Ford Ranger Wildtrack 3.2 TDCi - Sláma v polobotkách

Facelift Rangeru se přímo kryje s nástupem největší konkurence – nového Nissanu Navara, Toyoty Hilux a faceliftu VW Amarok. Ford by se totiž rád udržel na špičce prodejů tohoto segmentu v Evropě. Ranger má rozhodně dobře našlápnuto, v téhle verzi nabízí silný naftový motor a civilní nepracovní vzhled. Právě tak to zákazníci chtějí a pracant už má být schopen zastoupit svou funkcí i osobní auto. Ranger to dokáže, přitom o své schopnosti vůbec nepřišel.

Po vzhledové stránce se Ranger měnil hlavně v přední části. Nová velká a široká maska se opticky drží šestiúhelníkového tvaru. U verze Wildtrack je lakována černě a v kombinaci s oranžovou metalízou je nyní evropský pick-up mnohem podobnější americkému Raptoru. Jen působí uhlazenějším dojmem než větší americký sourozenec.

Při modernizaci se u Fordu zaměřili na interiér, ve kterém je nově tvarovaná palubní deska. Ranger dostal modernější palubní počítač z MPV Galaxy a středový analogový tachometr se dvěma displeji po stranách. Škoda jen, že na jednom z nich mohou být buď data z počítače, nebo otáčkoměr. Ovládání funkcí je mnohdy až tak triviálně jednoduché, že jsem se v něm ztratil, jako bych snad očekával něco složitějšího. Druhý displej pak nabízí volbu mezi multimédií, rádiem a telefonem, což jsou ale duplicitní informace se středovým displejem. Ten je osmipalcový a pochopitelně dotykový, v základním režimu zobrazuje ve čtyřech částech nastavení klimatizace, přehrávání hudby, navigaci a telefon. Rozkliknutím pak zobrazíte podrobnosti z dané části. Systém je celkem srozumitelný, občas ale trochu pomaleji reagoval na povel a někdy má problém s opětovným připojením telefonu.

Wildtrack nabízí speciální a velmi pohodlná sedadla, která jsou navíc i dostatečně pevná. Sedadlo řidiče je elektricky nastavitelné. Ideální pozici najdete snadno i přes fakt, že volant je pouze výškově nastavitelný. Věnec je silnější, ale v ruce se drží dobře. Tlačítek je zde také dost, postrádal jsem ale možnost přepínat písničky. Překvapivě je dostatek místa i vzadu, kde to nebývá v daném segmentu pravidlem. Velkorysý prostor nabízí i zadní korba, byť ještě lepší by to bylo u verze Single Cab s dvoumístnou krátkou kabinou. Ta nabízí na délku 2317 mm, kdežto Double Cab jen 1549 mm. Korba má speciální odolný plastový povrch a úchytná oka na zajištění nákladu. Na horní hraně je přidělaná stahovací uzamykatelná roleta s popruhem pro snadné zatažení. Zámek má i sklopná záď, ale bohužel není napojen na centrální zamykání. Za příplatek 50 820 korun je možné dodělat na auto lakovaný Hardtop.

Testovaný motor je vrcholem nabídky. Kromě něj si můžete vybrat čtyřválce 2.2 TDCi s výkonem 128 nebo 158 koní. Motor 3.2 TDCi je přeplňovaný pětiválec a nabízí bezmála 200 koní. Ford zřejmě útočí na nově představený Amarok V6. Turbodmychadlo Fordu má variabilní geometrii lopatek a motor je vybaven přímým vstřikováním common-rail. Maximum točivého momentu 470 Nm máte k dispozici už na hodnotě 1500 otáček. Díky tomu se pocitově více než dvoutunové auto nejeví těžké. Spíše naopak svou rychlostí překvapí nejednoho loudala na dálnici, který má pocit, že vám to tam může poslat. Motor není vybaven systémem Start-stop, což také potěší spoustu fanoušků.

