Fiat 500 Riva Special edition: Jachtou kolem Lago d'Iseo

Najednou přijde střih, z romantického výhledu zbude pouze cvrkot velkoměsta a lehkým oparem zakalená obloha zimního rána. Jedna jediná věc však z toho příjemného snu zůstává realitou. Sedím v malém městském autíčku, obklopen koženým bohatě polstrovaným čalouněním od firmy Poltrona Frau v barvě „crema“ a před sebou vidím palubní desku obloženou opravdovým ušlechtilým dřevem... Všechno přímo jako v luxusním motorovém člunu. Vítejte na palubě malého Fiatu 500 v provedení Riva. A i kdyby kůže nepocházela přímo od slavného nábytkářského domu či mahagonové dřevo s vkusnou světlou lištou z javoru nenařezali přímo v rukodílné továrně na luxusní jachty, stejně uvěříte, že to všechno je vážně pravé.

Původní Fiat 500 z roku 1957 byl progresivním dílem Danteho Giacosy. Malé autíčko s jednoduchým, vzadu umístěným dvouválcem nabízejícím na miniaturním půdorysu opravdové místo pro čtyři cestující neměl nikdo jiný než Fiat. Také se jich vyrobilo celkově přes tři miliony a ve výrobě vydržel až do poloviny 70. let. Nebýt jiného geniálního konstruktéra, Aleca Issigonise s projektem Austinu Mini a modernější koncepcí pohonu předních kol, vyrobilo by se „fiátků“ určitě ještě daleko víc. Ten nový, od roku 2007 vyráběný v polském Tychy, už dává podobný smysl asi jako moderní Mini. Je neobyčejně roztomilý, a proto po něm celý svět šílí a ve výrobě se drží takhle dlouho jen s menšími změnami. Po světě jich už také jezdí více než dva miliony.

Fiat nabízí spolu s novou „pětistovkou“ praktickou Pandu a technika těch dvou se nijak zvlášť neliší. Vzhled však prodává. Fiat 500 vznikl jako připomínka starých časů a tenhle marketingový trik Italům vyšel na jedničku. Mně se taky líbí, a když ho vidím před domem, nelze se neohlédnout a nepousmát. Autíčko, které umí spolehlivě vylepšit náladu, a to kdykoli vezmu za imitaci pochromované kliky dveří a sednu si dovnitř. O to zajímavější mi připadá, když vím, že tohle auto jako koncept Fiat Trepiùno představil v roce 2004 italský designer Roberto Giolito, tvůrce novodobé a hodně kontroverzní Multiply. Té se přece vysmívá 99 procent lidí ze sta. Budete se divit, ale přiznám se, že mně se náhodou vždycky fakt líbila, zkrátka ten jeden člověk s pozitivním názorem na Multiplu se v té stovce vždycky najde. Multipla měla nápad, a i když nová pětistovka recykluje přes šedesát let starý koncept, velmi chytře ho využila a přetavila v ryze moderní městské auto.

Ergonomie, využití prostoru i výbava jsou ve Fiatu 500 velmi dobré. Sedíte v něm docela vysoko, tím pádem máte dost dobrý výhled pro snadné parkování; pokud si nestáhnete plátěnou střechu u verze 500C, vidíte ven naprosto skvěle všemi směry. Ovladače jsou na svých obvyklých místech a u mnoha exemplářů nechybí ani bohatá výbava včetně moderního infotainmentu s navigací nebo automatické klimatizace. Většina pětistovek má i tlačítko „city“, které ještě posílí účinek elektrického posilovače řízení, což využijí zejména dámy při podélném parkování do mezery mezi auty u chodníku.

