Fiat 127: Povedená tuzexovka jezdí příjemně dodnes

Fiat 127 byl uveden v roce 1971 jako malý osobní automobil a nástupce populárního typu 850. Vypadá roztomile, a právě první verze od Pia Manzù, který by mimochodem právě letos oslavil osmdesátiny, patří dodnes k nejvyhledávanějším. Původně šlo o dvoudveřový model, teprve u pozdějších verzí jej Fiat předělal na třídveřový hatchback. Zkosená zadní část se ovšem tehdy nelíbila všem zákazníkům, působí prý nahrbeně. Ve Španělsku, kde se vyráběl licenčně, jej Seat uměl nabídnout i se zadními dveřmi.

Auto bylo velmi populární a čísla prodejů byla skvělá. V roce 1972 se dočkalo i titulu Evropské auto roku a už tři roky po uvedení sjel z linky milióntý kus. To ovšem není tento náš červený obyčejný exemplář zapůjčený od Retro-Auta.cz, ten byl totiž vyroben už v roce 1972. Má tedy první variantu přední masky s vystouplými světly a nižší prostřední částí kapoty. Spoustu dílů sdílí s Fiatem 128 (a tedy i se Zastavou), například kliky nebo na výšku orientovaná zrcátka. Dobový polep na bocích z tuzexového katalogu by si asi dnes na auto nikdo nedal, ale tehdy to frčelo (a občas schovalo začínající rez).

Interiér je velmi prostorný, posádce bylo určeno 80 % půdorysu auta, což je nadprůměrná hodnota. Byla zde vidět inspirace principy Issigonisova Mini, které bylo mezi malými auty opravdu revoluční. V interiéru tak navzdory skutečným rozměrům auta nepostrádáte ani výbavu, ani prostor. I tady se ale nezapřela příbuznost s typem 128. Vše působí jednoduše, ale i tak je vše kvalitně vyrobené. A dřevěný dekor trochu dává zapomenout na to, že je to pořád malé a levné autíčko. U konkrétního kousku se startuje tlačítkem, asi aby se předchozímu majiteli nezlomil klíček ve spínačce. A vyměněná je i převodovka, ta původní už měla svoje odslouženo.

Fiat v tomto modelu uvedl i deformační zóny a deformovatelný sloupek řízení. To je hřebenové a poskytuje slušnou zpětnou vazbu přes velký dvouramenný volant. Je tedy vidět, že bezpečnost byla tehdy tématem i u takto malého auta. Absence posilovače sice znamená, že se někdy při manévrování zapotíte, ale zase vás žádný podpůrný systém neokrádá o všechny informace.

Vpředu napříč umístěný motor pohání přední kola. Jde o řadový čtyřválec o objemu 903 ccm s výkonem 47 koní, které najdete u 6 000 otáček. Techniku a platformu tedy typ 127 sdílel s dříve představeným a o něco větším typem 128, hmotnost je lehce pod 700 kg. Podobně na tom bylo i Autobianchi A112. Malé auto zvládne až 135 km/h. K motoru je připojena čtyřstupňová manuální převodovka s velmi dlouhou pákou a kulatou hlavicí, takže při řazení rukou v interiéru dost mácháte.

Vpředu je zavěšení McPherson s teleskopickými tlumiči a vinutými pružinami, vzadu příčné půleliptické listové pero – chování auta je díky tomu velmi dobré. V zatáčkách vás potěší předvídatelností a komunikativností, na hrbolech a dírách je dostatečně komfortní. Řízení je krásně citlivé a kola okamžitě reagují na povely velkého volantu s tenkým věncem. Stručně řečeno, Fiat 127 jezdí skvěle. Za jeho volantem jsem pochopil, proč jej má tolik lidí rádo. Vpředu jsou kotoučové brzdy, vzadu bubnové, na malé autíčko ale dostatečně dimenzované.

První verze, kterou vidíte na fotkách, se přestala vyrábět v roce 1977, kdy nastoupila druhá série. Třetí série se na chvilku objevila v roce 1982, ale už v roce 1983 přišlo definitivní ukončení výroby v Evropě. V Jižní Americe Fiat 127 přežil až do poloviny 90. let. Počet vyrobených aut se přiblížil ke čtyřem milionům. Ovšem nebyl to konec techniky tohoto auta. Na základech Fiatu 127 totiž vzniklo u automobilky Zastava malé Yugo 45. Později po konci spolupráce Fiatu a Seatu bylo auto přepracováno a prodávalo se jako Seat Fura. V Polsku vznikal Polski Fiat 127p, v Brazílii zase Fiat 147. Na základech tohoto typu stavěla italská firma Moretti volnočasový automobil Midimaxi, podobně zaměřený 127 Scout zase vytvořili u Fissore.

Nástupcem u turínské automobilky se stal populární Fiat Uno. Jednoduché auto s nízkými provozními náklady je ale mezi veteránisty populární dodnes. Pozor budete muset dávat na korozi, která italská auta požírá s nějakou větší radostí. Ale stojí to za to, Fiat 127 je vážně skvělé auto, které vás potěší při každé projížďce. Alespoň mě opravdu bavil.

Ceny ojetých Fiatů 127 jsou hodně vstřícné. Začíná se na pár tisícovkách za auta před renovací, ale už od 50 tisíc můžete mít pěkný kousek a za nějakých 80 tisíc pořídíte opečovávaného veterána.