Ford Fiesta ST – Senzační prcek, který nepřestane bavit

Jméno s tradicí už od roku 1976 zavazuje, a právě tak dlouho Ford nabízí malý model Fiesta. Mimochodem ve Španělštině to znamená „oslava“. Zavazující je ale i pověst skvělé hbité sportovní verze, která vždy patřila na špičku. Platí to i o minulé generaci verze ST. Tato zkratka se poprvé objevila u páté generace, která dostala dvoulitr Duratec s výkonem 150 koní. Když se v roce 2008 objevila nová verze s vejcovitým designem Stefana Lamma a novou platformou B, netrpělivě se čekalo, jaká bude její sportovní varianta. A netrpělivý jsem byl i já, takže jsem opravdu rád za příležitost se konečně s mohutně chváleným autem svést, byť je tedy po nějakém tunerovi.

Verze ST se objevila vlastně až při modernizaci v březnu 2012 (o rok dříve jako koncept), v Evropě ovšem výhradně s třídveřovou karoserií (někde ale nabízeli i pětidveřové ST). Auto poté absolvovalo facelift v roce 2013, kdy se změnila maska, nárazníky a světla. Hodně se snaží připomínat větší Focus ST, ale jiné nárazníky, prahy, maska, decentní spoiler a zadní difuzor mu vlastně sluší. Aby nebyli kolemjdoucí na pochybách, je po autě rozeseto pár znáčků ST.

I běžné Fiesty byly slušně vybavené, měly často bezklíčový přístup, startování tlačítkem, elektrická okna, elektrický posilovač, multifunkční nastavitelný volant a připojení USB k infotainmentu. ST se pak pochlubilo senzačními sedadly Recaro s fantastickým bočním vedením (bohužel poněkud vysoko ukotvenými, což je ale u Fordů taková tradice, stačilo by posadit sedačku tak o dva centimetry níže, aby to bylo dobré), sportovním tříramenným kulatým volantem bez zbytečného módního zploštění, hliníkovými a fantasticky poskládanými pedály a povedený interiér. K útulnosti přispívá i černě čalouněný strop nebo budíky utopené hluboko v kapličce.

Výhled vzad není ani u verze ST nic moc, ale to byla zkrátka nevýhoda této generace. Stejně tak prostor vzadu není moc bohatý ani pro hlavu, ani pro nohy, ale protože jde o malé auto, nepovažuji to za chybu. Kufr nabídne základní objem 290 litrů, po sklopení dělených opěradel zadních sedadel až 960 litrů. V autě je i dost odkládacích prostor včetně velkého kastlíku před spolujezdcem. Kritika ale často směřovala na ovládání infotainmentu, které mnoha majitelům přišlo nelogické a jeho reakce pomalé. Také patvar rádia se mi nikdy moc nelíbil, ale u verze ST je skoro i jedno, jak hraje, natož jak vypadá, kvůli rádiu si auta tohoto segmentu nepořizujete.

Verze ST má samozřejmě nejsilnější lehoučkou šestnáctistovku Ecoboost (je to první přeplňovaná sportovní Fiesta od dob verze RS Turbo) a šestistupňový manuál. Fiesta začala s výkonem 180 koní v 6 500 otáčkách, ale krátkodobě nabídla dokonce 197 (proto dostala někde označení ST200). Je to díky funkci Overboost, který funguje po dobu 15 sekund. Maximální točivý moment je 240 (nebo při Overboostu 290) Nm a najdete jej v 3 500 otáčkách. Točit motor nad 4 000 otáček je tedy skoro zbytečné, snad jen zvuk je fajn. Za to ale určitě může Sound symposer, zvukovod směrem do kabiny, aby si posádka projev motoru opravdu užila. Přesto si dovedu představit ostřejší výkonovou špičku, ale to, jak jde Fiesta za plynem, opravdu pobaví.

Fiesta ST je na stovce za 7 sekund a zvládne jet až 220 km/h, pocitový odpich Fiestě nechybí. Smířit se ale musíte s mírným turboefektem a se spotřebou vyšší, než jakou měl v té době větší Golf GTI. Na těch deklarovaných 6,2 litru se asi nemáte šanci dostat, protože je to pak s Fiestou děsná nuda. Ale popravdě Fiesta jede lépe, tak to nepovažuji za tak velké mínus. Ford vám to všechno vynahradí v zatáčkách, kde je auto hodné a nechá vás dělat skoro, co chcete. Spojka jde zlehka, mírně necitlivé ale velmi ostré řízení taky a řazení cvaká v přesných drahách, je prostě radost s tím autem jezdit.

Stejně jako konkurence i Fiesta si vystačí s předokolkou. Pohon všech kol zkrátka patří až o segment výš a u auta s hmotností 1 163 kilogramů není až tak potřeba. Navíc má Fiesta vektorování točivého momentu a přibrzďování vnitřního kola, aby v zatáčkách fungovala co nejlépe. Tužší podvozek je také o 15 milimetru nižší, na rozbitém českém asfaltu ale občas tvrdý až moc.

