Hyundai i10 – Prcek, který klame svým vzhledem

Navzdory výše řečenému trendu je faktem, že i v segmentu minivozů se výrobci snaží modely neustále vylepšovat a nabídnout zákazníkům prvky, na které jsou zvyklí z vozů vyšších kategorií. Malé auto už se tak dávno nerovná chudému příbuznému vozů o třídu výš. Venkovní tvary umí být sexy, interiérům vévodí dotykové displeje, nechybí pokročilé asistenční systémy a v neposlední řadě mají tihle prcci i slušné jízdní vlastnosti. A nejinak je tomu i u třetí generace Hyundaie i10.

Nevíme, nakolik tomu napomáhá výbavový stupeň a efektní příplatkový lak, ale nová i10 vypadá opravdu pěkně. Na první pohled zaujmou černá sportovní kola, přední LED světlomety, dynamicky působící průduchy ve spodní části nárazníku nebo i taková drobnost, jakou je dekorační vložka s nápisem i10 umístěná v C-sloupku. Celkově tak nová i10 působí o dost dynamičtěji než předchozí generace.

A moderní je také interiér tohohle malého fešáka. Je jednoduchý a přehledný, zároveň ale není nudný, jak tomu bývalo v tomto segmentu dříve zvykem. Materiály jsou sice převážně nevzhledné tvrdé plasty a tvrdá jsou také tlačítka, ale to je tak vše, co by se dalo interiéru vytknout. Jinak na něm v Hyundai viditelně zapracovali a je zdařilý, nic zde nechybí a dá se říct, že je i v rámci možností designově zajímavý. Zaujme třeba prolis na palubní desce před spolujezdcem nebo pěkné kruhové výdechy klimatizace na stranách. Prakticky zaměřené řidiče pak potěší také velké množství odkládacích ploch.

Námi testovaný vůz nesl výbavový stupeň Style a řadů příplatků. Nechybí například bezklíčkový přístup i startování, bezdrátové nabíjení, parkovací kamera, displej infotainmentu s úhlopříčkou 8 palců, automatická klimatizace, vyhřívaná sedadla i volant, navigace nebo možnost propojení s mobilním telefonem pomocí Apple CarPlay či Android Auto.

Z bezpečnostních a asistenčních systémů pak stojí za zmínku nouzové brzdění, asistent jízdy v jízdních pruzích, sledování únavy řidiče, rozpoznávání dopravních značek nebo automatické přepínání dálkových světel. Systém detekce překážky a s ním spojené nouzové brzdění fungují velmi spolehlivě, někdy ale zasahují možná až příliš brzy. Lepší ale dříve nežli vůbec. Příjemná je naopak funkce, která vás akusticky a vizuálně na přístrojové desce upozorní na rozjezd aut před vámi, když se například na semaforu či v koloně zakoukáte do mobilu. Dobrou zprávou je, že řadu bezpečnostních systémů dostanete do i10 již v úplném základu.

Velmi milým překvapením uvnitř vozu pak pro nás byl dostatek prostoru, a to jak vpředu, tak i na zadních sedadlech. Nová i10 je přibližně o 2 centimetry širší než její předchůdce a nutno říct, že vevnitř je to opravdu znát. Stejně tak zvětšení rozvoru vozu o 4 centimetry. Autor tohoto článku měří na výšku 183 centimetrů a v klidu si za sebe v i10 může sednout, aniž by se cítil stísněně – místa na kolena je dostatek, nad hlavou také, trochu stísněnější prostor lze pozorovat snad jen v oblasti nártů pod sedačkou před vámi, ale na tak malé auto opravdu klobouk dolů. Pozitivem jsou také velké dveře s velkým úhlem otevírání, které zaručují velmi pohodlné nastupování a vystupování.

Naopak zavazadlový prostor je, jak se dá v tomto segmentu očekávat, poměrně malý. Do kufru o objemu 252 litrů naložíte tak akorát středně velký nákup, při převážení objemnějšího nákladu můžete ale sklopit zadní řadu sedadel, a získat tak pro převoz až 1 050 litrů. Drobnou výtku máme také k absenci šňůrek, které by při otevření pátých dveří nadzvedávaly vrchní plato zavazadelníku, přístup do kufru je tak s plnýma rukama o něco více komplikovaný.

Atmosférický tříválcový motor 1.0i o výkonu 49 kW (67 koní) a točivém momentu 96 Nm je pak rozhodně tou nejslabší stránkou tohoto jinak poměrně povedeného vozu. Jeho projev je nekultivovaný, v nižších otáčkách téměř netáhne, ve vyšších je pak nepříjemně hlučný. Pokud chcete nějakou dynamiku jízdy, vytáčet ho musíte, a to hodně. Zrychlení z nuly na sto zvládne vůz za pocitově nekonečných 14,6 sekundy, což je už na dnešní dobu opravdu nelichotivá hodnota. O něco lepší by mohlo být také řazení – řadicí páka má poněkud gumovější chod a jednotlivé rychlostní stupně jdou občas zařadit o něco hůře, zejména pak zpátečka.

Pokud si říkáte, že jsme možná na tohohle prcka až moc nároční a že s ním stejně nikdo závodit nebude, tak je třeba upozornit, že vůz s touto motorizací nezvládne při jízdě do kopce s plynem na podlaze udržet dálniční stotřicítku, a pokud nechcete na vrchu stoupání jet stovkou, musíte zkrátka podřadit. Na tohle si už řidiči u dnešních aut zcela jistě odvykli, ale je třeba mít na paměti, že tohle auto je určeno primárně do města, kde vás takové věci příliš netrápí.

Jednu výhodu ale slabý motor má, a tou je spotřeba. Ta se nám i přes svižnou jízdu (respektive pokusy o ní) ustálila na hodnotě 5,6 litru na sto kilometrů. Nedovedu si představit, že by se někdo dokázal při běžné (rozumějte alespoň trochu normální) jízdě dostat dlouhodobě nad šest litrů. A to rozhodně není špatné.

Jinak se „í-desítka” velmi dobře ovládá. Díky kolům umístěným hodně v rozích ochotně zatáčí a je obratná. Testovaný vůz měl obutá 16palcová nízkoprofilová kola, která mu trochu ubírala na komfortu, jinak je ale podvozek dobře vyvážený a celkem pohodlný. I díky tomu se tak i10 hodí nejen do města, ale klidně i na rozbité okresky. V kombinaci se silnějším čtyřválcem 1,2i (62 kW), který je v současnosti také v nabídce, může být z i10 rázem velmi příjemný parťák kamkoliv, včetně kratších dálničních přesunů.

Nový Hyundai i10 se dá v současné době pořídit za akční cenu 229 900 korun (základní provedení s označením Start). Mimo tuto letní akční nabídku je cena o 40 tisíc korun vyšší. Námi testovaný vůz disponoval výbavovým stupněm Style (ten začíná na 319 990 Kč, mimo akční nabídku na 359 990 Kč) a další příplatkovou výbavou, a tak se konečná cena dostala na 382 890 Kč. Při koupi nového vozu navíc nabízí Hyundai výhodnější pojištění, sadu zimních pneumatik zdarma nebo slevovou tankovací kartu na 5 let.