Ford Cougar 2.0i 16V – Opomíjené kupé má svoje kouzlo

Tohle velké kupé znají na obou březích Atlantiku. Zatímco pro Američany to bylo Mercury Cougar, my jej známe jako Ford Cougar. Jméno znamená Puma a právě malou Pumu Cougar v nabídce modrého oválu hezky doplnil. Velké kupé postavené na starším Mondeu (podobně jako Capri bylo postaveno na základech Cortiny) se objevilo poprvé v prosinci 1998. Darrell Behmer jej navrhl zcela dle tehdejšího jazykového směru New Edge s tmavě podbarvenými předními světlomety, šípovitou křivkou na kapotě a výrazně stoupající boční linií, a nechal nás tak zcela zapomenout na to, že do té doby tady bylo něco jako Ford Probe (Ford jich nikdy neprodával tolik, abychom si je mohli výrazně zapamatovat) nebo jak vlastně tehdy vypadalo Mondeo.

Cougar vypadá prostě skvěle a nepřipomíná nic jiného z devadesátých let. Také se pro evropský trh dokončovalo až v Evropě v Kolíně a na výběr bylo v pěti barvách karoserie. Všechna auta dostala originální šestnáctipalcová kola s decentním nápisem Cougar na jednom z paprsků.

Už ale otevírám bezrámové dveře a sedám si dovnitř za volant. Cougar sice má zadní sedadla, ale vhodnější je pochopitelně pro dvoučlennou posádku. Přední místa jsou příjemná a spíš pohodlná, zájemci o ostřejší svezení by nejspíš uvítali výraznější boční vedení, ale pokud hodláte Cougar používat spíš jako pohodlné GT, splní svůj účel dokonale. Už na pohled vypadají zajímavě, takže i jejich tvar byl předmětem snažení designérů. K tomu dobrému dojmu přispívá i fakt, že ani tolik let v provozu nepřimělo plasty k vydávání různých pazvuků a skřípání. Zadní sedadla poskytují jen omezený prostor pro hlavu, ale lidé vybírající kupé na nich stejně nepředpokládají pravidelné převážení české basketbalové reprezentace. Díky dlouhému rozvoru je ale místo pro nohy docela slušné.

Slušně velký a velmi dobře přístupný zavazadlový prostor pojme 428 litrů, ale dá se zvětšit až na 930 litrů sklopením zadních opěradel. Jeho nakládací hrana je vysoká, ale kupé stejně nebylo určené na stěhování. Je to daň za vyšší tuhost karoserie. Hmotnost auta omlouvala bohatá výbava s alarmem, klimatizací a rádio, dost interiérových dílů pochází samozřejmě z Mondea. Zase je tu ten spínač výstražných světel za volantem, což je umístění, které mi nikdy nepřirostlo k srdci, i když dle rekcí na jeden z mých minulých článků, některým čtenářům ano. Nějaké ty gramy přidaly i airbagy a další bezpečnostní systémy, ale alespoň se Cougar mohl pochlubit bezpečností.

Platforma Mondea znamená, že vpředu umístěný motor pohání přední kola. Vrcholem byl šestiválcový Duratec, já ale vyzkouším základní šestnáctiventilový dvoulitr Zetec, který má o dva válce méně a nabízí dostatečných 130 koní v 5 600 otáčkách a 178 Nm ve 4 000 otáčkách. Až v těch se začne probírat, do té doby působí spíš mírně a klidně. Maximální rychlost je 209 km/h, zrychlení na stovku trvá 10,3 sekundy. Na 1 315 kilogramů to není špatná hodnota.

Ford v tomto případě spojil motor s manuální pětistupňovou převodovkou s dlouhými rychlostními stupni, ale pro šestiválec nabízel i čtyřstupňový automat. Ten prý trochu zabíjí potenciál motoru a působí unuděně. Líbí se mi docela krátké a přesné dráhy, čekal jsem je o něco delší. S manuálem byl Cougar navíc rychlejší, protože automat v něm působí trochu letargicky. Stejně tak jsem byl velmi potěšen čitelností a komunikativností řízení. Nedotáčivost není v autě cítit, až když se dostanete k limitu, tak se projeví. Čtyřválec se samozřejmě může pochlubit i nižší spotřebou pod 8 litrů, nádrž jich pojme 60. Auto má na všech kolech kotoučové brzdy a neschází mu ani systém ABS a kontrola trakce.

