Hlavní obsah

Ford F-150 XL – Kouzlo amerického jihu

Foto: Mikka

Vlastně se mi pick-upy líbily vždy, přišly mi totiž jako ta nejstylovější pracovní auta. Uvezou sice o něco méně než Transit a provoz je o něco dražší než u Berlinga, ale stejně jsou sexy. Proč je ale nejprodávanějším autem v USA právě užitkový pick-up?

Článek

Pick-upům kralují v USA Fordy řady F. Americká automobilka je vyrábí už od roku 1948 a jejich popularita je obrovská. Nejvíc se prodává nejmenší model F-150, který je nyní na trhu už ve třinácté generaci. Já se ale pustím trochu do minulosti a vyzkouším si starší model desáté generace, který je v našich končinách asi nejznámější.

Automobilka tento vůz nabízela mezi roky 1997 až 2004. Právě tehdy začala být malá F-150 spíše pro osobní využití, zatímco F-250 a větší modely se měly stát spíše pracanty (byť pochopitelně existují i nadšenci, kteří mají i obří F-650 jako osobák). Na stejném základu později vznikal i Lincoln Blackwood, první pick-up této luxusní značky.

S předchůdcem toho tato generace moc společného neměla a mě zaujala zejména výrazně aerodynamičtější karoserií. Jednalo se o největší tvarovou změnu od roku 1979. Očividně šlo o krok správným směrem, protože se v prvním roce prodalo úctyhodných 746 tisíc aut. Prodeje rostly až do rekordního roku 2004, kdy si majitele našlo 940 tisíc exemplářů. Vývoj přitom nebyl vůbec podceněn a běžel již od roku 1989, i když finální design se ladil dlouhou dobu. První představení proběhlo při finále Super Bowlu, nejsledovanější americké sportovní události.

Foto: Mikka

Drsňácký americký pracant působí v Evropě trochu nepatřičně

Ale pojďme k testu. Zatímco se kolébáme po rozblácené cestě lesem, snažím se na majitele tohoto vozu, mého kamaráda Jirku, vymyslet pár chytrých otázek, které mu položím, až se utiší motor. Vidlicový šestiválec je sice vlastně na spodním konci nabídky tehdejší F-150, ale přesto mu nechybí výkon ani slušný zvuk. Ten ale zní jen ve vyšších otáčkách, jinak je kabina krásně odhlučněná a při běžné jízdě je ve Fordu ticho.

Stádo koní (zde trochu překvapivě nevíme jistě, některé zdroje udávají pro tento rok 220 koní, jiné už snížených 210 a techničák zase 240) a 353 Nm strčí hravě do kapsy i mou britskou limuzínu ze stejné doby. Právě vidlicový šestiválec 4,2 litru se základem v motoru Essex byl novinkou a poslal do důchodu předchozí řadový šestiválec o objemu 4,9 litru. Podle zkušeností majitelů jde o velmi spolehlivé a blbuvzdorné auto, což je v tomto segmentu výhra.

Foto: Mikka

Moc sexy to pod kapotou není

Pro milovníky osmi válců Ford nabízel ještě motory Modular (4,6 litru) a Triton (5,4 litru). Právě tento motor se dostal i pod kapotu sportovní verze SVT Lightning, jen tam byl naladěn na 360 a později na 380 koní. Tuto verzi si jistě pamatují fanoušci série Rychle a zběsile, kdy v prvním dílu ji měl Brian O’Connor jako služebák. Další speciální verzí pak byla Harley-Davidson Edition nabízená od roku 2000 nebo luxusně vybavený King Ranch.

Téměř základní výbava

Nic z toho ale není předmětem našeho testu. Já vám tu představuji úplně obyčejný F-150 XL, takže model takřka v základní výbavě. Níž už byla jen verze Standard. Podle posměváčků prý XL je zkratka pro eXtra Lowcost, tedy nejlevnější z nejlevnějších. I tak ale má vůz pěkné chromované nárazníky, ocelová kola, kvalitní čalounění, širší přední lavici pro spolujezdce a rádio s hodinami. Okna jsou ale manuální a celkově je interiér vůbec takový jednoduchý.

Auto sice vypadá zvenčí ohromně, ale ve skutečnosti nemá zase až tak nadstandardní rozměry, a díky slušnému rejdu se s ním i velmi dobře parkuje. Kabina je krásně prostorná a sedí se mi tu ještě o fous líp než v Transitu. Prostředek opěradla se po sklopení změní v praktickou loketku s držáky. Pokud tam sedí cestující, tak musí nohama občas uhýbat řidiči, který bude řadit opravdu dlouhou, snad půlmetrovou pákou.

Foto: Mikka

V devadesátkách byly interiéry v amerických autech často jednoduché

Nejdůležitější parametr pick-upu ale není luxusní výbava nebo dobrá manévrovatelnost. To nejdůležitější je u těchto aut vlastně venku. Můžete mít sebesilnější auto, které toho projede hodně mimo silnici, ale když se dozadu na korbu nic nevejde, tak je to jen pozérská stylovka k ničemu. To ale o Fordu neplatí, s tím se vám bude pracovat skvěle. Pokud potřebujete auto, kam zdvižkou můžete naložit europaletu, je tohle auto pro vás.

