Fiat 850 Sport Coupé má senzační italské charisma

Za mou lásku k autům mohou určitě mí rodiče. Jako malého mne v zálibě podporovali a přísun angličáků, plakátů a knížek nikdy nevysychal. Možná doufali, že mne to někdy přejde, ale nestalo se tak. Za volantem tohoto auta jsem ale na tátu myslel celou dobu, vždycky o něm mluvil, že se mu líbilo. Jenže za „totáče“ se každý k Fiatu nedostal. Já to štěstí dnes díky Veteránům na Truc mám a můžu si ověřit, jestli je to auto jen krásné, nebo i dobré. Jde o model po modernizaci v roce 1968, takže má dva páry světel v přední masce a já jej považuji za velmi krásný. Zvláště ta červená barva mu sluší a dobová kola také dělají své.

Model 850 už má dnes také svá léta, vždyť se začal vyrábět v roce 1964. Nahradil tehdy také velmi populární typ 600. Fiat na něm postavil celou řadu aut – sedan, roadster, dodávku a elegantní kupé, o kterém budu dnes psát. Navíc ještě prodal licenci, a tak po silnicích jezdí i dost Seatů 850. Verze 850 Coupé se objevila o rok později v Ženevě a vlastně na ní původně Fiat nedělal. První skicy totiž vytvořil legendární konstruktér Boano pro Ferrari, ale to nakonec usoudilo, že tak levný a malý model by poškodil image značky, takže jej přenechali Fiatu. Existovaly i různé verze upravené firmou Abarth, ale ty na silnici potkáte jen vzácně. Naopak běžné kupé je poměrně dostupnou cestou k zajímavému veteránu.

V maličkém útulném interiéru se sedí vážně velmi příjemně, působí díky tenkým sloupkům vzdušně a je z něj krásně vidět ven. Kromě maličkého sportovního volantu už tu mám jen řadicí páku manuálního čtyřkvaltu. I sedadla jsou sportovnější než u obyčejných verzí. Liší se také tacho, které má Coupé kulaté. S místem je to tady omezené, ale to se dá vzhledem k miniaturním vnějším rozměrům předpokládat. Italové ale vyždímali každý milimetr prostoru. Vtipně umístěné je například rádio, které je až na kraji před spolujezdcem. Pokud tedy pojedete sami, neovládá se nejsnáze. Ale popravdě mi to nevadilo, stejně jsem raději poslouchal dravý malý italský motor ve vyšších otáčkách.

Staré Fiaty mám rád kvůli jejich koncepci motoru vzadu a pohonu zadních kol. Vždycky je s nimi zábava, i když do Porsche mají výkonem dost daleko. V kupé 850 si ale přesto tak trochu jako v Porsche připadat můžete, alespoň s přivřenýma očima. Motor vychází z šestistovky, byl ale převrtán na 843 ccm. Zatímco sedany měly výkony 34 nebo 37 koní, Coupé nabízelo dokonce 47 koní, díky čemuž zvládlo jet až 135 km/h.

Jenže i to se Fiatu zdálo málo a v roce 1968 motor upravil znovu a z většího objemu 903 ccm dostal 52 koní. Tato verze se jmenuje Sport Coupé a zvládne dokonce 140 km/h. Maximální rychlost sice není nijak ohromující, ale dynamika je velmi slušná a akcelerace se ve starém autě pocitově jeví lepší, než jaká je ve skutečnosti. Kromě motoru se věnovali i podvozku a vpředu má kotoučové brzdy místo obyčejných bubnových. Díky nim mám z auta skvělou jistotu a považuji jeho chování za skutečně sportovní. Přímo návykové jsou jeho okamžité reakce na pedál plynu, ale hlavně brilantní manuální převodovka. S tou je vážně radost spolupracovat. Ovšem provozem vás nesežere, potřebuje průměrně kolem 8 litrů na 100 kilometrů.

Když se typ 850 v roce 1973 loučil (nejdéle vydržel ve výrobě otevřený Spider), přešla už značka na jiný systém číselného značení. Nástupci tedy měly označení 127 a 133. Spider dostal nástupce v podobě skvělého X1/9 a dodávku zase nahradil model 900T. Kupé ale žádného přímého nástupce nedostalo, navíc se přestalo vyrábět už v roce 1971. Počet vyrobených aut se zastavil na hodnotě 342 873 kusů. Dnes jich ale zdaleka tolik není, kvůli špatné antikorozní ochraně karoserie už řada z nich vzdala boj se zrzavým morem a skončila na šrotišti. Ty přeživší ale udělají milovníku jízdy autem opravdu radost. Navzdory malému motoru se nebojím říct, že tenhle Fiat opravdu je sporťák a jízda s ním je velmi zábavná. A ceny v rozmezí 150 až 300 tisíc korun mi nepřijdou nijak přemrštěné.