Díky tomu všemu si na Fiestu okamžitě zvyknete, jako kdybyste s ní jezdili roky. I když v ní nesedím nijak dlouho, stejně neodolám ubrat v zatáčce, aby se zadek trochu sklouzl. Jen tak jemně, ale Fiesta vám to dá tak najevo, že z toho vůbec nejde strach. Podvozek má totiž tendenci držet auto i na rozbitější silnici a nevytluče z vás duši jako někteří soudobí konkurenti.

Případnou nedotáčivost vám komunikativní auto oznámí předem přes precizní řízení, takže se na ní můžete buď připravit, nebo si s Fiestou naopak rovnou začít hrát. Letíte do zatáčky, hodíte si tam trojku a držíte otáčky, auto to zvládne a před vámi se otevře druhá zatáčka na opačnou stranu. TeĎ si teprve zatancujete na pedálech, kopnete tam dvojku a v apexu už drtíte plynovým pedálem kobereček, Fiesta akceleruje a letí vstříc další části cesty. Tedy pokud se na nejbližším místě neotočíte a nedáte si celý úsek ještě jednou. Fakt, že se do zatáček můžete pustit rychleji, než jste čekali, a spolehnout se přitom na skvělé brzdy, je totiž silně návykový.

Čím je silnice (nebo okruh, kam můžete vyrazit bez obav z toho, že si uříznete ostudu) klikatější a s více převýšeními, tím větší radost za volantem budete mít. Roztočit trojku až k červenému poli, pak tvrdě na brzdy, podřadit, zatočit a zase mačkat pravý pedál do koberečku. Ruce mezitím krouží a delikátní řízení jasně říká, kam míří přední kola. A Fiesta se chová jak rozdováděné štěně, které má z toho všeho strašnou radost. Jakmile si ji trochu osaháte, zjistíte, že se zatáčkami můžete proplést opravdu rychle. A to s klidem, protože kotoučové brzdy na všech kolech jsou silné a dost citlivé. S takto lehkým autem nemají vlastně vůbec žádnou práci.

Pro Ford je Fiesta jeden z nejdůležitějších modelů, hned po pick-upech třídy F se jich prodává nejvíce. A já se shoduji s kolegy, kteří ji považují za výborné malé auto. Ostatně i slavný Top Gear z ní udělal auto roku 2013. Na silnicích se Fiesta ST potkat dá, vždy mi udělá radost, protože to znamená nadšence za volantem. V rallye zase řada z nás fandila jezdcům Fordu, protože na této generaci byly postaveny speciály WRC, S2000, R1, R2 a R5 i speciály pro rallycross.

V roce 2017 se objevila sedmá generace, která je na trhu dodnes. Z ní odvozená varianta ST se nabízí od roku 2018 s tříválcem 1.5 Ecoboost se systémem vypínání jednoho válce a výkonem 200 koní. Ve Fiestě ST nezískáte do garáže supersport, ale opravdu výborný ostrý hatchback, který dokáže zpříjemnit jakoukoliv cestu do práce nebo do obchodu. A vlastně se klidně může rovnat i o generaci mladším konkurentům, třeba přeplňovanému Cliu RS.

Pár věcí ale Fiestu trápí, například chlazení u aut vyrobených před rokem 2015. Doporučuje se také zkrátit interval výměny oleje z předepsaných třiceti tisíc kilometrů, což mi na sportovně zaměřený model přijde opravdu hodně. Turbo by mělo vydržet, pokud jej majitelé správně dochlazují. Vstřikování může ztratit tlak, v extrémních případech poté došlo k požáru auta. Kousky s doloženou servisní historií jsou tak žádanější, připravte si ale zhruba 300 tisíc korun. Levnější exempláře mohou být riskantnější investicí, ale chce to auto před koupí obhlédnout. Tahle konkrétní Fiesta ST se nabízí za 230 tisíc v inzerci a na mě udělala opravdu dobrý dojem. Navíc máte spoustu možností k dalším úpravám, například řada lidí neodolá doplňkům Moutune.

Malé auto s výbornými jízdními vlastnostmi, robustní konstrukcí, a přitom přijatelně nákladným provozem a servisem může potěšit (a překvapit) mnoho lidí a tipuji, že nakonec budete nejčastěji kupovat nové pneumatiky. Pokud tedy skutečně máte rádi dobře jezdící auta, bude se vám Fiesta líbit. Není tak mechanicky puritánská jako atmosférické Clio, ale pro každodenní použití se možná hodí víc a můžete ji mít i jako jediný dopravní prostředek v garáži. Ostatně řada majitelů ji považuje za nejlepší auto, které kdy řídili, třeba budete jedním z nich.