Článek
Psal rok 1962, když na strategické schůzce vedení automobilky Ford, konané u příležitosti příprav uvedení nového modelu, byla prezentována následující jména; Monte Carlo, Monaco, Torino a Cougar. První dvě, tedy Monte Carlo a Monaco to být nemohly, neboť tyto názvy si pro pojmenování svých modelů vybraly koncerny GM a Chrysler. Zbývaly Cougar a Torino.
Vývojový tým se držel pracovního názvu Cougar, ale viceprezident Lee Iacocca, který se na vývoji nového modelu osobně podílel, loboval za název Torino. V 60. letech americké automobilky rády užívaly jména významných evropských měst pro svá auta. Z dnešního pohledu by název Torino (Turín) na jedné z ikon Ameriky vypadal přinejmenším zvláštně, ale nepředbíhejme.
Když se připravovala reklamní kampaň, šéf PR Charlie Moore přišel s návrhem, aby se raději od jména Torino upustilo. Jako důvod uvedl tehdejší situaci samotného Henryho Forda II. Ten se totiž rozváděl s manželkou Annou kvůli své italské milence. A právě pojmenování nového modelu „Torino“ by mohlo přinést nechtěnou publicitu jak novince, tak celé společnosti. Návrh byl přijat a jméno Torino bylo smeteno ze stolu. Lee Iacocca si nechal od podřízených sestavit seznam všech zvířecích jmen, která by se hodila pro nový „pony car“.
Tento seznam byl seškrtán a do užšího výběru se dostala následující jména: Bronco, Puma, Cheetah, Colt, Cougar a Mustang.
Vítězem se stal Mustang a není překvapením, že na ostatní jména došlo později. Jméno Bronco použil Ford pro svůj nový terénní automobil, uvedený na trh krátce po modelu Mustang. Cougar našel uplatnění v divizi Mercury roku 1967 a rok později spatřil světlo světa i model Torino.
Tento úsměvný příběh je dalším důkazem toho, že i v automobilovém průmysl lze za mnohým hledat ženy.