Navíc stačí odháknout dva drátky, a hned sundáte zadní čelo. A i OSB nebo sádrokartonové desky se vejdou do auta v pohodě, přitom, pokud jste je někdy převáželi, jistě víte, jak vám zatrnulo, že je nedovezete v pořádku snad v jakémkoliv autě vyjma dodávky. Fajn jsou i boční plastové nášlapy, díky kterým snadno dosáhnete i na věci hned za kabinou. Korba je z laminátu, aby vás nestrašila koroze.

Foto: JiVo

Majitel auto nešetří a umí ho pořádně naložit

V Evropě sice máme pickupy často s pohonem všech kol, ale Ford je jen zadokolka. Verze s pohonem všech kol se do nabídky dostala v roce 2000 a to už tento kousek z roku 1998 dávno brázdil silnice. Jirka je ale s autem sžitý, přesně ví, kde na rozblácené lesní cestě podřadit a jak citlivě si hrát s plynem, takže se nezastavíme. Tomu pomáhá i dodatečně osazený samosvorný diferenciál z modelu Explorer. Ano, možná někde uprostřed džungle byste se raději ocitli s Land Cruiserem, ale v našich podmínkách vám musí Fordka bohatě stačit.

Když zapadnete a budete chtít auto vyprostit, tažné oko budete hledat marně. Ale popruh klidně uchyťte za pevné kovové nárazníky, ty to vydrží stejně hravě, jako to vydrží natužený účes z reklamy. Je to další krásný důkaz celé předimenzovanosti auta, která má opravdu velká pevná ramena nebo dvoupístkové brzdy. Ford zkrátka nepřekvapí, ani když ho vážně zatížíte a zapřáhnete do práce.

Na silnici je to pak teprve parádní zážitek, když díky silnému motoru a vidlácké image můžete překvapit řadu ostatních účastníků provozu. Zvláště, když se vedle nich objevíte v levém pruhu na dálnici, házejí nedůvěřivé pohledy střídavě na vás a na svůj rychloměr. Jen bych doporučil obléct si kostkovanou košili a možná si pro tu zábavu pořídit i baseballovou pálku a kšiltovku Yankees, abyste vzbudili ten správný dojem.

Mimo dálnici to chce jen trochu s citem v zatáčkách, protože zadokolka bez nákladu by se mohla snadno sklouznout a měkký podvozek (vpředu nezávislé zavěšení, vzadu tuhá náprava) nemá zrovna sportovní sklony. Právě kvůli němu je ale auto tak schopné i v terénu a pohodlné i na běžných výmolech, retardérech a podobných silničních výstřelcích.

Historie na stříbrném plátně

Toto konkrétní auto má za sebou navíc docela zajímavou historii. Pro natáčení filmu Babylon AD si ho vyhlédl Vin Diesel, a tak se americký pick-up proháněl ulicemi Prahy doprovázen hollywoodským štábem. Trochu to schytal, a tak na pravém boku dodnes najdete díry po náložích, které imitovaly průstřely kulek.

Možná i to stojí za těmi udivenými pohledy ostatních řidičů. Ale vždycky se můžete tvářit, že pro dávku z automatu nejdete daleko. A dost možná se vás díky tomu ani na pumpě nikdo nezeptá, kolik to žere, což mají jinak Češi u amerických aut ve zvyku. Ale vám se svěříme, je to benzinový šestiválec v těžkém neaerodynamickém autě, spotřeba pod deset litrů na sto kilometrů se u něj čekat moc nedá.

Foto: Mikka

Památky na natáčení jsou na autě dodnes patrné

Díly sice u nás nenajdete v každé prodejně, ale na internetu seženete opravdu cokoliv a snadno. Navíc jsou levnější než na Fabii, kterou má Jirka doma také. Limitem v našem provozu jsou trochu rozměry, kdy Ford zkrátka není malý (i když ani americky obrovský). Řízení je překvapivě šnekové, což je pro mne překvapením, ale v praxi vám to asi zatáčení nijak neovlivní, stejně je to zpoza volantu klasická amerika.

Od roku 2004 byla na trhu jedenáctá generace a ta vypadala opět o trošku drsněji a hranatěji. Desítka je ale spoustě lidem zažraná pod kůži, a přijde jim tak, jako ta nejsprávnější možná verze. Ostatně v roce 1997 došli ke stejnému závěru i redaktoři časopisu Motor Trend, kteří jej vyhlásili pickupem roku. I já jsem si Fordku oblíbil, je robustní, silná a spolehlivá, a přitom vlastně sympaticky humpolácká.

Jirka ji má jako pracovní auto a přijde mi, že na to se hodí skvěle. Vůbec neřešíte, kolik toho na stavbu povezete a kudy pojedete, což je super. A koneckonců, jde o celosvětově nejprodávanější auto, tak ten pozitivní dojem nemůže být náhoda, tolik lidí se nejspíš nemůže mýlit, i když všichni bydlí na stejném kontinentě.

Načítám