Hyundai i30 – Současná vizáž končí ve stylu All Inclusive

Víte, kterou konfiguraci modelu i30 volí v Česku nejvíce zákazníků? Podobnou té, se kterou jsme jezdili. Asi vám přijde logické, že nejpopulárnější variantou u nás je právě kombík spřažený se zážehovou čtrnáctistovkou o výkonu 140 koní a s točivým momentem 242 Nm. V rámci převodovek vítězí šestirychlostní mechanicky ovládaná a mezi laky exceluje bílá barva.

My testovali taktéž kombíka, ale v červené barvě a s totožnou motorizací, která je ovšem vybavená sedmirychlostní dvouspojkovou automatickou převodovkou. A to znamená pár drobných změn, které mají vliv na komfort i jízdní vlastnosti. Jde třeba o přepracovaný středový tunel s elektronickou parkovací brzdou a funkcí automatického držení brzdy při zastavení.

Mimo to znamená automat větší pohodlí, protože zkrátka šlápnete na plynový pedál, jedete a neřadíte, což je komfortnější především při jízdě po městě. Pokud se budete ohánět vysokou spotřebou, musíme vás vyvrátit z omylu. Vybavený kombík disponoval v našem testu kombinovaným apetitem nižším než sedm litrů na sto kilometrů, a to rozhodně nejsme žádní loudalové.

Se samočinnou převodovkou se pojí také dispozice adaptivního tempomatu, který umí sám zastavit a poté vozidlo samočinně rozpohybovat. V rámci edice All Inclusive je automatický paket za příplatek 25 tisíc, ale jinak tato edice zahrnuje takřka vše, co může Hyundai i30 nabídnout.

Bavíme se třeba o diodových lampách, navigaci, samočinné klimatizaci, výhřevu sedadel i volantu nebo o balíčku asistenčních systémů. Tím se vlastně dostáváme k určité výhodě oproti modernizované verzi – ta stávající je totiž levnější. Ono za 500 tisíc, respektive za 525 tisíc v případě verze s automatem, podobně vybavený omlazený Hyundai i30 prostě nekoupíte.

Při srovnání odcházející modelové řady a té nastupující se v rámci modernizace nekoná extrémní divočina. Jde o větší retuše a technologické pokroky, které mohou odradit spíše jen konzervativní řidiče, kterým nesedí ostřejší design a neustálé připojení vozu k internetu.

Pokud půjdete spíše po základních motorizacích, pak vám může vadit víceprvková zadní náprava už v základu. Složitější, na opravu nákladnější, ale pohodlnější zavěšení se v modelech před faceliftem objevovalo jen u vyšších výbav a motorizací.

Pod kapotu se dostaly taktéž mild-hybridní agregáty, což zase znamená vyšší komfort, výkon a určitou úsporu paliva, ale o něco složitější techniku i servis. Navíc jsou mezi námi jistě tací, kterým auto, co má v sobě (byť podpůrný) elektromotor, nesmí přes práh garáže.

Kolega Martin Jánský ve svém detailním testu obdobné varianty, pouze vybavené manuálem, kritizoval lenivé chování motoru v nízkých otáčkách. To se nemění ani u automatu, a to opět z čistě úsporných důvodů. Samočinnou převodovku však můžete utlumit, nebo naopak nakopnout do akce za pomocí dvou jízdních profilů.

V „eko“ režimu je omezena reakce škrticí klapky a výkon pocitově sražen, ve sportu naopak převodovka řadí ve vyšších otáčkách a vítá přísun kvalitní dávky benzinu do válců. Zkrátka jestli se chcete lenivěji ploužit krajinou, nebo naopak trénovat na rallye, máte svobodnou volbu.

Záměnou převodovky se však nemění kvalita vozu ani jeho solidní jízdní vlastnosti, kterou jsou ideální pro každodenní cesty. Bát se nemusíte ani delší túry, dálničního courání nebo městských kolon. Zvlášť v rozlučkové limitce All Inclusive jde o hodně atraktivní nabídku, kterou máloco přebije.

Pokud byste v budoucnu přece jen zatoužili po mechaničtějším a poněkud ostrém modelu Hyundai i30, po boku omlazené generace se v Nošovicích rodí populární i30 N a Fastback N. Sportovní vozy se začaly vyrábět v roce 2017 a jejich prodeje letos překročí 30 tisíc kusů. Oblíbené jsou především v Německu, nicméně ani český trh není zanedbatelný. Jen vloni si dynamická „enka“ našla 116 nových majitelů.

Pokud to shrneme, tak před-faceliftových modelů stávající generace vzniklo okolo čtvrt milionu kusů a od začátku produkce (listopad 2008) se v české fabrice jihokorejské automobilky narodilo více než milion vozidel typu i30. V Česku jde o nejprodávanější automobil značky, který podle statistik Svazu dovozců automobilů zaznamenal vloni 7 450 registrací a umístil se na druhé příčce v segmentu vozidel nižší střední třídy. První byla Škoda Rapid a třetí Škoda Scala.

Jestli vám je i tohle málo, pak si musíte v cizině vyhlédnout karbonovou limitovanou (600 kusů pro Evropu) edici i30 N Project C. Případně můžete čekat, jestli se poslední volný vůz z této edice, který je určený pro Česko a nyní slouží tuzemskému zastoupení značky, uvolní k prodeji.

Tak či onak jsou kostky vrženy a současná i30 si pomalu bere visačku „atraktivní skladovka“. Na vás bude, jestli sáhnete po solidní nabídce All Inclusive, nebo počkáte na modernější omlazené modely, které už nyní opouštějí brány továrny Hyundai v Moravskoslezském kraji. My bychom se nebáli ani jednoho, Hyundai i30 je svou podstatou rozumné auto pro obyčejné lidi.