Článek
K psaní tohoto článku mě donutil zajímavý dokument od Škody Motorsport a moje vzpomínky. Dokument o rallye a vzpomínky na dva roky vytrvalostních závodů v seriálů 24h series a pak naše závodění ve VLN na Severní smyčce Nürburgringu. Ať totiž závodíte na okruhu nebo v rallye, čas strávený v boxech je stejně důležitá veličina, jako samotná rychlost vozu na trati…
S naším závodním BMW to tehdy při čtyřiadvacetihodinovce v Dubaji nevypadalo vůbec dobře. Ve dvě hodiny ráno, po nezaviněné kolizi a úplně banálním smyku, přišla rána od Mercedesu GTR a náš Big Gun, jak jsme autu láskyplně přezdívali, se do boxů dostal jen silou vůle. Vypadal strašně. Bez nárazníku, s rozšklebenými předními blatníky a kapotou vraženou někam ke chladiči, bylo jasné, že tohle je konec.
Jenže to jsme si mysleli my, jezdci. Koukali jsme na vrak, ze kterého se kouřilo, a po tvářích se nám koulely slzy. Jenže pak nás mechanici jednoduše vyhodili z boxu a řekli, ať se vrátíme za patnáct minut. Jako správný pisálek jsem samozřejmě zůstal. A taky jsem měl na sobě závodní kombinézu a byl připravený na střídání, že kdyby, třeba náhodou…
A pak to začalo! Vytrhnout kusy laminátového nárazníku a flexou odříznout poškozené přední cípy blatníků. Rány kladivem srovnaly narolovanou kapotu. Ustřihnout nepotřebné elektrické vedení, páskou stáhnout chladič a prohlédnout všechny trubky. O zbytek se postarala americká páska. „Jendo, za tři minuty bude hotovo, připrav se!“ A ty prasklé poloosy? Ve finále je mechanici uměli vyměnit za necelých deset minut! Doma v klidu jsme potom zjistili, že celý problém byl v tom, že naše auto dostalo drobnou ránu na výfuk, který měl lehkou prasklinu a tou šly spaliny přímo na manžety u diferenciálu… Tehdy jsem pochopil, že závodní auta se prostě při závodě opravují jinak. Rychle, efektivně, bez zbytečného zdržování.
Ideální stav je, když se mění jen předem plánované věci – tedy pneumatiky a brzdy
A stejné je to i u aut na rallye. „Je třeba být nejen manuálně zručný, ale také rychlý a pohotový. Při závodech prostě nelze vyměňovat brzdy deset minut. Kromě fyzické kondice je hodně důležitá i psychická odolnost – schopnost zvládat stres a nepanikařit. A taky umění rychle se rozhodnout, čemu se má smysl věnovat, a pružně se domlouvat s ostatními,“ vyjmenovává Václav Šváb, mechanik týmu Škoda Motorsport.
Ukazuje se, že v každé dobře sehrané partě mechaniků je nejlepší řešení, když má každý mechanik přiřazenou jednu čtvrtinu auta, kterou dokonale zná. Obvykle jí má na starosti v průběhu celé závodní sezóny: levou přední, pravou přední, levou zadní nebo pravou zadní. Zvládl by sice případně obsloužit i jinou část vozu, ale cílem je 100% výkon. Pozice u pravého předního kola například znamená odpovědnost za nápravu, tlumič, brzdy, spodní část motoru, blatník, dveře nebo sedadlo spolujezdce a další části interiéru.
I při rallye jde o čistou práci
Ale ani to není železné pravidlo. „Pokud jde o běžný servis, zůstává každý mechanik na své pozici. Pokud je však potřeba větší oprava, musíme být flexibilní. Vzájemně si pomáháme a soustředíme se na to podstatné,“ popisuje Lukáš Krupka, další ze škodováckých mechaniků.
Pátým členem do party je pak motorář a šéf týmu, který se věnuje pohonné jednotce a zároveň dohlíží na celý tým. Průběžně ze seznamu odškrtává hotové úkoly a zjišťuje, zda někdo nepotřebuje pomoc. On sám dostává úkoly od hlavního technika, který je během závodu ve spojení s posádkou vozu.
U jiných týmů má tohle na starosti šéfinženýr, ale všude platí, že stejně jako se některé díly mění preventivně, dle tabulky jejich výdrže při testování, tak se třeba mění i některé díly po nehodě, aniž by bylo prokazatelné jejich poškození. Žádný tým si totiž nedovolí riskovat nedojetí kvůli nějakému drobnému opomenutí.
Každý mechanik má na starost konkrétní část auta, kterou dokonale zná. Samozřejmostí ale je, že umí pomoci i jinde
A jestli mě někdy něco pobavilo co se nákladů týče, byl to rozhovor s Charliem Lammem, šéfinženýrem závodního týmu BMW Schnitzer, když jsem se divil, že skoro pokaždé, když jejich auto zajede do boxů, dostane nové pneumatiky. „Při těch částkách, které motorsport stojí, je sada pneumatik v podstatě levnou záležitostí, podobně jako palivo. A nikdo nedopustí, aby náš jezdec havaroval, nebo jel pomalu jenom proto, že měl ojeté nebo nějak poškozené pneumatiky.” Jen pro představu – sada pneumatik přijde na 1 500 až 2 200 eur.
Motorsport je prostě extrémní záležitost. A je jedno, jestli se bavíme o samotné práci mechaniků, nebo o cenách dílů, se kterými pracují. Při závodech se možná musí improvizovat, ale nesmí se na ničem šetřit. Vedle kladiva a lepicí pásky se tedy preventivně mění díly za desetitisíce, protože mechanici mají stejnou touhu jako jezdci – všichni chtějí vyhrát.