Jak a kdy servisovat ojetinu? Raději dříve než později

Mimořádné náklady spojené s provozováním auta nechce řešit nikdo. Ony stačí pohonné hmoty (ze kterých odvádíme nějakých 60 % ceny na daních do erární kasy), dálniční známka, povinné návštěvy technických kontrol, zákonné pojištění a jednou za čas nové pneumatiky. Už tak je těch pravidelných výdajů dost.

O auta se ale musíme starat a každý stroj potřebuje pravidelný servis a údržbu. Jenže kdy ho řešit? Je to jedno? Nestačí dolévat jen olej do motoru a pak počkat, až „něco začne mlátit“? To právě není dobrý přístup a servis by měl být hlavně o prevenci. Takže kdy a jak často se o auto starat?

Jednou ze zásadních položek je samozřejmě motorový olej. Stanovit plán na jeho výměnu je asi nejjednodušší. Můžete sice stále dodržovat variabilní interval nastavený výrobcem, ale to není moc dobrý nápad, zejména tehdy, když už má auto za sebou nějaké ty kilometry a roky.

Pro starší (či lépe řečeno více ojetá) auta platí, že k výměnám motorového oleje je lepší přistoupit dříve. Ideální je dodržovat interval 15 000 km nebo jeden rok podle toho, co nastane dřív. Záleží ale na spoustě okolností, jak se s autem jezdí a jak je jeho motor citlivý. Zejména u maloobjemových motorů, které jsou často zatěžovány, se nic nezkazí zkrácením intervalu klidně na 10 000 km.

Platí to ale i třeba pro sportovní auta, se kterými se jezdí často ostře. Zkrácený interval rozhodně doporučujeme u motorů, které jsou proslulé jeho rychlejší degradací a sklony ke karbonování (1.6 THP koncernu PSA, 2.7 a 3.0 TDV6 v Land Roverech a další). Pokud s autem jezdíte málo, i tak olej vyměňte po roce. Sice na něj ujedete třeba jen 5 až 6 000 km, ale olej degraduje i v čase, ne jen při nadměrném používání.

Aut, která vydrží delší servisní intervaly bez problémů, je málo. Lépe je snáší motory s velkou olejovou náplní, ale i tak bychom více než 20 000 km na jednu várku oleje nedoporučovali jezdit. Pokládáme za samozřejmé, že spolu s motorovým olejem budete vždy měnit i jeho filtr.

Samozřejmě to ale není jen o motorovém oleji. Olejová náplň je ve spoustě dalších součástí, ať už jsou to převodovky, diferenciály či třeba servořízení. Tady je to trochu obtížnější, protože spousta automobilek pro tyto součásti vůbec servisní plán nastavený nemá. Pro mnoho automatických převodovek už to znamenalo smrt. Žádný olej není doživotní. Majitelé starších bavoráků s automaty ZF o tom ví své...

Obvykle se doporučený interval pro výměnu oleje v automatu s hydrodynamickým měničem či CVT pohybuje mezi 60 a 120 000 km. Samozřejmě platí, že čím dříve, tím lépe. Hodně moderních aut má dvouspojkové převodovky. Ty, které mají spojky v oleji (například šestistupňové DSG od VW), mají plán předepsaný na tři roky. Doporučuje se ale nepřekračovat 60 000 km.

Hodně automatů nemá klasickou měrku, výpustní šroub a nálevku, jako to mají například Hondy. Většina převodovek (například ono zmíněné ZF) vyžaduje sundání celé vany, použití nové i s novým filtrem a přetěsnění. Je to drahé (obvykle tak od 12 000 korun mimo značkový servis), ale udělat se to musí (nejpozději po 120 000 km, ale raději dříve). Jinak budete shánět nový automat za čtvrt milionu. Pozor! Mnoho luxusních aut s automatem nemělo ani po 200 000 km ještě nikdy vyměněný olej v převodovce.

