Icon – Příběh amerických nadšenců do přestaveb

Společnost Icon je známá hlavně díky svým úpravám čtyřkolek, zejména pak Fordu Bronco. Jonathan Ward, který společnost založil v roce 2006, se toužil věnovat klasickým autům. Těm ovšem chtěl dopřát moderní techniku, aby se s nimi skvěle jezdilo.

Důvodem bylo, že jej design moderních aut už unavoval, zatímco klasické křivky ho uklidňovaly. Současně ale cítil, že moderní technika usnadní jízdu se starým autem, které jinak není při každodenním soužití zrovna příjemné. Překvapivě ovšem u Iconu nezačali s americkou ikonou, ale se starou dobrou Toyotou Land Cruiser FJ40.

Ikonický hranatý teréňák Ford přišel na řadu až později a dnes už se věnují vlastně jakémukoliv autu, které k nim zákazník doveze. Hlavně, když chce moderní techniku schovat do co nejoriginálnějšího vzhledu.

Právě úprava Fordu Bronco jim ale udělala asi největší jméno. Ročně jich dělají kolem patnácti a za přestavbu zákazníci průměrně zaplatí 235 tisíc dolarů, tedy přes 5 milionů korun. Suma za pořízení Bronca, které vám upraví, v tom pochopitelně zahrnutá není. Dodnes si ale Ward pamatuje to první ze všech – šedé Bronco z roku 1972. Úprava se tak zdařila, že fotky obletěly celý svět a firma Icon se dostala do povědomí fanoušků.

Od té doby následovalo dalších více než šest desítek kusů, takže firma v praxi zpomaluje úbytek - ohrožených - zhruba 225 tisíc vyrobených strojů, které přicházely na svět mezi roky 1966 až 1977. To sice neocení milovníci veteránů v původním stavu, ale i jeden z ředitelů Iconu Sherif Yassa uznává, že jejich skupování ovlivnilo cenu modelu Bronco.

Ta se do roku 2012 moc neměnila a kusy v dobrém stavu stály kolem deseti tisíc dolarů. Dnes už firma Icon dá za dobrý kus mezi 25 a 35 tisíci dolarů (550 až 800 tisíc korun). Vyšroubovala se i cena perfektně zrenovovaných kousků z pětadvaceti na 85 tisíc dolarů, což jsou skoro 2 miliony korun.

Z auta firma využije jen karoserii. Vše ostatní je nové, a to dokonce i rám, který dle specifikace firmy staví Art Morisson Chassis. Motor Ford Coyote je naladěný na 426 koní a nápravy Dynatrac/Dana 60/44 jsou doplněné speciálními tlumiči Fox. Co se týká převodovky, můžete si vybírat mezi pětistupňovým manuálem a čtyřstupňovým automatem. Brzdy dodává Brembo, zadní diferenciál ARB a Icon vám také do auta namontuje navigaci nebo čalounění dle vašeho výběru.

V dílnách firmy čeká na své znovuzrození několik kousků, a tak Icon nyní nemusí nutně nakupovat další Bronca. Leda když si zákazník poručí nějaké konkrétní. Sice je takový požadavek vlastně nesmyslný, protože se Bronco během výroby příliš neměnilo, ale najdou se různí zákazníci. Například jeden požadoval jednoznačně kus z roku 1977, protože ten rok prý maturoval.

Většina klientů navíc nikdy do firmy ani nepřijede a nepotká se osobně s Wardem. I když přestavba auta nestojí málo, odehraje se většina komunikace jen po telefonu nebo mailu. Zákazníkům prý stačí občas poslat fotku, jak stavba nového plechového miláčka pokračuje. Trvá to mezi šesti až devíti měsíci.

Kromě Fordů Bronco a Toyot FJ postavila firma také několik pickupů Chevrolet Thriftmaster a dnes vám přestaví cokoliv, co si jen vymyslíte. Pokud máte rozpočet a auto, tak už stačí jen chtít. Třeba i Mercury z roku 1949, které pohání technika z Tesly. Inu, jejich zákazník, jejich pán. Ale nebojte, všichni nejsou takoví blázni a jiné Mercury dostalo pořádný motor LS9.

Dalším zajímavým počinem bylo kupé Hudson. Výrobky téhle automobilky u nás nejsou až tak známé a nebýt animáku Auta a jeho výborné postavy doktora Hudsona Horneta, patrně by upadla stará značka v zapomnění. Upravené kupé z roku 1949 ale opět zvýšilo zájem o veterány tohoto výrobce a stojí za širší zmínku i nám.

Starý Hudson je sice na pohled stále dost retro, ale výkon 638 koní a točivý moment 818 Nm z něj dělá velmi moderní záležitost. Technika i elektronika pod původní karoserií je veskrze dnešní. Jmenuje se Hudson Derelict a je to poslední kreace majitele Jonathana Warda.

Vzhled zůstal původní, až na osmnáctipalcová kola. Majitelem Hudsonu je prý velmi speciální klient, který už si u Iconu nechal upravit několik aut. Měl pouze požadavek na to, aby z auta vyzařoval duch Nashvillu a místní kultury, kterou má velmi rád. Kvůli významu klienta a odpovědnosti za zakázku nakonec na tomto autě dělal Ward osobně.

Hotové kupé Hudson Hornet je nyní dostatečně výkonné pro dnešní poměry a nemusí se stydět před moderními sportovními auty. Za to vděčí hlavně osmiválci LS9 s kompresorem o objemu 6,2 litru z Corvette C6 ZR1, který nahradil původní řadový šestiválec s objemem 3,5 litru. S chlazením pomáhá nový hliníkový chladič Griffin.

Výkon jde přes sportovní čtyřstupňový automat Huntington Beach a diferenciál Dana 60 na zadní kola. Krotí jej systém Brembo GT, zatímco nezávislé a nastavitelné zavěšení se stará o zatáčení. Uvnitř je luxusní kožené čalounění, jehož výroba trvala 400 hodin. Nechybí ani LED osvětlení, moderní infotainment a elektronická parkovací brzda.

Cílem firmy je uspokojit každého zákazníka a splnit jeho přání. Mají ale i své plány, například na čtyřdveřové Bronco. Tak uvidíme, jak se firmě bude dařit dál. My jim držíme palce, každý podobný srdcař se počítá.

Uvidíme, kdy se nějaké podobné specializované firmy dočkáme i u nás na staré Škodě nebo Ladě. Sice to řada českých fanoušků bere jako znesvěcení, ale ta představa staré Felicie z 60. let, která by se řídila stejně snadno jako dnešní Octavia, má něco do sebe.