Hofmeisterova křivka slaví 60 let. Čím je pro BMW důležitá?

Automobilový design je jednou z nejdůležitějších vlastností všech aut – přitahuje pozornost, vytváří tradici, inspiruje tvůrce umění a ovlivňuje to, jak si jednotlivá auta pamatujeme. Ať už to jsou pouhé elegantní křivky nebo celkový vzhled auta, je jedním z nejdůležitějších vlivů, jak vnímáme vozy jednotlivých značek a co považujeme za společný charakteristický prvek jednotlivých vozů v jejich modelových řadách.

Když v BMW před pár lety začali experimentovat s ikonickými ledvinkami, většina veřejnosti, motoristických novinářů i skutečných fanoušků značky rychle odpověděla tvrzením, že zvětšená maska chladiče a později i výrazně upravený tvar poškozují identitu značky. Co když vám ale připomenu, že mnichovská automobilka již 60 let využívá i další designový podpisový prvek, jenž se rovněž začal vytrácet z nejnovějších modelů?

Jmenuje se „Hofmeister kink“, v češtině Hofmeisterova křivka, a na starších i novějších BMW se s ním pravidelně setkáváme v každodenním provozu, aniž bychom jej registrovali tolik jako výraznější a častěji zdůrazňované ledvinky. Je viditelný už na první pohled, ale přitom se na něj musíte opravdu zadívat, abyste si jej všimli – zalomení C-sloupku na dolním konci okna proti směru jízdy je typickým prvkem, které spojuje většinu bavoráků za více než půl století.

Křivka je pojmenována po Wilhelmu Hofmeisterovi, automobilovému návrháři a šéfovi designu značky BMW v letech 1955 až 1970, ale ve skutečnosti se v automobilovém designu objevila ještě dříve, než se stala charakteristickým prvkem většiny bavoráků. Poprvé se totiž ukázala už koncem čtyřicátých let na luxusních kupé amerického koncernu General Motors a v následujícím desetiletí také na italských Lanciích.

Slavný příběh křivky se začal psát až začátkem šedesátých let, když mnichovská automobilka na Frankfurtském autosalonu 1961 představila cestovní kupé 3200 CS a zbrusu novou modelovou řadu New Class, jejímž úkolem bylo nastartovat ekonomiku společnosti po záchraně investory před hrozícím krachem. Wilhelm Hofmeister tehdy zachoval celkový tradiční tvar křivky a ovlivnil vzhled budoucích modelů značky.

Ikonická Hofmeisterova křivka se postupně rozšířila na většinu modelů, jak můžete vidět v přiložené galerii, a přestože se s designovými požadavky a velikostí jednotlivých modelů vyvíjela, většinou si zachovala svůj rozpoznatelný tvar. Nejvýraznější Hofmeisterova křivka se z dnešního pohledu objevuje na historických modelech, ale nechyběla ani na kontroverzních vozech z nedávné éry amerického Chrise Bangla na přelomu tisíciletí.

Moderní interpretace navíc příležitostně ukrývá nenápadný odkaz na charakteristický pohon zadních kol bavoráků – všimněte si, že na nejnovějším BMW řady 3 s interním označením G20 napodobuje šipku směřující dozadu, což je vnímáno jako připomínka klasické koncepce pohonu vozu. To však neznamená, že se neobjevuje na modelech s primárně předním pohonem – nejnovější jednička s ní vypadá luxusněji a přibližuje se větší trojce, kompaktní crossover X2 s ní dokonce vzdává hold historickým modelům E9 a 2800 CS.

V letošním roce může BMW oslavovat 60 let od představení Hofmeisterovy křivky ve svém podání, a přestože se designové trendy v průběhu oněch šesti desetiletí výrazně změnily, i v současnosti ji návrháři značky používají na většině modelů. Vzácnou výjimkou bez elegantní linie bohužel jsou nejnovější BMW řady 4 ve verzi kupé nebo luxusnější řada 8 ve čtyřdveřovém provedení Gran Coupé.

Legendární Hofmeisterova křivka sice není vlastním nápadem Wilhelma Hofmeistera a dalších slavných návrhářů BMW, ale protože se mnichovská automobilka významně zasloužila o její zviditelnění a slávu, právem ji považuje za svou. Až zase uvidíte nějaký bavorák, prohlédněte si jej a zaměřte se na tohle osobité zalomení lišty oken na C-sloupku karoserie, které je dalším podpisovým prvkem značky a vytváří mnohem lepší dojem z celkového designu vozů. Vypadá senzačně, že?