Opatrně také s dvouspojkovými převodovkami s tzv. suchými spojkami. I ony mají ozubené soukolí a obvykle pro ně platí to samé co pro vozy s mechanickou převodovkou. Olej měňte nejpozději po 120 000 km nebo po šesti letech, raději ale dříve. Koncernové 7DSG (převodovka DQ200) má doporučený interval výměny 90 000 km. S detaily poradí odborné servisy, ale jestli vám někde řeknou, že se olej ve vašem automatu nedělá a že je doživotní, tak do takové servisu raději přestaňte jezdit.

Pozor i na náplně diferenciálů a dalších součástí s olejem. Třeba Toyota, Lexus či Subaru u některých modelů doporučují měnit olej v diferenciálu už po 30 000 km nebo dvou letech. A to by vám mělo zhruba napovědět, jak to s olejem v diferenciálech je. Servis vyžadují i různé mezinápravové spojky, třeba Haldex u koncernových aut má předepsaný interval 60 000 km nebo tři roky. A u starších aut je to už opravdu na hranici. Pokud taháte často přívěs, zkraťte interval na 45 000 km.

V autech je těch kapalin opravdu hodně. Brzdová kapalina by se měla u více zatěžovaných aut měnit každé dva roky. Pokud víkendy trávíte se sportovním autem na okruhu, pak klidně každý rok. Určitě měňte brzdovou kapalinu vždy, když se mění brzdy. Nezapomínejte také na okruh klimatizace a chladivo.

Měnit se samozřejmě musí i kapalina chladicí a tady záleží na typu auta a servisním plánu. Obvykle se ale více než 90 000 km na jednu kapalinu nenajíždí. Její stav a schopnost nezamrzat by se měla měřit hustoměrem před každou zimou. K výměně chladiva pak přistupujte zodpovědně, nejpozději po čtyřech letech. Raději ale dříve. Některé značky doporučují chladicí kapalinu měnit každé dva roky.

Těch úkonů bývá opravdu hodně. Nezmínili jsme svíčky (u motorů s přímým vstřikováním paliva nejpozději po 45 000 km, ale raději dříve) a všemožné filtry (filtr sání každý rok, kabinový filtr s výhradami jednou za dva roky) a další věci (co třeba stírací lišty, měníte je každý rok?).

Ať nejezdíte do servisu na plánované výměny různých náplní a dílů každých 14 dní, tak potřebné úkony spojte do jedné návštěvy. Lidé s menším nájezdem (do 15 000 km za rok) by měli mechanika vyhledat každý rok na tzv. malý servis, kdy se vymění olej v motoru, filtr sání a celková kontrola vozidla.

Jednou za dva roky nebo po zhruba 30 000 km proveďte k výše uvedenému ještě výměnu kabinového filtru, brzdové kapaliny a nic nezkazíte výměnou svíček v motoru a výměnou kapaliny chladicí.

Každé čtyři roky bychom k tomu velkému servisu přidali ještě výměnu oleje v převodovce a výměnu palivového filtru (u dieselů bychom palivový filtr dělali raději každé dva roky, zejména pokud jezdíte více). A tak pořád dokola. Je to ale opravdu hodně obecné zaokrouhlení a každé auto to má trochu jinak. Specialisté na konkrétní značky a modely vám se stanovením plánu dle vašich potřeb a stylu jízdy či používání auta pomohou.

Na závěr jedna rada. Nepodceňujte to a nečekejte, až se něco začne rozpadat. Pak už totiž bývá pozdě a zdánlivě malý problém nebo relativně snesitelný servisní výdaj přejde do problému opravdu velkého a drahého. Auta jsou jenom stroje a některé věci se zkrátka porouchat mohou. Jedním příkladem za všechny je třeba termostat, který hlídá teplotu motoru a reguluje koloběh chladiva.

Někdy přestane správně fungovat a motor se pak pořádně neohřívá. Ono to zpočátku nemusí vypadat nějak drasticky a součástka za tisícovku aspoň nezpůsobuje, že byste „vařili“. Takže jezdíte dál se studeným motorem. Jenže třeba u dieselů to může znamenat, že se motor přestane ohřívat na obvyklou provozní teplotu a řídicí jednotka pak nespustí regeneraci filtru pevných částic. Takže tím, že jste se vykašlali na termostat za tisícovku, jste si zničili DPF za třicet tisíc, nebo i víc.