebudete v bazaru za „kolouška“.

Článek

Jistě, koupě ojetého auta je vždycky tak trochu hazard. Kupujete použitou věc a ta nikdy nebude v bezvadném stavu. I když budete postupovat s maximální opatrností, nikdy se nedá zaručit, že zrovna vy si nevytáhnete tu kratší sirku. Ale to k tomu prostě patří. Ostatně, hlavně kvůli tomu jsou ojetá auta levnější než nová.

Ačkoli jsou už některá rizika spojená s ojetinami poměrně dobře medializovaná a veřejně známá, nepřestává nás fascinovat, jak laxně někteří ke koupi použitého auta přistupují. A tak jsme připravili krátkého a snad srozumitelného rádce, jak se na koupi ojetého auta připravit, nebýt za úplného amatéra a neudělat hloupou chybu.

Krok 1. Rozmyslete se, co chcete

„Já chci nějaké auto.“ „A jaké a za kolik?“ „No, já nevím…“

Takoví lidé jsou v bazaru zcela bezradní. Aut je na trhu spousta, ale vám bude vyhovovat jen pár modelů. Dobře se rozmyslete, na co auto chcete, co s ním budete dělat, kolik toho za rok najezdíte a podobně. Snažte se svůj výběr zúžit a vynechte auta, která pro vás vůbec nedávají smysl. Dnes vyhledávače ojetin umí auta filtrovat podle velmi specifických kritérií. Zkuste se koneckonců podívat třeba na Sauto.cz.

Foto: Archiv Garáž.cz

Na trhu jsou mraky různých aut. Budete jezdit jen po městě? Potřebujete něco na chalupu a do lesa k tahání dřeva? Najedete 50 000 km za rok? Chcete sportovní auto na víkendy? Ujasněte si, na co auto budete používat, a pak podle toho vybírejte vhodný model a motorizaci

Pokud si vážně nejste jistí, jaký model a motorizaci koupit, tak si aspoň ujasněte, jakou kategorii aut chcete prohlížet. Naftový kombík? Sedmimístné SUV? A vážně budete jezdit do terénu a budete potřebovat sedm sedaček? Vynechte auta, která nevyužijete, ať jen zbytečně nepřiplácíte za servis a provoz. My vám ten Kodiaq nezakazujeme, ale nestačila by vám levnější Octavia?

Krok 2. Stanovte si jasný rozpočet

Také si dopředu stanovte svoje finanční možnosti a rozmyslete se, jestli chcete auto platit v hotovosti, nebo splácet. Prakticky každý bazar dnes nabízí nějakou formu leasingu, ale předem si zjistěte, jestli by nebyl výhodnější úvěr ve vaší bance. Pak můžete porovnávat s nabídkou bazaru.

Nezapomeňte si také nechat nějakou rezervu na první nutný servis. Pamatujte, že i slušné auto spolkne na prvním servisu tak 15 až 20 tisíc korun jako nic. To všechno kalkulujte do svého rozpočtu. Zároveň si zjistěte aspoň rámcově, kolik stojí běžná údržba a provoz takového auta. Ostatně už v předchozím bodě jsme naznačili, že se máte dobře rozmyslet, jestli vybrané auto skutečně potřebujete a uživíte.

Ty počty jsou relativně jednoduché. Relativně obyčejné slušné ojeté auto za 250 000 korun, třeba Octavia 1.2 TSI, bude určitě chtít první větší servis za minimálně 10 000 korun. Možná to bude chtít novou sadu pneumatik (dalších 10 tisíc), otázkou bude stav brzd (klidně i 15 tisíc). Pak máte ještě nějaké pojištění a najednou jste na 300 tisících. A to jste ani pořádně nevyjeli z bazaru.

Krok 3. Vynechte rizikové modely a motorizace

Když už víte, jaký model auta chcete a kolik za něj zhruba můžete dát, začněte vybírat konkrétní verzi a auto. S některými specifickými modely to bude docela obtížné (třeba když chcete benzinové MPV s pohonem všech kol), ale mezi konvenčními auty (naftový kombík) je ten výběr opravdu široký.

Vyhněte se ale zbytečně rizikovým motorizacím. I celkově dobrá auta mají někdy pod kapotou past, případně zbytečně rizikový motor, který proti jiné verzi reálný přínos nemá. Chcete jeden příklad? Třeba motor 1.8 TSI v Octavii nemá žádnou reálnou výhodu proti jednotce 1.4 TSI. V reálném provozu jede stejně, ale na servisu stojí víc. Nezakazujeme vám ho, ale podle nás je zbytečný.

