Dvě třetiny řidičů neumí brzdit. Nepatříte mezi ně?

Napřed trocha teorie. K tomu, abyste auto zastavili, potřebujete nejen dobré brzdy, ale taky dobré pneumatiky. Pak samozřejmě potřebujete správnou techniku pohledu a rychlou reakci. A teprve když se tohle všechno sejde, pak může být řeč o brzdění jako takovém.

Klíčovou věcí pro zastavení jsou pneumatiky, respektive jejich přilnavost. Můžete mít ty největší brzdy na světě s těmi nejsilnějšími třmeny, klidně s osmi písty a těmi nejlepšími destičky, ale když budete mít špatné gumy, tak prostě zastavíte o pár metrů dál. Nejhorší při brzdění jsou staré pneumatiky. Působením povětrnostních podmínek a střídáním teplot totiž pneumatika stárne a řidiči, kteří najedou jen pár tisíc kilometrů ročně, pak možná mohou mít pocit, že jejich pneumatiky jsou ještě v pořádku, vždyť přece mají vzorek víc než zákonem předepsaných limitních 1,6 mm, ale ve skutečnosti už to nejsou pneumatiky, ale tvrdé puky, které kloužou v zatáčkách a brutálním způsobem prodlužují brzdnou dráhu. Pneumatiky by zkrátka neměly být starší pěti let. Tečka.

Co se samotných brzd týče, je nutné si uvědomit, že brzdy u běžného auta musí fungovat v létě i v zimě, musí auto zastavit bezpečně na dálnici i ve městě a taky musí vyhovovat různým řidičům. Jinými slovy, je to strašně moc vývoje, zkoušení a kompromisů. Třeba závodní brzdy brzdí jak čert, ale v reálném provozu byste je nechtěli. Brzdí totiž, až když jsou zahřáté. A za studena otravně pískají. A když už se ohřejí, umí být zase kousavé. A normální brzdy třeba na okruhu nebo při rychlé jízdě v zatáčkách rychle vadnou.

Kontrolu brzd byste měli vždy svěřit někomu, kdo tomu rozumí. A pokud toužíte po tom, aby vaše auto brzdilo lépe, pak většině z nás stačí kvalitnější destičky a případně u auta vylepšit chlazení brzd, tedy přivést k nim dostatečné množství vzduchu. Sportovněji zaměření řidiči, nebo dokonce ti, kteří jezdí se svým autem na okruh, pak volí větší brzdy. Ale to už je zase úplně jiná písnička. Můžete mít totiž na svém autě sebelepší brzdy, ale když neumíte správně brzdit, jsou vám k ničemu.

V autoškole vám jistě řekli, že správně zastavit je důležité, a pokud jste měli dobrého instruktora, tak s vámi jistě trénoval i krizové brzdění. V řidičských kurzech, které dělám na okreskách i na okruhu, ale takových lidí potkávám jen pomálu. Většina z řidičů prostě ví jen to, že čím víc na brzdový pedál tlačí, tím víc auto brzdí. Ale to ostatní nikdy neřešili, protože je to nezajímá. A já to vlastně chápu, já se taky nestarám o to, jak funguje vysavač a jestli je lepší, když běží na plný výkon, nebo na střední otáčky. Jenže zatímco u vysavače jde jen o úklid, tak při brzdění jde klidně i o život.

Při každodenním brzdění byste měli být co nejvíc plynulí. Měli byste brzdit jemně, elegantně a tak, aby se vašim spolujezdcům nekývaly hlavy jak na koncertě Tří sester.

Abyste získali tu plynulost, musíte dostatečně dopředu vědět, kdy budete brzdit. Snažil jsem se to co nejlépe popsat v článku o defenzivní jízdě, ale v podstatě jde o to, že musíte koukat hodně dopředu a že musíte předvídat, co se stane v následujících vteřinách. Když budete brzdit hlavně tím, že jen povolíte nohu na plynovém pedálu, budete úplně nejjemnější.

V běžném světě je vždy nejlepší brzdit (a podřazovat) před zatáčkou, protože když to děláte v zatáčce, chcete po pneumatikách (hlavně těch předních) víc věcí najednou. Musí zatáčet, brzdit a ještě na ně posíláte většinu váhy vozu.

Když musíte zastavit ostřeji, protože nastal nějaký problém nebo jen jedete svižně, je vždy lepší stisknout brzdový pedál rovnou tvrději a pak případně povolovat než to dělat opačně. Při brzdění se totiž zahřívají brzdy a destičky, a když jsou přehřáté, tak o to hůř brzdí.

