Článek
Je nutné hned na začátku zmínit, že výsledek se překvapivě povedl. Tato nejnovější úprava italského luxusního super-GT totiž zahrnuje spoustu karbonových spoilerů, velká kola, na kterých jsou pneumatiky jakoby jen natřené, a pochopitelně také výrazný lak – ale tentokrát je to (na poměry Mansory) opravdu poměrně decentní.
Na tomto Ferrari 812 od Mansory je něco špatně – je až nezvykle málo vulgární
Důvodem pravděpodobně nebude nedostatek skladových spoilerů a křídel, ani „nešťastná“ náhoda – dokonce této sadě říkají Softkit, což by se volně dalo přeložit jako „Mírný kit“. Je tedy vysoce pravděpodobné, že tato úprava Ferrari 812 vznikla záměrně.
Vpředu začněme novým splitterem, který přední nárazník obklopuje po celé šíři a díky „ploutvím“ po stranách optimalizuje obtékání vzduchu. Za ploutvemi jsou pak nenápadně ukryté nové výdechy vzduchu. Koho by napadlo, že někdy v souvislosti s Mansory použijeme slovo „nenápadně“?
V bočních partiích se dlouho nezdržíme, protože tam je téměř vše původní, s výjimkou nových bočních prahů a nových kol s „natřenými“ pneumatikami a erbem, resp. znakem společnosti Mansory. Ten nahradil znak se vzpínajícím se hřebcem.
Vzadu už najdeme změn více, ovšem rozhodně méně, než na co jsme byli zvyklí. Tam na první pohled vynikne nárazník s novými karbonovými nástavci, které obklopují dvojité koncovky výfuku, plus nějaké ty žábry a drobné spoilery. Tyto okraje nárazníku pak uprostřed přecházejí v nový a o něco agresivnější difuzor, nad kterým ční přídavné brzdové světlo ve stylu F1. O pár čísel výš pak celou záď uzavírá decentní (!) spoiler z odhaleného karbonu.
Všechny díly, na kterých je viditelné karbonové vlákno – přední splitter, ozdoby zadního nárazníku i spoiler na víku kufru – jsou vyvedeny v lesklém čirém laku, lze si ale objednat i matnou variantu.
O úpravách z hlediska výkonu nám nic není známo, ale Ferrari 812 popravdě žádné nepotřebuje. Jeho atmosférická V12 produkuje 790 italských plnokrevníků ve stratosférických 8 500 otáčkách za minutu a 718 Nm točivého momentu, který se na zadní kola nedostane dřív než v 7 000 otáčkách za minutu. Tento motor zkrátka má rád otáčky, ale věřte, že turbodmychadlo mu při zdvihovém objemu 6,5 litru rozhodně nechybí.
Díky superrychlé dvouspojkové převodovce se pak za frenetického burácení rozjede na stovku za 2,9 vteřiny, dvoustovka je potom otázkou 7,9 vteřiny. Maximální rychlost pak je 340 km/h. Pro všechny případy jsou tu však karbon-keramické brzdy o průměru 398 mm vpředu a 360 mm vzadu, které jej ze stovky na nulu zastaví za pouhé 2,4 vteřiny.