Hlavní obsah

Jak se staví dakarský bivak? Byli jsme přímo u toho!

Foto: Jan Červenka

Těžké techniky tady moc není. Ta velká ještěrka funguje i jako jeřáb nebo ji používají místo žebříku

Vypadá to divně. Vozí písek do pouště a pak ho rozhrnují a válcují. Staví mobilní ploty, jednu obrovskou halu a pak spousty menších. Velké naftové generátory vrčí naprázdno, jejich kapacita mnohonásobně překračuje aktuální spotřebu elektřiny. Mobilní toalety už stojí na místě. Jsme poblíž města AlUla, na dohled místního letiště. Je tady tak sto lidí a všichni tvrdě pracují. Za tři dny sem totiž přijede cirkus jménem Dakar!

Článek

Pokud jste četli pozorně článek Jak se organizuje Dakar?, pak si jistě pamatujete, že organizátoři Dakaru mají tři kompletní bivaky, které se s předstihem stěhují po Saúdské Arábii. Staví je vždy poblíž letiště, ale zároveň dost daleko od města. Na rovných pláních vznikne městečko pro 2 500 lidí, kde má každý tým svoje přesné místo. Středobodem bivaku je jídelna, to je ta obrovská hala, a pak prostranství před ní, kde bude hořet velký oheň a kde se konají briefingy. Ty další budovy, které se staví, to je nemocnice, media centrum a ředitelství závodu.

Foto: Jan Červenka

Naftové centrály dodávají energii hlavně pro organizátory, každý tým má většinou svoji

Foto: Jan Červenka

Zpevněná plocha pak musí unést doprovodné kamiony, které váží klidně víc než dvacet tun

Foto: Jan Červenka

Mobilní ploty putují společně s dalším vybavením

Dělám si procházku a počítám. Je to prostranství přibližně 500 x 600 metrů, tedy nějakých 30 hektarů. Velké hromady mobilních plotů, pětadvacet mobilních buněk, které budou fungovat jako toalety a sprchy. Těch dieselových agregátů je tady čtyřiadvacet. A mezitím nespočet hromádek hrubého písku. Rozhrnuje je grejdr a kolem něj se motá válec, jak z kreslených večerníčků Jen počkej zajíci. Odněkud přijíždí jeden obrovský náklaďák za druhým a vozí další hromady. Až sem najedou závodníci, bude tady rovná a tvrdá plocha jak malé letiště.

Počítám, kolik je tady asi lidí, a zastavuji se na necelé stovce. Spí tady, rovnou v těch rozestavěných halách. Jejich šéfové mají velké stany a důležitě přejíždí po prostranství ve svých terénních autech. Ani oni ale neumí anglicky, a tak se domlouváme jen posunky. Aha, je mi to jasné, chtějí peníze za to, že je fotím. Nebo alespoň pivo. Smůla, nemám ani jedno. Jen kreditku a na pivo si budu muset počkat až domů.

Foto: Jan Červenka

Na vybavení bivaku se nijak nešetří, uprostřed pouště ale všechno dostává strašný záhul...

Foto: Jan Červenka

Zítra už to bude vypadat jako jídelna

Foto: Jan Červenka

Posunky se ptá, jestli ho chci řídit. Ale že prý za pivo

Tady je naplno vidět, kolik úsilí a práce skýtají přípravy Rally Dakar. Až se tady objeví závodníci, hned u vchodu se dozví, kde přesně mají rozbít svůj bivak. Pořadatelé přesně vyznačují místo pro každý tým, zohledňují, kolik techniky s sebou tým má. Plac vám ukážou nebo vás tam k němu rovnou odvedou – na malých motorkách jedou před kamiony a ukazují jim cestu. Místa v bivaku se většinou opakují, je výhodou být někde na kraji, ale ne tam, kde fouká vítr z pouště. A taky je fajn, když jsou poblíž záchody a sprchy. Voda je v obrovských zásobnících, které v případě potřeby doplní cisterny. Zatím nedošla. Ve sprchách ale většinou teče v lepším případě vlažná, boilery fungují spíš jak průtokové ohřívače.

Teď je tady pusto a prázdno, ale za tři dny tady bude zase plno. Startovní pole sice prořídlo, ale většina závodníků, i když vypadne pro nějaký problém, využívá možnosti se vrátit do závodu, byť mimo bodované pořadí. Chtějí prostě dojet do cíle. A ten už se pomalu blíží…

Související témata:
Načítám