Extravagantní BMW M3, které se nikdy nedostaly do výroby

A třicáté výročí BMW M3 je ideální příležitostí pro připomenutí čtveřice verzí, které se nedostaly dále než do fáze prototypů. Narozeninovou party v letošním roce doplňují: BMW M3 Pick-up z roku 1986, BMW M3 Compact z roku 1996, BMW M3 Touring z roku 2000 a druhá reinkarnace BMW M3 Pick-up vyrobená v roce 2011. Některé z nich jsme si přáli vidět v prodeji, především pak divoký Compact generace E36 nebo praktičtější variantu M3 generace E46. Aspoň si je teď můžeme pořádně představit.

Po uvedení do prodeje nebyli z mimořádných dynamických schopností nadšení pouze zákazníci, ale také lidé v BMW Motorsport. Ti ale často potřebovali přepravovat různou výbavu a díly do Garchingu nedaleko Mnichova, kde je dnes sídlo divize BMW M. Schopnost převozu velkého nákladu ale kromě jiných nepatřila k nejsilnějším stránkám první generace BMW M3. Netrvalo dlouho a karoserie BMW řady 3 Cabrio se proměnila na BMW M3 Pickup. Důvod proč v oddělení M použili pro pick-up základ karoserie kabrio je naprosto jednoduchý. Z verze kabrio se totiž snáze vytváří přestavba na pick-up.

První BMW M3 Pick-up neměl originální rozšířené blatníky, ale použila se užší karoserie velkosériových verzí. Dokonce nedostal "ten" úžasný motor z M3, ale nejdříve byl vybaven motorem z takzvané „italské M3“ (BMW 320is) s výkonem 192 koní, jehož objem byl z daňových důvodů zmenšený na dva litry. Po několika letech jej však inženýři sportovního oddělení předělali na původní motor motor 2,3 litru o výkonu 200 koní. BMW M3 Pick-up jezdilo spolehlivě v okolí továrny 26 let, do důchodu šlo teprve před čtyřmi roky.

Hlavní myšlenkou v pozadí BMW M3 Compact z roku 1996 bylo postavit vůz pro mladší klientelu, který by byl vstupní branou do světa automobilů BMW M. Při srovnání se současností je M3 Compact vlastně předchůdcem BMW M2, protože i kdyby se M3 Compact dostal do výroby, měl by snížený výkon motoru oproti modelu M3. Prototyp měl ale plný výkon 321 koní, což dokázalo automobilu s hmotností pouhých 1300 kilogramů udělit výjimečnou dynamiku. Ostatně německý časopis „Auto Motor und Sport“ po testu tohoto prototypu prohlásil: „Je o 150 kg lehčí, agilnější a s méně kompromisy.“

O výrobě verze Touring BMW M3 se rozhodovalo, a tak vznikl tento reálný prototyp. Zatímco M3 Compact byl poskytnut odbornému tisku pro získání dalších názorů a zájmu veřejnosti, M3 Touring zůstal výhradně pro interní potřeby. „Prototyp nám ukázal, že z čistě technického pohledu by bylo možné verzi M3 Touring připravit pro sériovou výrobu relativně snadno,“ vysvětluje Jakob Polschak. „Jednou z důležitých věcí, kterou jsme si museli ověřit, byly úpravy zadních dveří tak, aby tvarem navázaly na rozšířené blatníky. A to bez potřeby nových a drahých nástrojů.“ Když M3 Touring sjel z výrobní linky, bylo zřejmé, že instalace M specifických prvků si vyžádala jen minimum dodatečné manuální práce.

Potom, co první generace BMW M3 Pick-up po více než čtvrtstoletí vykazovala znaky značného opotřebení, bylo zřejmé, že je třeba připravit nástupce. Stejně jako dříve, i nyní posloužila jako základ otevřená karoserie modelu kabrio s dodatečnými výztuhami. „Transformace původně začala na jaře 2011 docela normálně, nicméně pak někdo přišel s nápadem, jak tento vůz marketingově využít jako aprílový žert k 1. dubnu,“ dodává Polschak. Pickup se ukázal veřejnosti během ladění na Nordschleife okruhu Nürburgring. Média následně na základě získaných „tajných“ fotografií začala spekulovat o tom, že BMW připravuje výrobu této verze.

Následně tomu mnoho novinářů a bloggerů skutečně uvěřilo potom, co oficiální tisková zpráva, vydaná 1. dubna 2011, uvedla, že BMW M3 Pick-up bude „čtvrtou karosářskou verzí“ doplňující Sedan, Coupé a Cabrio. Zpráva také uváděla, že jde o vůz, který unikátním způsobem spojuje výkon 309 kW/420 k, nosnost 650 kg, tedy jízdní vlastnosti závodního vozu a každodenní praktičnost. Pick-up byl o 50 kg lehčí než kabriolet a jeho 20 kg vážící střechu bylo možné sejmout, a tím snížit těžiště pro lepší ovladatelnost. Nakonec bylo uvedeno, že automobil vznikl pouze v jediném exempláři pro potřeby továrny. Na rozdíl od svého předchůdce však dostal registrační značku a lze s ním jezdit po veřejných silnicích.