Gordon Murray T.50 – Nástupce božského McLarenu F1

Můžete namítnout, že nová Tesla S by měla zrychlit z 0 na 100 km/h za 1,9 vteřiny a že si jich za tu cenu můžete koupit hned pětadvacet. Hm. Ale koho to zajímá? Koho to zajímá zrovna teď, když Gordon Murray, jeden z nejtalentovanějších konstruktérů, představuje nástupce božského McLarenu F1 z roku 1992, tedy auta, jehož rekordy dlouho odolávaly a o kterém se dodnes hovoří jako o milníku.

Přitom v roce 2004, při příležitosti uvedení Mercedesu SLR McLaren, se v rozhovoru pro časopis Autocar zeptali Murrayho, jestli ještě někdy postaví takové auto jako McLaren F1. A toto byla jeho odpověď: „Rád bych to zkusil, ale obávám se, že už to prostě nejde. V té době byla jiná situace, lidé to auto vysloveně chtěli, čekalo se na něj a nestály nám v cestě všechny ty novátorské předpisy, se kterými bychom se dnes jen těžko vypořádali. Když potřebujete ryzí výkon osmi set koní a zároveň musíte splnit emisní limity, pak jich musí být na motoru rovných tisíc. A to je jen jeden příklad, podobných nesrovnalostí by se našlo víc.“

V případě vozu Gordon Murray T.50 totiž nejde o výkon, zrychlení ani čas na kolo. Je to filozofická otázka. Je to o hledání a stavbě dokonalého řidičského auta. Váha. Ovladatelnost. Reakce.

Zatímco jméno je jasné, tak označení T.50 může trochu mást. T.50 se jmenuje i tank, ale tady se bavíme o autě, které je menší než Porsche 911 a lehčí než Alpine 110. Padesátka je v názvu kvůli tomu, že je to v pořadí již padesáté auto Murrayovy bohaté konstruktérské kariéry, která trvá víc než půl století. Nudné? V kontextu zbytku možná trochu ano. Ale Murray se vždy soustředil raději na důležitější věci, než je název.

Už dlouho víme, že bude postaveno pouhých 100 silničních T.50 a že cena auta je 2,36 milionu liber, tedy cca 70 milionů korun. Bez daně. Takže se bavíme o 84 milionech. Většina ze slíbených aut je už prodaná, zejména do USA a Japonska, kde jejich nadcházející majitelé již zaplatili zálohu 600 tisíc liber, aniž by z auta viděli víc než skicu na papíře. Teď budou odevzdávat dalších 750 tisíc, to ještě před zahájením výroby, a zbytek doplatí při dodání.

První T.50 by měla mít svého majitele v lednu 2022 a celá výroba bude ukončena ještě v témže roce. A pak Murray Automotive vyrobí ještě dalších pětadvacet aut bez silniční homologace, která budou určena k jízdě na okruhu.

Gordon Murray říká, že by rád viděl svoje auta závodit, ale neplánuje pořádat vlastní závodní sérii, protože se chce soustředit na silniční verzi a protože pravidla pro sportovní vozy a závody GT po roce 2022 projdou ještě celou sérií změn.

Ta myšlenka není nová a Gordon Murray ji použil už u McLarenu F1. Kabina je třímístná a řidič sedí vpředu uprostřed. „Nejlepší jezdecká pozice, nejlepší pro rozložení váhy,“ říká Murray stručně.

Kabina je ještě prostornější, než byla kabina F1. Přístup k prostřednímu sedadlu je snazší, protože podlaha je rovná. Ideální je nastupovat zleva, protože vám nebude překážet řadicí páka. Analogové přístroje a ovladače jsou překvapivě jednoduché, ale v kvalitě švýcarských hodinek. Jejich rozložení vám ze všeho nejvíc připomene stíhačku.

Dva boční zavazadlové prostory jsou stejně velké jako u F1, ale na rozdíl od něj je možné do nich bez problémů něco naložit. Murray totiž od začátku trval na tom, že T.50 může být sebedražší a sebevíc řidičské auto, ale že musí být použitelná i jako vůz pro každý den.

Karbonové sedadlo řidiče váží sedm kilogramů a každé sedadlo spolujezdce jen tři kilogramy zmiňuje stručně tisková zpráva. A já říkám, že je to jen jeden z důkazů Murraryovy posedlosti hmotností.

Záměrně používám srovnání s 1 100 kg těžkou (lehkou) novou Alpine A110, protože tu už jste nejspíš viděli a někteří z vás i řídili. Mezi dnešními auty působí jako kolibřík. A pozor, T.50 je ještě lehčí. A ne jen o pár kilogramů…

Suchá hmotnost nového vozu je pouhých 986 kg, tedy asi dvě třetiny hmotnosti toho, co Murray nazývá „průměrným supersportem“. Stejně jako Chapman, tak i Murray tvrdí, že hmotnost je klíč k rychlosti.

