Hyundai i30 Fastback 1.4 T-GDI: Jak obstojí po dvou letech?

Poslední auto, které jsem od korejské značky vyráběné ve slezských Nošovicích důkladně vyzkoušel, bylo ostře laděné Hyundai i30N. Vůz byl oděný do karoserie typu liftback, podle marketingového jazyka firmy Hyundai označované zvukomalebněji jako Fastback. Pod tímhle pojmem si totiž nejen já, ale i vy ostatní jistě vybavíte sexy křivky starého Mustangu Fastback. Pak se zadíváte na Hyundai, a pokud jste nadšenci do aut, pomyslíte si cosi o příliš vysokém sebevědomí marketérů. Osobně se mi totiž model i30 líbí daleko víc jako klasický hatchback, ale dokážu pochopit, že spousta našich čtenářů to bude mít zcela opačně. Fastbacků se ostatně prodalo docela dost a jsou populární.

Dnes se prodávají vyšperkované verze „N“ line a pár takových interiérových doplňků mělo i zkoušené auto. Doplňky s logy „N“ z vaší běžné i30 sportovní auto neudělají. Skutečné i30 N Performance je až na takřka shodný vzhled a mnoho společných materiálů v interiéru s běžnými i30 diametrálně jiné auto. Jezdí vážně velmi dobře a jeho řízení dokáže vtáhnout do děje. Výkon motoru je víc než dostatečný a i zvuk v ostrém nastavení dovede pobavit. Běžná i30 s přeplňovaným motorem 1.4 T-GDI o výkonu 140 koní je úplně jiný sport.

Tabulkové parametry jsou docela dobré. Hmotnost auta dokonce výborná, jelikož nepřevyšuje 1 300 kilogramů, ale sportovnímu svezení se tohle auto bude bránit jako pověstný čert kříže. Pokud chcete koupit auto nejen pro práci, ale i pro radost a značka Hyundai vás se svým oblíbeným modelem i30 oslovuje, rozbijte prasátko o něco víc a kupte si rovnou model N s paketem Performance. Nezklame vás.

Benzinová i30 1.4 T-GDI je tu pro všechny ostatní. Splní drtivou většinu potřeb běžného motoristy a některými jednotlivostmi je dokonce předčí. Najdou se ale i oblasti, kde auto oproti konkurenci zklame. Zkoušený kousek už nebyl zdaleka nový. Prvnímu majiteli se prodal v druhé půlce roku 2018 a dnes, po dvou letech svítila na počítadle ujetých kilometrů číslovka 43 tisíc. Mělo za sebou dva pravidelné servisy, které automobilka Hyundai předepisuje po 15 tisících kilometrech a třetí servis auto akorát čeká.

V autobazaru AAA Auto se nabízí za 360 tisíc korun a letmým pohledem do nabídky celého Sauto.cz nacházím aktuálně 34 obdobných nabídek vozů Hyundai i30 s tímto motorem. Konkurence však nespí, a pokud máte zálusk na zánovní auto nižší střední třídy se čtyřválcovým benzinovým motorem o výkonu alespoň 120 koní, nabízí se hned několik konkurentů.

Hyundai není nejlevnější a rozhodně ani etalonem svém třídě. Aby se prosadilo, prodejci se museli velmi snažit. Pojďme se letmo podívat na některé z konkurenčních nabídek. Velmi dobrou alternativou pro zánovní Hyundai i30 jsou nyní výprodejové Toyoty Auris předchozí generace s velmi spolehlivým atmosférickým motorem o objemu 1,6 litru. Mám na nich najeto poměrně hodně a můžu říci, že Toyota Auris mě nikdy nezklamala. Je spolehlivá, tichá, motor se rád sportovně vytáčí a práce s řadicí pákou je vyloženě radost. Je to velmi konzervativní a dobře udělané auto, které můžete koupit v době, kdy většina značek přechází na drahé hybridy anebo přeplňované tříválce.

Alfa Romeo vám pravděpodobně stále dokáže prodat výběhový model Giulietta 1.4T Multiair o výkonu 120 koní za velmi dobrou cenu. Giulietta je stále krásná i po letech. Pak je tu Opel Astra 1.4 Turbo. Astra se se svým charakterem, stylem řízení i vzhledem našemu testovanému Hyundai blíží asi nejvíce. Nejspíš vás ale nejvíc bude zajímat nabídka Volkswagenu a naší domácí Škody. Zde je možnost vybrat mezi „chudě“ vybaveným Volkswagenem Golf 1.5 TSI o výkonu 130 koní anebo naopak bohatě vybaveným Rapidem Spaceback 1.4 TSI o výkonu 125 koní. Na samé horní hranici cenového limitu čtyř set tisíc se dá objevit předváděcí anebo roční Scala 1.5 TSI o výkonu 150 koní, ale v nižším stupni výbavy.

Velmi oblíbenou variantou je také český bestseller, předchozí trojková Škoda Octavia 1.4 TSI v nižším stupni výbavy Active Plus. Bude ze všech zmiňovaných aut nejprostornější. Drtivá většina těchto nabízených ročních či dvouletých ojetin pochází z programů operativních leasingů a budou stále v záruce. Pokud byste se mě ptali na vlastní názor, vybíral bych mezi Toyotou Auris anebo Volkswagenem Golf.