Když brzdíte opakovaně tvrdě, může se dokonce stát, že vám brzdový pedál změkne a auto začne zpomalovat výrazně méně. Ale to samé zažijete, i když budete neustále přibrzďovat, třeba při jízdě z kopce. Oba dva způsoby brzdění mohou brzdy přehřát. Při běžné jízdě byste měli jet tak, abyste brzdy potřebovali co nejméně. Při jízdě z kopce, s plně naloženým vozem nebo s přívěsem si pomáhejte brzděním motorem, tedy podřazením. Při sportovní jízdě pak brzděte raději ostře a krátce, než abyste jen přibrzďovali.

No a teď konečně k tomu nejdůležitějšímu, tedy ke krizovému brzdění. Když prostě musíte zastavit takzvaně na fleku.

Tu situaci zažije za volantem jistě každý, ano, i vaše sousedka v důchodu, co jezdí jen jednou týdně. A je tristní, že velká část řidičů, které potkávám na silnici, ale i v kurzech, vůbec neumí brzdit. Většina totiž nesešlápne brzdový pedál dostatečně silně. Prostě nevyužije všechny schopnosti brzd.

Většina lidí argumentuje plynulostí a jemností ovládání, ale když se dostanete do situace, kdy prostě musíte zabrzdit, abyste nenabourali do auta před vámi, nevyletěli ze silnice, nebo dokonce nesrazili někoho na přechodu, tak se na nějakou plynulost vykašlete a prostě dupněte na brzdový pedál vší silou.

Ano, tak jednoduché to je. Ale kdy jste si to naposledy zkusili? A víte, co se stane pak? Většina aut, co jezdí po silnicích, má dvě kouzelné věci, které se starají o vaši bezpečnost. Tou první je ABS, tou druhou brzdový asistent.

ABS zabraňuje zablokování kol a dovolí pneumatikám pořád vést auto požadovaným směrem. Když máte zablokovaná kola a točíte volantem, tak auto jede rovně. Když máte ABS a točíte volantem, tak auto zatáčí. Funguje to tak, že elektronika při každém zablokování kola na okamžik povolí tvrdý stisk brzd a pak znova sevře. Zvládne to klidně dvacetkrát za vteřinu (to opravdu neumí žádný člověk) a vy to pocítíte tak, že vám brzdový pedál začne pod nohou pulsovat. Zažil jsem paní, kterou to tak vyděsilo, že nohu z brzdy úplně sundala. Naštěstí to bylo na polygonu pro bezpečnou jízdu při nácviku vyhýbacího manévru a jediným poškozením byly vyjeté koleje v trávníku.

Tou druhou chytrou věcí je brzdový asistent. Elektronika u moderních aut pozná, když začnete rychle brzdit, a sama zvýší brzdový tlak, aby vůz zastavil ostřeji. U některých aut to může být až nepříjemné, ale u většiny z nich to ani nepoznáte. Nicméně ani brzdový asistent nezabrzdí na sto procent. Tedy ano, ale jen v kombinace se systémem, který znáte nejspíš jako PreCrash a který hlídá vzdálenost od auta či překážky před vámi a brzdí za vás, když vy zrovna ladíte rádio, koukáte po holkách nebo do mobilu.

Krizové brzdění vypadá tak, že prostě zašlápnete brzdový pedál vší silou. A když píšu vší silou, tak myslím vší silou. Většina lidí to udělá tak na sedmdesát procent. Věřte mi. A to znamená, že auto brzdí na sedmdesát procent svých schopností… Držte brzdový pedál vší silou až do samotného zastavení, případně do okamžiku nárazu. Když vidíte, že největší nebezpečí je zažehnáno, tedy že to ubrzdíte, můžete tlak na brzdový pedál povolit.

Poslední věc, kterou už v tak dlouhém článku (když učím lidi řídit, zabere nácvik brzdění podstatně víc času než dočtení až sem) musím zmínit, je použití spojky. S automatickou převodovkou to neřešíte, ale v autě s manuální převodovkou a tedy se spojkou nezapomeňte vždy spojku vyšlápnout. Zabráníte tak zhasnutí motoru. A se zhasnutým motorem se nejenže budete špatně rozjíždět, ale taky vám nebude fungovat posilovač řízení a brzd.

Takže už víte, co většina řidičů dělá špatně? Najděte si opuštěnou silnici nebo prázdné parkoviště a vyzkoušejte si tam krizové brzdění. Autu to neublíží a vy budete vědět, co se případně bude dít. Garantuji vám, že většina vás bude překvapena, jak ostře umí jejich auto zabrzdit.