Jeho posedlost dietou způsobila, že na autě najdete nejen spoustu exotických materiálů, ale že vývojáři trávili celé týdny tím, aby ušetřili byť jen pár gramů. Šasi z uhlíkových vláken váží méně než 150 kg. Každý šroubek, držák nebo matička, dohromady asi 900 dílů, bylo posuzováno nejen z hlediska funkčnosti, ale i hmotnosti. Nemluvilo se tady o kilogramech, ale o gramech rozdílu!

Váze odpovídá i velikost auta – půdorysně se bavíme o voze velikosti VW Golf, s délkou 4 352 mm je kratší než Porsche Cayman!

Pohonnou jednotku vyvinul a dodává Cosworth. Ta je o 60 kg lehčí, než byl V12 pro McLaren F1. I když by přeplňovaný šestiválec zajistil stejné hodnoty výkonu a mohl by být ještě lehčí, Murray trval na atmosférickém plnění.

„Přeplňovaný motor nemá tak dobré reakce. Chvíli jsme zvažovali použití hybridní technologie, ale ani tady ještě nelze tak dobře sladit souznění elektromotoru s benzinovým motorem. Nic lepšího, než atmosférický dvanáctiválec zkrátka neexistuje,“ uzavírá Murray.

A že tenhle V12 bude sakra dobrý! Má objem 3 994 cm3 a výkon 663 koní v 12 100 otáčkách. Omezovač zasahuje v 12 400 ot./min. Točivý moment je 467 Nm. To jsou neuvěřitelná čísla…

Motor V12 roztáčí pouze zadní kola přes manuální šestistupňovou převodovkou Xtrac, která je o deset kilogramů lehčí než převodovka F1. Podle Murraye je manuální řazení uspokojující záležitostí a poskytuje větší zážitek než automat s pádly pod volantem.

„Nejčastějším autem, které jsme při vývoji používali jako srovnání, byl McLaren F1,“ krčí Murray rameny. „Čas na kolo, hodnoty zrychlení, rekordní kolo na Nordschleife... na ničem z toho nemám absolutně žádný zájem. Hlavním cílem byl zážitek z jízdy, což je něco, co se jen velmi těžko definuje, ale každý nadšený řidič ví, o čem je řeč. Ale mohu vás samozřejmě ujistit, že T.50 bude rychlé auto…“

Když v roce 1978 vyhrál Brabham BT46B svůj první závod Formule 1, FIA ho okamžitě zakázala.Ojedinělé řešení využívající přísavný efekt, kdy vůz přicucává k asfaltu ventilátor, navrhl jistý Gordon Murray…

„Pořád to funguje. Vlastně mě překvapuje, že to za ty roky nikdo nepoužil," říká Murray. Všimněte si obrovského difuzoru a ventilátoru o průměru 400 mm – ten z difuzoru odsává mezní vrstvu vzduchu, a ten tak funguje efektivněji. Tím nejen vytváří vyšší přítlak zrychlením proudění vzduchu pod autem, ale také zlepšuje stabilitu zadní části vozu. Ventilátor pohání 48voltový elektrický systém, o kterém Murray říká, že „přepisuje knihu pravidel pro aerodynamiku silničních vozidel“.

Ventilátor, difuzor a aktivní spoilery by měly tvořit mnohem větší přítlak než u „běžných aut“ a podle všeho se dočkáme úplně nové úrovně přilnavosti. K dispozici je šest aerodynamických režimů. Dva z nich, Auto a Braking, pracují automaticky v závislosti na rychlosti vozidla a na stylu řízení. Ty další – High Downforce, Vmax, Streamline a Test – jsou volitelné z kokpitu.

High Downforce nepotřebuje komentář, zatímco Streamline a Vmax jsou podobné tím, že konfigurují aerodynamiku pomocí „virtuálního dlouhého ocasu,“ kdy ventilátor pracuje na plný výkon a aktivní klapky se zatáhnou. Vmax pak pohání turbínu na střeše, která umí při rychlostech nad 150 km/h zajistit motoru zvýšený výkon až nad 700 koní, a to opakovaně, v závislosti na dalších jízdních datech.

Při zpomalování pak bude ventilátor pracovat obráceně a bude sloužit jako aerodynamická brzda, tedy přesně ve stylu proudových letadel. Jednoduché a funkční, přesto revoluční.

Už si ani nevzpomínám, na jaké auto jsem se těšil tak moc jako na T.50. Navzdory ventilátoru totiž pořád půjde o analogové auto, a i když Murray v roce 2004 tvrdil, že nic podobného jako McLaren F1 už nejspíš nikdy nevznikne, stejně se té myšlenky nevzdal.

V T.50 napravuje všechny kompromisy, ke kterým u McLarenu F1 přistoupil, a díky moderním technologiím a výrobním postupům, které se za posledních třicet let nesmírně zdokonalily, si mohl dovolit splnit si svůj sen.

Těžko říct, jestli se nějaká T.50 objeví v české garáži, ale srovnání s Teslou S v úvodu článku bylo záměrné. Tady nejde o čísla. Tady jde o samou podstatu řízení. A tu by mohla T.50 naplnit dokonale, protože s tím Gordon Murray celé auto stavěl.