Jsou tu ale i nedostatky, kvůli kterým už po prvních minutách řídím fiata se zdviženým obočím. Místy, zejména po přejezdu tramvajových kolejí, se mi dokonce chce italsky gestikulovat a nahlas zanadávat. Malý Fiat má totiž mizerně odhlučněný podvozek a jeho konstrukce, zejména horního uložení předního zavěšení kol, je silně poddimenzovaná. I téměř nejetý kousek, jako byl můj testovaný, se dokázal po pražských ulicích tu a tam nepříjemně zatřást a chvílemi v něm leccos zarachtalo. Pochopitelně, srovnání s novým Mini by na tomhle místě bylo neférové. Mini je daleko dražší, cílí na klientelu, která kupuje „prémiové“ značky a na jeho podvozku je to znát. Fiat zase daleko více ctí své původní poslání. Je relativně levnou nákupní taškou do víru velkoměsta. Možná to dělá ta nesourodá kombinace luxusní výbavy, opravdu prvotřídní kůže na sedadlech s bezchybným prošíváním na jedné straně, a naproti tomu levné plasty i nedotažené jízdní vlastnosti. Druhý den jsem ale do fiátku nasedl a užíval jsem si ho o poznání víc – zvykl jsem si a přijal ho se všemi plusy i minusy.

Paleta motorů je docela pestrá, nakonec ostré verze od Abarthu můžou mít až 180 koní z přeplňované čtrnáctistovky Multiair. Zajímavý bude dvouválcový Multiair, už svým zvukovým projevem a poměrně dravým nástupem točivého momentu. Nakonec Fiat neváží ani tunu. Ač moje verze byla designově vyšperkovaná, měla pouze základní motor, čtyřválec Fire o objemu 1.2 litrů. Na rozdíl od jiných recenzí na Fiat 500 s tímhle motorem si myslím, že jeho 70 koní je docela v pohodě a v příměstské „džungli“ umí s malým miniaturním „motorovým člunem“ Riva docela dobře zacvičit. Nesmíte se bát otáček a při nájezdech na dálnici například kolikrát vytočit dvojku až do maxima, a teprve pak tam nasázet další „kvalty“. Brzdou provozu nebudete, i když předjíždění se musí plánovat hodně dopředu.

Riva je jednou z nejpovedenějších limitovaných edicí. Když pomineme sportovní Abarthy, v roce 2016, kdy se představila světu, nebyla vůbec levnou záležitostí. Konkrétní exemplář, který prodává firma Mototechna, najezdil teprve 13 tisíc kilometrů a jeho původní cena docela výrazně přesahovala čtyři sta tisíc korun. Když vám ale v marině na jezeře Lago d’Iseo, v domovině výrobce luxusních člunů Riva Yacht, obklopené skalnatými vrcholky Dolomit, kotví váš motorový člun stejnojmenné značky, téměř jistě neřešíte, kolik takový Fiat v krásné modré barvě stojí, ale abyste se ještě vešli na pořadník. Celkově se vyrobilo jen pět set kusů, nicméně očíslování jednotlivých exemplářů je lehce chaotické. Například mnou zkoušený Fiat má být přímo edicí „Riva tender to road“ a jedná se o číslo osmdesát osm ze sta. Dovolím si tvrdit, že tohle bude jediný kousek registrovaný v Česku a moc bych divil, kdyby jich tu jezdilo víc. Paradoxně tak za rozumný peníz nekoupíte jen charakterní lidové vozítko z Itálie, ale rovnou exotickou raritu.

V přiložené fotogalerii si nezapomeňte prohlédnout další limitované edice Fiatu 500. Vzniklo jich celkem několik desítek, některé zůstaly jen jako exkluzivní „kusovky“, jiné se prodávaly v poměrně hojném počtu. A to jsme se vůbec nepodívali na sportovní Abarthy. Ale vězte, že na svezení touhle pekelnou krabičkou se rovněž chystám a moc si přeji, aby si opravila tu špatnou známku za ne zcela ideální jízdní vlastnosti, které se staly vlastně jedinými zpěněnými vlnkami na jinak zářivém a dokonale krásném jezeře Lago d’Iseo, odkud firma Riva Yacht pochází. Vždyť Riva Yacht spolu s Abarthem připravila ještě jedno auto pro fajnšmekry – Abarth 695 Rivale, to pokud by vám safírově modrá Riva připadala přece jen ještě příliš obyčejná.