Myslím, že právě VW Golf je přesně tím autem, které se pohybuje u většiny motoristů přesně v tom ideálním průsečíku poměru ceny, jízdních vlastností a uživatelské přívětivosti. Toyota Auris 1.6 nadchne automobilové staromilce, lidi, kteří chtějí precizní techniku, skvělou spolehlivost a žádné elektronické vychytávky navíc. Tedy, ve vší upřímnosti, já bych si jako automobilový fanoušek stejně vybral Alfu Romeo Giulietta i přes její vyšší věk. Je stále krásná a design je pro mě důležitým prvkem.

Většina motoristů počítá a přeměřuje velikost kufru a hledá uživatelskou přívětivost. A u modelu Hyundai i30 Fastback ji jistě nalezne. Když se dívám kolem sebe, vidím jich na našich silnicích už velké množství. Proč je tedy i30 oblíbená? První věc, která mě během týdenního jezdění v běžném pracovním režimu překvapila, byla spotřeba paliva. Motor 1.4 T-GDI je extrémně úsporný. Zatímco naše soukromá Alfa Romeo s motorem 1.4 Turbo Multiair o podobném výkonu spotřebuje typicky 7–9 litrů benzinu na 100 km podle délky a charakteru trasy, Hyundai si na stejných trasách vystačí s 5–7 litry. Dlouhodobý průměr za posledních 5 tisíc ujetých kilometrů vykazoval 5,9 litru a na jedné z jízd mimo město jsem si vystačil dokonce s 5,7 litry benzinu. A to jsem se nijak výrazně dynamicky neomezoval.

Auto má velmi dlouhé zpřevodování. To má však za následek horší dynamiku a pocitově tupější reakce na plynový pedál. Řazení má delší dráhy a není úplně z těch nejpřesnějších. Reakce na první třetinu pedálu plynu jsou velmi vlažné a to i z vyšších otáček. Aby turbo pořádně zabralo, je potřeba důrazně přidat. Pak motor 1.4 T-GDI konečně ožije a velmi svižně zrychluje. Při dálniční tachometrové stotřicítce točí necelé tři tisíce otáček na šestku. Hlučnost auta je při téhle rychlosti nízká, ale sedmičkový Golf je tišší. Řízení je velmi lehké a příliš citu v něm nenaleznete. Jenže to je stinná stránka takřka všech vozů v této třídě. Auris i Golf jsou oba o kapku příjemnější, ale když jsem si na i30 zvyknul, nějak mi argumenty pro další stížnosti došly.

Jízdní pozice a rozsah nastavení sedačky i volantu jsou naopak u Hyundai velmi dobré. V autě se dal najít poměrně nízký posez a osa volantu s opěradlem sedadla spolu svíraly takřka ideální úhel pro řízení. Sladění pozice řidiče s celkovou ergonomií přístrojové desky a výhledem z vozu nepotřebuje další připomínky. Tohle je velmi dobré právě i na sportovní verzi „N“, která je navíc vybavena sedadly s velmi dobrým bočním vedením. Ty v běžné verzi bohužel nemáme, ale špatné nejsou.

Co naopak ideální není, je výhled vzad. Auto je sice vybaveno parkovací kamerou, ale průzor v šikmo skloněném zadním skle Fastbacku je zkrátka úzký. A autu rozhodně chybí zadní stěrač, který by se v podzimních a zimních měsících opravdu hodil. Prostor na hlavu na zadních sedadlech není pro dospělé vyšší než 180 cm také žádný med. Je to daň za líbivější tvar karoserie.

Auto bylo stále v pětileté tovární záruce a o poruchách nebo nadměrném opotřebení komponentů zatím nemůže být ani řeč. Servisní intervaly jsou roční anebo každých 15 tisíc kilometrů. To možná trochu trápí firemní fleet manažery, protože konkurence jezdí na servis často až po 30 tisících. Jenže pro výkonný přeplňovaný motor je jedině dobře, že se mu olejová náplň vymění dvakrát tak často. Ceny za jednotlivé servisní prohlídky, které nám poskytlo zastoupení Hyundai, vidíte v přiložené tabulce.

Co se týče opotřebení, po několika desítkách tisíc kilometrů není vidět, že by byl vůz hůř zpracovaný než jeho konkurence. Mohl bych si postěžovat na ozdobné lišty interiéru, které vypadaly lacině a lehounce povrzávající přístrojovou desku při jízdě na hrubém dálničním povrchu. Naopak bych rád vyzdvihl funkci infotainmentu, který je přehledný, funkční a obsahuje navigaci, která se velmi snadno a logicky ovládá. Příjemným bonusem je vyhřívaný volant i sedadla, pro některé motoristy i sada bezpečnostních asistentů.

Zkrátka se zdá Hyundai i30 s motorem 1.4 T-GDI jako velmi rozumná volba mezi dvouletými ojetinami, ale žádnými vlastnostmi vyloženě nevyčnívá nad svou konkurencí. Fastback má prostorný kufr, ale méně místa vzadu na hlavu pro dospělé. Pozice řidiče a spolujezdce je však výborná, včetně ergonomie. Přístrojová deska je přehledná, ovladače funkční a logicky umístěné. Na auto si zvyknete velmi snadno, návod k použití nejspíš nebudete ani muset vyndávat z přihrádky. Málokdo bude s i30 Fastback vyloženě nespokojen, ale jak již z textu vyplynulo, nečekejte premianta své třídy.