Článek
I těm, kteří nikdy podobné auto neprodávali, je určitě jasné, že tohle není, jako když se chystáte poslat do světa nějaké obyčejné rodinné přibližovadlo. Člověk se sice rád podělí o radost na nějakém veteránském srazu, případně při pohodové pojížďce s přáteli, ale nechce se mu úplně vítat návštěvníky, kteří se chtějí jen podívat, svézt nebo nezávazně pohovořit, aby to pak všechno uzavřeli slovy, že právě teď se jim nákup podobného auta vlastně ani nehodí.
Sportovní auta a veterány totiž lákají spoustu nadšenců, ale ve své podstatě mají jen úzkou cílovou skupinu. A když prodáváte jeden z vozů, kterých je v republice asi šest a kterých se vyrobily jednotky tisíc, tak je vám asi jasné, že je to něco úplně jiného, než když nabídnete na prodej jedničkovou Octavii v naftě.
Pravda je taková, že těch telefonů a návštěv bylo několik. Svezení oproti záloze je ale spolehlivým filtrem, už dávno vyzkoušeným, když prodáváte motorku, a tak jsem nakonec Bellu ani nemusel vytahovat z garáže, stačilo nastartovat. Zaplaťpánbůh.
Další telefon byl z Auctomobile. „Jsme nová aukční platforma, jsme online, chystáme se expandovat, nabízíme vozy po celé Evropě…“ Dívčí hlas na druhé straně zněl přesvědčivě, ale když jsem se zeptal, kolik aut už prodali, tak mi bylo odpovědí krátké zaváhání a pak trochu rozpačité: „Zatím žádné.” Jenže ten dívčí hlas patřil Kateřině, která dřív prodávala klasická Ferrari a se kterou máme spoustu společných známých, a tak jsem kývnul na to, že se potkáme.
A pak už to vzalo rychlý spád. Moc pěkná prezentace, přehledné stránky a zajímavá propagace, nebylo co řešit. Měl jsem jasno, že nepůjdu do rizika prodeje bez rezervy, tedy bez minimální dolní hranice ceny, ale jinak jsem tak nějak tušil, že nemám co ztratit. Fotky, videa, podrobný popis… Všechno šlo jak na drátkách.
Tedy jen do toho okamžiku, než byly dva dny do konce aukce. Zájem projevilo jen pár lidí a my byli sotva na třetině částky, za kterou jsem byl ochoten auto vůbec prodat. Jak to dopadlo, ale už všichni víte, Bella má nového majitele. Sice se o ní zajímali kupci v Německu, Švýcarsku i Itálii, ale nakonec skončila v Česku. Prodala se za rezervu, tedy moji minimální částku.
„Byla to typická online aukce, v online aukcích se většinou začne naplno obchodovat až v posledních třiceti minutách, někteří zájemci u toho sedí, jiní si dopředu nastaví částku, kam až jsou ochotni zajít (Absentee Bid). My tak od začátku vidíme, jaké jsou příhozy, takže můžeme majitele uklidnit, ať se nebojí, že by auto prodal třeba jen za třetinu jeho skutečné ceny,“ vysvětluje Jari Brzoň, jedna z vůdčích postav Auctomobile.
V zájmu Auctomobile i dražících je samozřejmě nabízet auta takzvaně bez rezervy, tedy od nuly. „Je to riskantní a vzrušující, což zákazníky pochopitelně baví,“ vysvětluje Jari. „A prodávající může vydělat taky, protože tenhle typ aukce vždy spolehlivě přitáhne zájemce.“
Jari Brzoň měl dlouhé roky stará auta jen jako koníček, původně obchodoval na zahraničních burzách
Právě zájemce nese při online aukcích největší riziko, protože v podstatě kupuje zajíce v pytli. „Máme fotky, videa, dokumentaci… A zákazník si může auto předem prohlédnout,“ odhaluje Jari zákulisí automobilových aukcí. „Máme desítky dotazů od potencionálních kupců, doplňujeme na základě jejich žádostí informace, posíláme specifické věci… Ze zatím patnácti prodaných aut jsem já osobně předem neviděl jen dvě, z Estonska a Dubaje, ale ty zase nabízeli prověření lidé. Jsme sice zprostředkovatelé, ale reputaci máme jen jednu a tu si nemůžeme dovolit pokazit. S tím jak expandujeme do dalších zemí, rozšiřujeme okruh našich spolupracovníků, kteří nám auta na tamních trzích tipují a pak prověřují.“
Aktuálně má Auctomobile za sebou patnáct realizovaných prodejů, Bella byla první. Poplatky za prodej platí jen kupující, a to ve výši 4 až 5 procent z finální ceny. Kdo chce přihazovat, musí si nechat na bankovní kartě zablokovat vratnou zálohu ve výši 500 eur, to jako jistotu, že to myslí s nakupováním vážně.
Celý proces prodeje pak probíhá třífázově. Začíná to takzvanou Presale nabídkou, kdy je auto nabízené týden mimo aukci. Kdo po něm touží a nechce jít do rizika dražby, tak může dát privátní nabídku, která buď prodávajícího zaujme, nebo ji odmítne. I to už se Auctomobile stihlo stát, bylo to u Pontiacu Ventura. Samotná online aukce trvá týden a nabíhá pozvolným způsobem, přičemž jen dvě byly rozhodnuté pár hodin před koncem, jinak se vždy naplno přihazovalo až v posledních minutách.
A třetí je After sale – buy now, kdy se v případě neúspěšné aukce nabízí auto za minimální cenu prodávajícího, ten ji ale případně může ještě snížit. Start Auctomobile byl rychlejší a úspěšnější, než si Jari a lidé kolem něj mysleli.
„Původně jsem obchodoval na zahraničních burzách, ale u aut jsem od čtyř let a ta vášeň ve mně zůstala,“ poodhaluje Jari začátky celého projektu. „Byl to trochu můj únik z reality, ale vášeň pro čísla se samozřejmě projevila i tady. Když jsem začal vydělávat víc peněz a sny se zhmotňovaly, vnímal jsem, že vždy mám větší problém s prodejem než s koupí. Jezdil jsem na aukce, prodával jsem přes mobil… Zatímco v USA, Kanadě a třeba v Japonsku je nákup podobných aut přes online aukce naprosto běžná věc, tak v Evropě něco podobného chybělo. Původně jsem celý projekt evropské online aukce nabízel společnosti Bring a Trailer, která patří mezi ty největší na světě, ale oni neměli vůbec zájem. A tak jsme se do toho pustili sami.“ O aukci, kterou pořádala firma Bring a Trailer, jsme psali například zde.
„Musíme to dělat kontrolovaně a naplno. Měli jsme v nabídce auto prodané za 2 600 eur, ale i za 332 000 eur. A podobně široký byl i rozptyl roku výroby a zaměření,“ říká Jari.
Seděli jsme spolu dvě hodiny a stihli toho probrat podstatně víc. Investiční auta, auta co máme v garáži, i ta, co chceme koupit nebo prodat. V dnešní době, kdy se začínají auta prodávat jinak, je online aukce jedním z nejzajímavějších způsobů prodeje i nákupu. Jedno však zůstává pořád stejné: Vášeň a nadšení!