Hlavní obsah

Fakta a zajímavosti o automobilových světlometech

Foto: RM Sotheby's

Mezi historické milníky se v rámci automobilových světlometů zapsala také česká Tatra T 87. Uhádnete proč?

Přední lampy patří k naprosto základním a povinným prvkům všech automobilů, které smějí legálně na silnici. Ovšem znáte jejich oslnivou historii, překvapivá fakta nebo nečekané zajímavosti? Devět takových bodů jsme díky britskému Top Gearu našli, takže se pohodlně uvelebte a vstupte společně s námi do světa automobilových světlometů.

Článek

Na silnici musíte být vidět za každých podmínek, tedy i v noci. V dobách raného automobilismu se používaly například petrolejové lampičky, které sice odolaly větru i dešti, ovšem svítily zhruba stejně jako baterka u vašeho mobilu. Takže jak to všechno začalo, kdo měl jako první mrkačky, natáčecí parabolu nebo lasery? Britský magazín Top Gear našel devět takových faktů a my vám je přinášíme v přepracované české verzi.

Kdo byl první?

Pravděpodobně elektromobil od Columbia Electric v roce 1898. Vozidlo se tehdy chlubilo volitelnými nízkonapěťovými lampami, ovšem s velmi krátkou životností. Za průkopníka lze označit až automobilku Cadillac, na jejíchž modelech se kolem roku 1912 začaly objevovat plnohodnotné hlavní světlomety, a to v rámci standardní výbavy u variant vybavených pokročilou elektroinstalací značky Delco. Následně trvalo několik let, než řidiči mohli začít přepínat mezi potkávacím a dálkovým režimem bez toho, aby museli vystoupit z auta a přenastavit lampy ručně.

Foto: GM Heritage Center

Cadillac přišel kolem roku 1912 s pokročilou elektroinstalací, a tudíž i se spolehlivým osvětlením

Premiéra mrkaček

Výklopné aerodynamické světlomety, takzvané mrkačky, se v roce 1936 objevily u Alfy Romeo 8C, ale také na blatnících Cordu 810. Druhý zmíněný vůz disponoval 4,7litrovým osmiválcem naladěným na výkon 127 metrických koní.

Foto: Shutterstock / FernandoV

Cord 810 sice vypadá úchvatně, nicméně výkonu na rozdávání nemá

Derniéra mrkaček

Nařízení o ochraně chodců při srážce poslalo výklopné lampy na smetiště automobilových dějin. Mezi jednoho ze dvou posledních mohykánů patří Ferrari 456, které se na britském trhu přestalo prodávat v roce 2003, nicméně o rok déle přežil neméně ikonický Lotus Esprit. Stejně na tom je i Corvette C5 od Chevroletu, která rovněž skonala až v roce 2004.

Foto: Lotus

Lotus Esprit s výklopnými světlomety přežil na britském trhu až do roku 2004

Adaptivní lampa

Adaptivní světlo kopírující směr natočení volantu se poprvé neobjevilo u francouzského Citroënu DS ani amerického Tuckeru 48, nýbrž u předválečné Tatry T 87. Jde právě o to výstřední a tolik známé centrální oko.

Foto: RM Sotheby's

Předválečné Tatry T 87 měly natáčecí střední světlomet. Předběhly tak modely Citroën DS nebo Tucker 48

Top Gear dále tvrdí, že vůz byl ve vysokých rychlostech díky proudnicové karoserii s motorem vzadu nestabilní, proto si vysloužil mírně přehnanou reputaci ve smyslu nejvyššího počtu zabití vysoce postavených nacistických úředníků při dopravních nehodách. Konkrétně mělo jít o stejný počet funkcionářských osob, jaké padly rukou spojeneckých vojsk.

Foto: RM Sotheby's

Tatra vs. spojenci? V počtu usmrcených vysoce postavených nacistických úředníků prý 1:1

Největší překvapení

Novodobý dělník z Detroitu vznikl v rámci oslav stého výročí založení automobilky, proto designéři ukryli tuhle vychytávku do hlavní světel. Koukněte se Fordu GT zpříma do očí, vidíte v nich číslo 100?

Foto: Ford

Podívejte se do hlavních světlometů Fordu GT. Najdete v nich symboliku čísla 100

Oslňující vánoční stromeček

Podle Top Gearu je každé auto od Audi obsypané bílými diodami ve stylu vánočního stromečku. Kdy to začalo? V roce 2006 s příchodem Audi S6 V10 se v předním nárazníku objevila desítka zářivých LED světel zajišťujících denní svícení. No a pak to pokračovalo ještě svítivějšími modely R8, A4 a dalšími. Od té doby si prý všichni ostatní řidiči museli dokupovat samostmívající zpětná zrcátka a permanentně nosit sluneční brýle – to vše jako prevenci proti oslnění.

Foto: Audi

Diody Audi S6 jsou prý vyhlášené svojí přemírou svítivosti

První xenonáda

Xenonové výbojky nastartovaly malou revoluci. Přinesly totiž technologii s menší energetickou náročností, ale výrazně vyšší svítivostí oproti klasickým halogenovým žárovkám. Ledově bílé světlomety jsou s námi už od roku 1991 a jejich prvními nositeli jsou limuzíny BMW řady 7 generace E32.

Foto: BMW

Xenony se poprvé objevily u modelu BMW řady 7 generace E32

Debut laseru

Ne, prvním sériovým automobilem s laserovými lampami nebyla technologicky úchvatná i8 od BMW, ale placatá, hlasitá a závody Le Mans inspirovaná Audi R8 V10 v 99kusové edici LMX. Rovněž prvenství v nasazení diodových světlometů drží od roku 2008 rychlá osmička s (téměř) olympiádou na kapotě.

Foto: Audi

Tak to je ona. Limitovaná Audi R8 LMX

Nejdražší nehoda

Mluvme v tomto případě o autech z masové produkce zavedené automobilky, jejichž světlomety zničit nechcete. Lampy vrcholových kupé a kabrioletů Mercedes-AMG třídy S či Maybach S mohou být volitelně vybaveny krystaly od věhlasné sklářské firmy Swarovski. Lepší svítivosti to nepomůže, společenské prestiži ano.

Foto: Mercedes-Benz

Abyste měli představu o cenách, kabriolet Mercedes-AMG S65 stál v roce 2017 necelých šest milionů korun, a to v něm nebyly ony příplatkové lampy (na snímku)

Průřez historií tedy ukázal milníky automobilového osvětlení. Dnes už jsme zase o kousek dál, proto se diodových lamp dočkáte v rámci standardu u cenově dostupných modelů, stačí mrknout třeba na Škodu Scala, Kamiq, Suzuki Ignis nebo Renault Clio.

Foto: Jakub Deml

Diodové lampy v základu dnes dostanete klidně u malého a cenově dostupného Suzuki Ignis

Lasery už také nejsou záležitostí výhradně vrcholových modelů, ale koupíte je například v běžnějším BMW řady 3. A co bude dál? Audi se chystá svoje lampy animovat a používat i k promítání informací na silnici, zatímco Hyundai zvěstuje neméně zajímavou pixelovou budoucnost.

Načítám