Hlavní obsah

Fiat vycouval ze spojení s Renaultem. Kvůli politice

Foto: Shutterstock/ Garáž.cz

Fiat vycouval ze spojení s Renaultem

Nejsou to ani dva týdny, co se začal rýsovat vznik nového automobilového giganta, který by se rázem stal třetí největší automobilkou světa. Nadějné spojení koncernů Fiat-Chrysler a Renault-Nissan-Mitsubishi bylo na spadnutí. Stačilo však jen pár dnů vyjednávání a Fiat se svou nabídkou raději vycouval. Co se vlastně stalo?

Článek

Spojení Fiatu a Renaultu dávalo dokonalý smysl. Oba koncerny vyrábějí podobná auta, takže by mohly těžit ze sdílení nákladů na vývoj i výrobu, o snižování flotilových emisí společným vývojem moderních technologií ani nemluvě. Spojením koncernu FCA (Fiat-Chrysler Automobiles) a francouzského Renaultu měl vzniknout gigant, který by se svou velikostí zařadil na třetí místo za automobilky Toyota a Volkswagen. Dohromady měl jejich obří koncern mít hodnotu více než 30 miliard dolarů a v plánu bylo vyrábět takřka 9 milionů aut ročně. Renault navíc spolupracuje ještě se značkami Nissan a Mitsubishi, což by znamenalo možnou celkovou výrobu až 15 milionů aut ročně! Na nějaká kdyby se ale nehraje. Jednání ztroskotala, ze spojení nebude nic.

Důvodů, proč to nevyšlo, je celá řada, ale tyto dva jsou nejdůležitější. Tím prvním je francouzská vláda, respektive politická situace ve Francii. Byla to právě vláda, která jako první vydala pokyn Renaultu, aby vyjednávání o fúzi zastavil – vlastní totiž v této automobilce 15% podíl, a má tak jako největší akcionář do všech obchodů co mluvit. A v tomto případě trvala na tom, že v nově vzniklém koncernu bude mít větší rozhodovací vliv, než jaký jí byl nabízen. Chtěla také větší záruky pracovních míst hlavně pro Francouze a samozřejmě lepší podmínky pro všechny akcionáře Renaultu. Zní to vlastně jako logické požadavky, ale spekuluje se o tom, že už tak velmi štědrou nabídku francouzská vláda šroubovala zbytečně vysoko, na což by žádný rozumný obchodník nikdy nepřistoupil. A kdo chce moc, nemá nic.

Do vyjednávání se velmi hlasitě vložil také Nissan, který se bál, že pokud ke spojení dojde, ztratí své postavení v celém koncernu. Zástupci této značky se proto rozhodli, že fúzi nepodpoří a zdrželi se hlasování o jejím vzniku. Generální ředitel Nissanu Hiroto Saikawa dokonce řekl, že by tato fúze významně změnila strukturu společnosti Renault, což by pro Nissan vůbec nemuselo být výhodné. Dle jeho slov by to znamenalo zásadní přezkoumání vztahů mezi společnostmi Renault a Nissan. Ostatně ty jsou v tuto chvíli díky snahám Carlose Ghosna o větší začlenění Nissanu pod křídla Renaultu dost napnuté...

Spekuluje se o tom, že francouzští úředníci chtěli od FCA více času na zjištění dalších požadavků jak akcionářů, tak také odborů Renaultu, a chtěli také více času na ujištění Nissanu, že vše proběhne čistě a k jejich spokojenosti. Jenomže italsko-americkému koncernu asi došla trpělivost a svou nabídku na fúzi stáhl. Podle zdroje agentury Bloomberg měla být francouzská vláda takovým jednáním překvapená, protože prý čekala větší vstřícnost.

Tiskový mluvčí francouzské vlády se k celé situaci odmítl vyjádřit. Zajímavě se však vyjádřil další z investorů francouzské automobilky, konkrétně organizace Congrès Internationaux d'Architecture Moderne (CIAM). Podle ní totiž celá fúze od začátku významně podceňovala francouzskou automobilku a navrhované dividendy pro akcionáře FCA ve výši 2,5 miliardy eur by neměly být vypláceny jim, ale naopak Renaultu, který si je zaslouží víc.

Celá fúze je tak u ledu. Ostatně není se co divit, podobné smlouvy o spojení takto gigantických firem nevznikají v řádu dnů ani týdnů, ale spíš měsíců až let po velmi opatrném vyjednávání. Těžko říci, co si u Fiatu na začátku při předložení svého návrhu mysleli...

Načítám