Článek
Automobilka Alfa Romeo má poměrně bohatou tradici sportovních vozů, a přesto jsme si právě na model s tou kýženou „tradiční“ koncepcí museli počkat pěkných pár let. Model Giulia se zadním pohonem a možností manuální převodovky (teď už se prodávají jen s automatem) vstoupil na trh přibližně v půli roku 2016. Nedlouho poté přišla i verze Quadrifoglio a srdce nejednoho benzinového šílence zaplesalo.
Giulia Quadrifoglio totiž byla první Alfou za téměř třicet let, která nabídla silný šestiválcový motor vpředu, manuální převodovku uprostřed a zadní hnanou nápravu. Pravda, více kusů se nakonec prodalo s automatem a manuál nakonec z nabídky úplně zmizel, to však nemění nic na tom, že manuální verze už na ceně patrně ztrácet nebudou. Jenže to jsme nevěděli, že Alfa má přece jenom ještě jedno eso v rukávu!
Přirozeně šlo o silnější, sportovnější verzi. A samozřejmě podle toho správného receptu – to znamená více výkonu, méně hmotnosti a agresivnější aerodynamika. I přesto je pod kapotou stále ten charismatický 2,9l vidlicový šestiválec se dvěma turbodmychadly, který (ne)vyvinuli u Ferrari a který (ne)vychází z motoru ve Ferrari California T, potažmo v nástupci Californie T, modelu Portofino – jen má čistě náhodou stejné vrtání, zdvih i úhel rozevření válců…
Tento skvělý motor, který tedy „není“ od Ferrari, má ve verzi GTA výkon zvýšený o třicet koní, tedy na celých 540 italských plnokrevníků. Všem je nám ale jasné, že jen o výkonu to není – daleko podstatnější je, že GTA je oproti Quadrifogliu lehčí o celých 100 kilo a to znamená lepší zrychlení, lepší zatáčení, lepší reakce, lepší brzdění… lepší prakticky všechno.
Na okruhy více orientovanou verzi GTAm od „obyčejné“ GTA na první pohled rozeznáte podle velkého zadního křídla. GTAm navíc nemá ani zadní sedadla, místo klasických bezpečnostních pásů tu potom najdete závodní popruhy
Ale je toho víc – onen rozšklebený čumák, široké boční prahy a výrazný difuzor na zadním nárazníku tu nejsou jen na okrasu. Giulia GTA, potažmo GTAm, sice klouže o něco lépe vzduchem, zejména ale její karoserie vytváří větší přítlak, takže auto je ve výsledku také stabilnější ve vysokých rychlostech. Což se hodí, pokud si to „šinete“ nesmyslnou rychlostí po nejmenovaném závodním okruhu. Verze GTAm má potom pro jistotu napevno ukotvené přítlačné křídlo pro ještě vyšší přítlak na zadní poháněné nápravě.
Giulia GTA se liší i podvozkově – nový podvozek silnější verze, který byl mimo jiné i rozšířen, pomáhali vyvíjet tovární jezdci Alfy Romeo, takže nepřekvapí, že verze GTA má kromě tvrdšího odpružení i podstatně agresivněji nastavenou geometrii než „výchozí“ Quadrifoglio, přesto jde stále o silniční vůz. O kus agresivnější verze GTAm už je skoro silniční závoďák – v interiéru jsou šestibodové bezpečnostní pásy, místo zadních sedadel dostanete ochrannou klec a potom je tu to okázalé zadní křídlo. Je tedy jasné, že verze GTAm se na okruhu bude cítit jako ryba ve vodě.
I přesto, že si Alfa účtovala za Giulii GTA celých 4,4 milionu Kč, ba dokonce 4,6 milionu za verzi GTAm, všech 500 kusů obou verzí už je vyprodaných. Automobilka se nepochlubila, v jakém to bylo poměru, jen suše prohlásila, že „značná část“ vozů se prodala do Asie a Oceánie, respektive na čínský, japonský a australský trh. Další velký díl připadá na Německo, Británii a pochopitelně na domácí Itálii. Není známo, zda se nějaké kusy dostaly i k nám do Česka.
Skoro by se dalo říct, že Alfě Romeo vyšlo načasování velmi dobře – Giulia GTA bude patrně jedním z posledních opravdu ryzích sporťáků z Turína, ale také samotné představení vozu Giulia GTA „vyšlo“ akorát na den 110. narozenin automobilky. Italové evidentně vědí, jak se má správně slavit!