Nechte ležet také všechny motorizace, před kterými v testech ojetin varujeme. Nejčastějšími pastmi moderních motorů jsou vytahané rozvody a problémy s filtry pevných částic u dieselů. To se pak koupě takového auta naprosto zbytečně prodraží. A vynechte notoricky průšvihová auta nebo ta, u kterých je riziko koupě bourané stočenky nejvyšší. Chápeme, že vás ten Passat 2.0 TDI láká, ale myslíte, že má po deseti letech najeto opravdu jen 112 000 km?

Krok 4. Zjistěte si co nejvíc informací dopředu

Foto: Dalibor Žák

VIN kód auta je něco jako rodné číslo a pomůže vám zjistit spoustu informací ještě dříve, než se na auto jedete podívat. Příklad na fotce je z testované ojeté Mazdy 6 a jen z veřejně dostupných údajů lze zjistit alespoň kilometrovou historii, v Česku vedenou od roku 2014. Podle všeho je nájezd auta uvěřitelný. Podrobnosti o případných pojistných událostech a data ze zahraničí odhalí už jen placené služby (a i tak máte údaje bez záruky, protože ne všechny nehody jsou zaznamenány, tedy hlášeny pojišťovně či policii)

Tady by to šlo rozdělit na dvě kategorie: zjistěte si co nejvíc informací dopředu o autě, ale také o prodejci. Se zavedenými prodejci ojetin je to trochu jednodušší, pozor ale na různé překupníky. A také na soukromé prodejce. Riziko koupě auta s právními vadami je tak vždycky vyšší.

Prodejce, který vám nechce dopředu poslat VIN auta k rychlému prověření předem, pošlete rovnou k šípku. Projeďte si v rychlosti alespoň veřejně dostupná data, jestli takové auto není v pátrání jako kradené, případně není v majetku leasingovky. Zdarma lze zjistit také českou historii kilometrů (na webu ministerstva dopravy zadáte jen VIN auta a uvidíte údaje z českých STK a evidenčních kontrol). Detailnější informace zjistíte už jen pomocí placené služby, ale těch pár stovek za online prověření vám může ušetřit celý den a nervy. A také spoustu peněz v budoucnu.

V recenzích ojetin a také zkušenostech majitelů dostupných na různých fórech se dozvíte choulostivá místa konkrétních modelů a aut, takže pak hned víte, na co se zaměřit a ptát. Klidně si udělejte seznam bodů ke kontrole, jako když si píšete nákup na lísteček, abyste na nic nezapomněli.

Krok 5. Sežeňte si pomoc specialisty

Prodejce vám nabulíkuje cokoli, jen aby to auto poslal dál do světa a shrábnul provizi. To je prostě kšeft a nemůžete mu to mít za zlé. Kupujete ojeté auto, ta věc je použitá. Nemůžete čekat, že bude v naprosto bezvadném stavu. Najít všechny menší či větší vady a úskalí je ale mravenčí práce a bez odborníka to často ani nejde.

Prodejci jsou už smíření s tím, že si na pomoc vezmete odborníka. Solidní bazarník nemá ani problém vám auto zvednout, abyste ho viděli zespoda. Větší bazary umožňují i prohlídku v nezávislém servisu. Pokud tak nemáte známého servisáka, určitě si prohlídku domluvte i u nějakého obyčejného auta. Běžná prohlídka stojí kolem 1 500 korun a servisní technik vám řekne, v jakém stavu auto je a co bude potřebovat.

Jistě, na dvouletém Superbu ze značkového programu ojetin se zárukou, který má najeto 35 000 km, nic špatného nebude. A takové auto se asi dá koupit naslepo. Ale jinak bez důkladné diagnostiky moderní auto nekupujte. Zejména tehdy, pokud je to diesel. Diagnostika odhalí stav vstřikovačů, jak funguje turbo i funkci částicového filtru. A samozřejmě mnoho dalších věcí.

Vždycky je to loterie

Hlavně se musíte smířit s tím, že koupě ojetého auta je vždycky trochu sázka do loterie. Opatrným a důsledným přístupem sice všechna rizika minimalizujete, ale pokazit se může vždycky všechno. U nových aut máte tovární záruku, u ojetin je to se zárukami trochu složitější.

Když si naslepo koupíte stočený utahaný střep bez historie, opravdu nemůžete čekat zázraky. Ale pokud dodržíte výše uvedené kroky a dáte si trochu práce s výběrem auta, šance na jeho spolehlivý provoz a vaši spokojenost jsou pak o poznání vyšší.

Související témata:
Načítám