Za příplatek 22 990 korun dostanete i šestistupňový automat, který má i námi testovaný Ranger. Ten nějakou dynamiku auta spotřebuje, protože řadí dlouze a umí s autem cukat při rozjezdech. Pokud ale přepnete na manuální režim, je řazení poskládáno správně, tedy vyšší stupně řadíte tahem k sobě. Výrazně si však za jízdy nepomůžete a vlastně zjistíte, že v Rangeru automaticky režim D tak nějak stačí. Ani s lehkou nohou a manuálním řazením se totiž nejspíš nepřiblížíte udávané spotřebě 8,9 l/100 km. Já se reálně pohyboval kolem 11 litrů, přičemž průměr zvyšovalo hlavně město se spotřebou zhruba 13,5 litru. Na dálnici nám Ranger ukazoval 9,3 litru, mimo ní pak 8,6 litru.

U Rangeru bylo hlavním důvodem pro modernizaci zvýšení jízdního komfortu. Pokud do něj sednete z běžného sedanu, asi mě moc nepochopíte, ale ve srovnání s předchozími generacemi je posun opravdu znát. Příčné nerovnosti sice způsobí drncání, jednotlivé nerovnosti však Ranger zvládá tím lépe, čím rychleji jedete. Navíc se myslelo i na situace, kdy jedete s prázdným autem a zadní náprava není zcela zatížená. Totéž se dá říct i o jízdě po dálnici, kdy se objeví jeden nemilý nedostatek. Při dálniční rychlostí totiž začne anténa ťukat do střechy, což je při jízdě na delší vzdálenosti dost otravné. Jinak je ale auto i v této situaci tiché a pohodlné.

Když ale kupujete pickup místo dodávky, patrně potřebujete do terénu. Všechny křehké mechanické části jsou až nad žebřinovým rámem, takže auto vykazuje skvělou světlou výšku 229 mm a brodivost 800 mm. Z klasické dvoukolky se na rychlou a pomalou čtyřkolku přepíná pouhým otočením ovladače. Za příplatek 21 780 korun dostanete i mechanický diferenciál, který uzavřete dalším snadným stiskem tlačítka a stejně snadno jde vypnout i stabilizace. Během pár sekund tak přeměníte silničního pracanta na drsňáka, který se bude brodit vodou a bahnem a dokáže zdolat skoro každý terén. V běžných podmínkách je nepředstavitelné, že byste mohli v České republice najít limity auta.

Týdenní soužití s Rangerem bylo nesmírně zábavné a právě proto mi přišlo tak krátké. Člověka až mrzí, že takové auto nepotřebuje, že nemá nějakou tu chajdu v lesnatých horách bez jediné zpevněné cesty. I na těch ale modernizovaný Ranger funguje lépe, než dřív. Vrcholná motorizace je krásně silná, kompenzuje to ovšem vyšší spotřebou paliva. Také automat nepatří k nejpřesvědčivějším. Celkově si ovšem Ranger zaslouží pozitivní hodnocení, protože opravdu funguje a za své peníze dostanete nejspíš právě to, co potřebujete.

Ford Ranger má celý svůj život i své dvojče od spřátelené automobilky Mazda. První generace Rangeru byla technicky shodná s pátou generací Mazdy B-Series. Obě automobilky tím navázaly na spolupráci, kdy čtvrtá generace Mazdy B posloužila jako základ Fordům Courier a Raider. Mazda následně představila nové jméno BT-50 které znamenalo příchod druhé generace Rangeru. A sdílení pokračuje dodnes. Další sourozenec pochází z USA a jedná se o Ford Ranger. Ano, severoamerický kompaktní pickup má stejné jméno, do roku 2011 šlo však o jiný automobil, který byl v nabídce pod modelem F-150. Ford ale nyní oznámil, že se faceliftovaná verze Rangeru na trh v USA podívá a jméno Ranger tak opět bude v ceníku severoamerického Fordu.