Jak moc skaut je Škoda Superb Scout?

Skauty v kanadách znáte asi všichni. Jde o různé automobily, dost často kombíky, které obvykle disponují pohonem všech čtyř kol, ochranným lemováním, zvýšeným podvozkem a nějakým drsně znějícím dodatkem za jménem. Mnozí tvrdí, že taková auta jsou vhodná leda na horskou chalupu, ale v terénu nic neumí.

Je tomu skutečně tak? Opravdu dobrodružný Superb balamutí plastovými nárazníky s imitací hliníkových prvků, nebo skutečně umí využít sofistikovanou čtyřkolku a o 15 milimetrů zvýšený podvozek? Abychom to zjistili, zajeli jsme za Mílou Janáčkem, velmi zkušeným pilotem rozmanitých off-roadů.

Míla provozuje v Bělé pod Bezdězem motoristický areál Adventure Land, kde se kromě závodní dráhy nachází také terénní polygon, který prověří schopnosti škodováckého skauta i nás samotných.

Vyrazit s testovaným Scoutem vstříc hladkému či rozbitému asfaltu je stejně snadné jako obehrát batole v kartách. Vrcholový model vybavený zvýšeným podvozkem zkrátka nemusí připouštět kompromisy, takže silnicemi proplouvá s ladností baletky. Aby ne, když pod jeho kapotou pracuje zážehový dvoulitrový přeplňovaný čtyřválec naladěný na výkon 272 koní a sílu 350 Nm, navíc spárovaný se sedmirychlostním dvouspojkovým automatem.

Skoro pět metrů dlouhý kombík nabídne také solidní vnitřní prostor a kufr s objemem 660 litrů, respektive 1 950 litrů se sklopenými zadními sedadly. Silnici máme zmáknutou, ale co terén?

Tady přichází ke slovu světlá výška 151 milimetrů, přední MacPherson, zadní víceprvkové zavěšení, paket pro špatné cesty (ochrana podvozku) a samozřejmě pohon 4x4 s asistenčním režimem do terénu. Jak nám tedy elektronika může pomoci?

Po aktivaci offroad módu dojde k přepnutí všech dotčených asistenčních systémů do speciálního nastavení vhodného pro jízdu v terénu. Předmětný režim funguje do rychlosti 30 kilometrů za hodinu a jeho funkce lze rozdělit do tří hlavních skupin – podpora rozjezdu a trakce, podpora brzdění a podpora při jízdě z prudkého kopce.

Technické parametry offroad režimu

Nevýhody naopak vidíme v dlouhém rozvoru náprav o délce 2 841 milimetrů, provozní hmotnosti skoro 1 700 kilogramů a v silničních pneumatikách. Hlína volá, je čas pořádně testovat.

Hned po prvních metrech je nám jasné, že na přirovnání o autě na chalupu přece jen něco bude. S nadupaným Scoutem se stejně musí v rozmanitém prostředí polygonu jezdit extrémně opatrně. Míla nás upozorňuje, abychom se zásadně vyhnuli vyjetým kolejím, na kterých si vylámaly zuby i v terénu schopnější sportovně-užitkové vozy. Předmětná světlá výška je sice skvělá na polní cesty, nicméně pro pravý off-road nedostačuje.

Zcela otevřeně říkáme, že ozdobné plasty na náraznících jsou pro tyto účely nevhodné, ale co naplat, patří tam a vypadají dobře. S tím souvisí i zmíněná vzdálenost mezi nápravami a převisy, kvůli kterým jsou nájezdové, sjezdové a přechodové úhly do hrubšího terénu stále nedostačující. Naopak jako velmi praktický se ukazuje ochranný podvozkový paket, který snese i nějaké to škrtnutí.

Tam, kde by pravověrné off-roady projely levou zadní, my nemůžeme. Hledáme alternativní okliky a kolikrát překážku raději objíždíme. V terénu by měl vždy fungovat především rozum, protože se potřebujete vrátit domů v celku vy i váš vůz.

K tomu se pojí několik zásad. Pokud nevíte, jestli daný úsek projedete, tak to raději nezkoušejte, zvlášť když řídíte jen „obyčejného“ kombíka. Navíc není žádná hanba vystoupit a jít trasu obhlédnout pěšky, což během terénních radovánek s osobními auty doporučujeme dělat velmi často. Tady zkrátka vítězí přesnost nad zběsilou rychlostí (mimo specifických situací).

Polygon naštěstí není pouze o těžko sjízdných úsecích, dá se tu trénovat také klesání, v našem případě s pomocí elektroniky. Ta už je dnes natolik vymakaná, že řidičovi stačí jen korigovat směr sjezdu volantem. O vše ostatní se bezpečně stará samotné auto.

Jestli vám někdo bude tvrdit, že tihle skauti projedou v terénu to samé co robustnější SUV, nebude mluvit pravdu. Superb Scout je pořád jen kombík, byť přizvednutý a vybavený praktickými doplňky. K veledůležitým prvkům patří rovněž vhodné obutí. Naše pneumatiky sice krásně fungují na silnici a polňačkách, nicméně na náročnějších (mělkých či sypkých) površích trochu pokulhávají.

Sám Míla Janáček, který má s auty tohoto typu velmi bohaté zkušenosti, upozorňuje, že Scout (a ostatní vozy obdobného ražení) není do těchto náročných podmínek určený. Zvládnout podobné přírodní nástrahy v takovém autě vyžaduje mistrovské řízení, extrémní opatrnost a mnohdy i dávku štěstí.

Zároveň však poukazuje na přednosti vozu, tedy bezpečnost, vyšší podvozek a s ním spojený vyšší posez i lepší rozhled. Dále oceňuje schopnou čtyřkolku a terénní asistenční systém, který při jízdě mimo silnice opravdu pomáhá. Hluboký sníh nebo blátivá cesta pro auto prý nejsou zase takový problém. Kdejaký laik by se s úctou podivil, co všestranná škodovka zvládne.

A kam tedy oplastovaný Superb patří? S Mílou jsme se jednomyslně shodli, že jde o prostorné kombi pro aktivní rodiny, které chtějí trávit spoustu času mimo betonovou džungli. Auto se snadno popere s rozbitými cestami a z nezpevněného povrchu si nenadělá do kalhot.

Abyste však s odvážným skautem zvládli náročnější prostředí, musíte stoprocentně vědět, co děláte, a neustále přemýšlet o světlé výšce vozu, rozvoru a přesazích nárazníků. Je to víc stres než užitek, a proto musíme upřímně napsat, že Superb Scout je skvělý parťák do nepohody a na zmíněnou chalupu, ale do náročnějšího terénu se zkrátka nehodí.