Jak jezdit po kruhovém objezdu

Kruhové objezdy mají výhodu především ve zpomalení proudu vozidel a zklidnění provozu ze všech směrů. A i když občas dochází k naprosto nepochopitelným nehodám, tak zpomalení vozidel a hlavně případný směr kolize vozů znamená výrazně menší riziko vážné nehody se zraněním. K nehodám přesto dochází, ale jsou to obvykle jen „ťukance“.

Kruhové objezdy mají ale i nevýhody. Jsou prostorově náročnější, a protože je místy navrhují různí diletanti (s politickým zadáním „zklidnit dopravu za každou cenu“) bez aspoň elementární znalosti technických požadavků větších vozidel, například autobusů a kamionů, vznikají pak místa, kudy větší nákladní auto projede jen se značnými obtížemi, pokud vůbec.

§ 22 zákona 361/2000 Sb. v odstavci 5 píše: „Řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami „Kruhový objezd“ společně se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Kruhový objezd“ společně se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.“

Zajímavé je, že zákon nechápe kruhový objezd jako systém na sebe navazujících křižovatek podle toho, kolik je vjezdů a výjezdů, ale vlastně jako jednu křižovatku. Každý vjezd na kruhový objezd musí být označen příkazovou dopravní značkou C 1 „Kruhový objezd“ a podle potřeby bez doplňkové značky, nebo nejčastěji doplňkovou značkou P 4 „Dej přednost v jízdě,“ případně ještě značkou P 6 „Stůj, dej přednost v jízdě.“

Právě pokud je značka C1 „Kruhový objezd“ doplněna, nebo není, určuje poměrně významně, jak se na kruhovém objezdu chovat. Dříve byla praxe taková, že automaticky platilo, že při vjíždění na kruhový objezd se dávala přednost. To následně zákon změnil s tím, že pokud není značka C 1 doplněna značkou P 4 nebo P 6, platí tzv. pravidlo pravé ruky a přednost má to vozidlo, které vjíždí na kruhový objezd.

Naprostá většina kruhových objezdů má nicméně právě doplňkovou značku přikazující dát přednost, výjimečně i zastavit. Vozidlo přijíždějící ke kruhovému objezdu tedy musí dát přednost vozidlům, která po kruhovém objezdu již jedou.

Náš tip: Nespoléhejte se na to, že řidič jedoucí po objezdu si je vědom, že vám má na „neoznačeném“ kruháči dát přednost. Při vjíždění na takový objezd s touto eventualitou raději počítejte. Lepší než pak běhat kolem nabouraných aut a rozhazovat rukama. Skoro všude v Evropě to navíc platí tak, že se automaticky při vjíždění na kruháč dává přednost, i bez značek P 4 nebo P 6.

Zrušena také byla povinnost blikat při vjíždění na kruhový objezd, což je celkem logické, protože není pochyb o tom, jakým směrem vozidlo pojede (ano, už jsme viděli pár zmatkujících bláznů jedoucích po kruháči doleva…). Při jízdě po kruhovém objezdu se nebliká a znamení o změně směru jízdy (vždy jen vpravo) se dává až při výjezdu z kruhového objezdu, a to s předstihem.

Ohledně blikání při vjíždění na kruhový objezd není od věci blikat hned, pokud chcete použít první odbočku, zejména na těch malých obecních kruháčích, kdy první výjezd hned navazuje. Není to sice zcela v souladu s výkladem zákona, ale řidič bude stejně měnit směr jízdy, a aspoň tak dá ostatním řidičům včas najevo své úmysly a propustnost kruhového objezdu to zvýší.

Při jízdě po kruhovém objezdu se bliká jen při změně jízdního pruhu, jak píše § 30 odst. 5 zákona 361/2000 Sb.: „Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.“

Poměrně velké zmatky se dějí právě na kruhových objezdech o více pruzích. Záleží hodně na místní úpravě a někdy je objezd vyznačený tak, že vnější pruh slouží vždy jen k vyjetí další odbočkou. Je trochu nešťastné, že ne všude je to řešené stejně. Musíte se přizpůsobit situaci. Navíc se může stát, že bude kvůli provozu nutné kruhový objezd několikrát objet. Zejména, pokud je zároveň na kruhovém objezdu vyznačena vodorovná dopravní značka V 12b „Žluté zkřížené čáry“. Na té nesmíte zastavit. Vůbec na takovém kruháči nezastavujte proto, abyste stihli odbočit. Prostě ho objeďte a včas se zařaďte do odbočovacího pruhu.

I přes objektivní přínos kruhových objezdů pro bezpečnost (a někde i pro plynulost dopravy), k nehodám dochází a docházet bude. Zde jsou nejčastější rizika:

Na kruhovém objezdu to klouže. Hlavně v zimě, když napadne sníh nebo to namrzne. Kruhové objezdy mají větší sklon vozovky k vnějším okrajům, a když přeženete rychlost, budete se poroučet do obrubníku na pravé straně. Motorkáři, dávejte pozor hlavně za deště! Na kruhových objezdech bývá také poměrně dost nečistot, vylitého oleje a nafty.

Pozor si také dávejte při vjíždění na kruhový objezd, zejména pokud před vámi stojí auto. Řidiči často dělají, že jakmile autu před nimi zhasnou brzdová světla a cukne dopředu, přestanou ho vnímat a začnou sledovat směr zleva a popojíždět autem dopředu. Ovšem pokud se řidič vpředu rozmyslel a znovu zastavil, druhý do něj zezadu narazí. Tohle jsou naprosto běžné ťukance na všech křižovatkách. Problém kruháče je, že ho ucpete, protože vás ostatní nemají jak objet.

Pozor také na uvolněnou konstrukci vozovky. Poměrně dost kruhových objezdů má u vnitřní strany vydlážděný ostrůvek a hlavně náklaďáky a autobusy dlažební kostky vytrhají a ty se pak válejí ve vozovce. A o ně si zničíte gumu, když si jízdu přes kruhový objezd narovnáváte právě přes tenhle vydlážděný prostředek.