Hlavní obsah

Ford Mustang 1968 – Zakladatel vlastního rodu

Foto: Ondřej Kroutil

Jenom hodně málo aut má ve světě tak ikonické postavení jako Ford Mustang. Tohle „auto pro sekretářky“ a zakladatel segmentu pony car, viselo na zdi mnoha klučičích pokojů hned vedle italských sporťáků zvučných jmen. A pak se stalo legendou, kterou si velká spousta laiků dodnes plete se spoustou jiných aut americké produkce. Vždyť kolikrát už majitelé Corvette, Challengerů a Camar už slyšeli, že mají Mustanga…

Článek

Když tedy přišla po letech na „zahřívacím srazu“ Hollywood US Cars příležitost svézt se první generací Mustangu, navíc se vzácným třístupňovým manuálem, neváhal jsem ani vteřinu. O to větší radost mi tohle auto a jeho majitel udělali tím, že se nejedná o žádnou „garážovou královnu“, ale o ježděné a používané auto. Světle zelený Mustang je v Česku už nějakých deset let, přičemž přivezen byl z USA poté, co prodělal lehkou havárii a pak nějakou dobu stál.

Auto, které se nestydí vyprávět příběh

Původní majitel odstrojil nabouranou masku, blatník a pár drobností, jenže vidle mu do celé situace hodil rozvod s manželkou, kvůli kterému auto radši prodal. Patrně proto, že když drahá dáma odcházela, brala s sebou jako vichřice všechno, co nebylo přišroubované k zemi. A tak bylo lepší Mustanga předat do jiných rukou než jej nechat odnést vichřicí. Ti starší a zkušenější už takovou situaci možná znají.

Mustang se tak ocitl v Česku, kde ho jeho současný majitel opravil, nechal nalakovat a poměrně dost s ním jezdí, většinu času s dvojicí synátorů na zadních sedadlech. Je to auto, které nikdy neprošlo celkovou renovací, a na němž se dá najít spousta nedokonalostí, ale taky o tom padesát let stará auta jsou.

Foto: Ondřej Kroutil

Za klasickými americkými auty v Česku občas stojí zajímavý příběh. Tohle je jeden z nich

Když jsme s Ondrou Kroutilem chodili kolem auta s foťákem, požádali jsme majitele, jestli by nám mohl otevřít kapotu. Nejprve se mu moc nechtělo, ale jak se záhy ukázalo, i mírně zašlý motor může být pýchou auta. Jen co majitel viděl naše radostné výrazy, ihned mu došlo, že nikdo z nás by tady neocenil tuny neoriginálního chromu a obří nápisy na tuningových dílech.

Foto: Ondřej Kroutil

Není to krasavec, ale je původní, a to je ještě cennější než nově vytvořené pozlátko

Tenhle motorový prostor je totiž originál, který po otevření rozměrné kapoty vypráví svými vůněmi a zašlými původními samolepkami přes padesát let příběhu auta, které vyjelo v roce 1968 z bran továrny v michiganském Dearbornu. Pod originálním „hrncem“ vzduchového filtru se tu nachází dvoukomorový karburátor, který směsí krmí osmiválec Windsor o objemu 289 kubických palců – po našem pak 4,7 litru.

Žádný sprostý chuligán, ale kultivovaný cestovatel

To je jeden ze základních osmiválců nabídky naladěný podle tehdejších specifikací na 210 koní. Málo? Tady se možná skrývá překvapení pro ty, jimž byl Mustang vždy prezentován jako oheň-plivající monstrum, které od nastartování až po chcípnutí devastuje zadní pneumatiky a sprintuje po čtvrtmílových úsecích.

Foto: Ondřej Kroutil

Původní Mustangy v základních verzích nejsou žádní démoni ulic, ačkoliv charakter a výkon jim nechybí

Jenže takhle to vůbec není. Originální Mustang se totiž chová mimořádně kultivovaně. Při otočení maličkým kovovým klíčkem ve spínačce vyžaduje trochu plynu, aby se ohřátý karburátorový motor probral, ale pak nedělá žádný tyjátr, neřve, neburácí a teprve při stání za autem se z tichých výfuků ozývá trocha zlověstného bublání.

Foto: Ondřej Kroutil

Na celém interiéru je nejzajímavější zalomená páka patřící třístupňové manuální převodovce

Spojka jde poněkud ztuha a rozhodně není sama. K základnímu osmiválci se váže taky celkově základní výbava, takže velký volant s tenounkým věncem musím přeprat bez posilovače a stejně tak mi nic nepomůže ani s poněkud otupělými bubnovými brzdami na všech čtyřech kolech.

Na druhou stranu třírychlostní řazení se schématem „psí nohy“ funguje příjemně přesně a mechanicky, a řízení je tak o dost přesnější, než bych čekal. Do města žádná sláva, ale umím si představit, jak v pohodlné kožené sedačce na cestovně komfortním podvozku nasměruji Mustanga po Route 66 na druhý konec Ameriky a v poklidném tempu ho s otevřenými okénky odkočíruji až tam.

Foto: Ondřej Kroutil

Poklidné cestovatelské tempo sedí Mustangu vůbec nejlépe

Právě ideu cestovního kupé totiž Mustang splňuje úplně nejlépe. Na palubě vyvolává klidnou a umírněnou atmosféru, na druhou stranu mu však nechybí ani jistý důraz a potence. Můžeme se jen dohadovat, kolik koní a newtonmetrů se rozuteklo z původního stáda, ale bezmála pětilitrový osmiválec se ani dnes rozhodně nenechá zahanbit. Lankový plyn udává povely bezprostředně a bez prodlevy a motor na všechny tři rychlosti – přičemž většinu času stráví se zařazenou univerzální trojkou – statečně táhne.

Na osmiválci s nízkou kompresí je pak mimořádně kouzelné, jak lhostejné jsou mu otáčky. Místo otáčkoměru se sice v základní výbavě nachází hodiny, ale ani tak jsem neměl pocit, že by byl výrazněji potřeba. Motoru stačí cokoliv nad volnoběžnými otáčkami a vyznačuje se hutným středním spektrem. Vysoké otáčky pak znamenají vibrace, které nejsou žádoucí. Jak už totiž bylo naznačeno, tohle není sporťák. Tedy alespoň ne v základním provedení.

Svezení s půl stoletím starým Mustangem (přesněji 52 let starým) dává pochopit kontrast mezi tím, kam Mustang originálně směřoval a jak jej nezřídka vnímáme dnes. Základní provedení Mustangu, jako je právě toto, bylo cenově dostupné a příjemné cestovní kupé, se kterým se dala pohodlně brázdit Amerika. A je jedině dobře, že se i tenhle obrovský charakter Mustangu zachoval až dodnes.

Na původního Mustanga se vzácným manuálem, ale i na další parádní Ameriky, se můžete podívat už za pár dní na srazu Hollywood US Cars! Ten se koná od 17. do 19. července v Holýšově poblíž Plzně.

Související témata:
Načítám