Cougar nesmíte považovat za sporťák a do soubojů s hot-hatchi se raději nepouštějte. Ale berte jej jako pohodlné cestovní kupé, pak nebudete zklamáni. Převézt vás přes půl Evropy v pohodlí a tichu zvládne skvěle. Podvozek je dobře naladěný na kombinaci komfortu a dobrých schopností v zatáčkách, auto se ale chová krásně předvídatelně. Ostatně Ford tohle prostě uměl a ani Mondeo se zatáček nezalekne. Cougar však funguje ještě lépe.

Je tedy fajn, že na rozdíl od jiných konkurentů se v případě Cougaru dá dokonce mluvit jako o řidičském autě, tedy alespoň na kvalitním asfaltu, kde velké kupé krásně drží ve stopě. Na rozbitém povrchu je ale Cougar o něco tvrdší a méně komfortní než Mondeo a také víc cítíte jeho větší hmotnost. Zejména na přední nápravě je znát těžký motor. Při manévrování si všimnete většího poloměru zatáčení.

Co se týká spolehlivosti, nesklízí Cougar příliš mnoho kritiky a mezi stejně starými auty přímo vyniká. Asi ještě větší sázkou na jistotu by byla verze s šestiválcovým Duratecem s řetězovými rozvody, byť má větší spotřebu oleje a předčasně se u ní opotřebovává spojka. Nemá problém s vysokým nájezdem, spotřeba bývá jen o litr vyšší než u dvoulitru. Ten zase trpí na propálená těsnění pod hlavou, zlobící termostat a netěsné gufero u převodovky. Občas také zatuhnou lanovody na ruční brzdě.

Mechanika Mondea znamená dostatek náhradních dílů a jejich příznivé ceny, pozor ale na to, že auto má třeba jiný výfuk a zavěšení. Jen spojky a brzdy prý odcházejí rychleji a zlobit může startér. Problémem tak může být jen shánění dražších karosářských dílů, které moc často nejsou ani z druhovýroby. Praskat mohou některé druhy žárovek H7, protože mají tendenci se v parabolách světla přehřívat. Jinak je ale Cougar velice spolehlivý. U auta se rychle opotřebovávají kličky a přes bezrámová okna může prosakovat voda. Spolu s horší antikorozní odolností (zejména to trápí prahy a lemy kol) to bude asi největší starost majitele, a tak výběr kvalitního auta nezanedbejte. Náklady na provoz ale nejsou přehnaně vysoké.

Dlouho ale s námi Cougar nepobyl, už v roce 2002 (pouhý rok po faceliftu) byla jeho výroba ukončena. Ford se tehdy dostával do takové krize, kdy počítal i výdaje za toaleťák a doufal, že si zaměstnanci raději odskočí doma, takže velké kupé bylo prvním adeptem na zaříznutí. Navíc tu byl Mustang, který měl šanci oslovit stejné zákazníky a do Evropy už se dnes dováží také. Slávy a prodejních čísel starého Capri tak ani Cougar nedosáhl, nebylo to zkrátka to chuligánské kupé pro frajera (které jste sami sobě slibovali, jak zněl výborný slogan Capri), ale pohodlný křižník na delší trasy. Původní reklamní slogan „Born to be wild“ se k němu pravdu tolik nehodil, v prodejích navíc Cougara porážela Toyota Celica, Alfa Romeo GTV nebo Honda Prelude.

Proto dnes není výběr ojetých modelů tak velký, ale něco v nabídce najdete. Kousky za 10 tisíc asi nebudou nic moc, ale kolem stovky jsou opravdu krásné a zachovalé exempláře. Podobnou cenu by asi měl i tento kus z roku 1998, který je v provozu od roku 1999 a jeho zachovalost a skvělý stav mi udělal radost. Lákat ale bude Cougar svým krásným designem asi hlavně mladší řidiče, jen nečekejte velkou hbitou Pumu, to budete zklamáni.