Expediční Amarok postavený v garáži překvapuje i odborníky

Běžná obytná auta mají hodně výhod, ale průchodnost terénem mezi nimi obvykle není. Jenže co když vás to začne táhnout do míst, kde jsou zpevněné silnice jen předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích a místo kempů se zázemím si musíte vystačit s obyčejnou loukou nebo mýtinou v lese? Na to potřebujete hodně speciální auto…

Přesně k tomu po 10 letech a nějakých 250 tisících kilometrů s běžným obytným autem dospěl i Ing. Vladimír Brož, který z luxusu domu na kolech zatoužil po větším dobrodružství v nespoutané přírodě, a proto potřeboval obytný vůz schopný překonávat i náročné terénní překážky a poskytovat pohodlí za jakýchkoliv podmínek. A jedinou cestou, jak si tento sen splnit, byl vlastní expediční speciál postavený přesně podle osobních požadavků a preferencí.

Základem se stal terénní pick-up VW Amarok V6 TDI (podle Brože „konečně auto s motorem“), ale v sériovém stavu nezůstal příliš dlouho – okamžitě dostal zvýšený a zesílený podvozek Old Man Emu s rozchodem rozšířeným o 30 mm, k tomu terénní pneumatiky 265/65 R18, kryty podvozku a odvětrání převodovky a diferenciálu ARB a navíc šnorchl sání pro případné koupání. Původní osmdesátilitrovou nádrž nahradila maratónská 140litrová, k tomu je tu ještě naviják WARN 4500kg, druhé rezervní kolo, přídavné světelné rampy a další vyprošťovací doplňky (kladky, lana, desky apod.), kdyby došlo na nejhorší.

Jízdnímu komfortu hodně pomohla instalace přídavného vzduchového pérování zadní nápravy se samostatným dofukováním levého i pravého měchu za jízdy (pro zvýšení bezpečnosti při boční jízdě svahem i zvýšení světlé výšky vozu dle momentální situace). Kompresor určený pro dofukování měchů se navíc hodí i pro dofukování pneumatik – při jízdě v terénu se totiž pneu často podhustí až na 1 bar, na silnici pak musí mít znovu 3 bary.

Výzvou bylo řešení spacího prostoru, aby poskytoval stejný komfort jako u obytného auta. Řešením se stal střešní stan Maggiolina 145×210 cm s nopovým roštem pod matrací a výhledem panorama 360° instalovaný na platformě Rhino Rack (doplněný o markýzu chránící pravý bok a zadní část vozu pro pohodlné posezení) – k němu však Brož musel doinstalovat ještě topení Planar o výkonu 2 kW, které dokáže bez problémů vyhřívat stan (doplněný odnímatelným vnitřním zateplením z dílny paní Brožové) na komfortních 22 stupňů, i když je venku hluboko pod nulou – a to vše se spotřebou pouhých 1,5 l nafty na noc.

Prostor korby je rozvržený tak, že po obvodu stěn jsou instalována pevná a prakticky nedemontovatelná zařízení a uprostřed jsou tři snadno vyjmutelné výsuvné moduly s vybavením pro kempování v přírodě. Celé vybavení prostoru korby je z bezpečnostních i praktických důvodů kryté pevnou nástavbou. Hned za kabinou na korbě našla své místo 70litrová nádrž na pitnou vodu (vyhřívaná, aby v mrazu nezamrzla; na hardtopu je v případě potřeby místo pro kanystry s dalšími 70 litry), kterou pro potřeby sprchování a mytí nádobí předehřívá bojler Truma.

Finančně i technicky nejnáročnější částí přestavby se stala instalace ostrovního elektroenergetického systému. Jeho základem je moderní LIFEPO baterie 120Ah, kterou lze dobíjet i vybíjet extrémním proudem (dobíjí se 50A při chodu motoru nebo 20A nabíječkou při připojení na síť 220V), což by olověná baterie dlouhodobě nevydržela. O napájení všech zásuvek na 220V ve stanu, kabině vozu i v nákladovém prostoru se stará sinusový měnič Waeco 2000 W trvalého výkonu a ovládaný z místa řidiče – tento výkon umožňuje ohřívat vodu (zapnutím bojleru za jízdy z důvodu šetření kapacity baterie), uvařit vodu v rychlovarné konvici nebo uvařit šálek výborné kávy rovnou za jízdy. Praxe ukázala, že její kapacita je naprosto dostačující a nejsou třeba solární panely.

Výsuvné skříňky na korbě tvořené hliníkovými bednami polepenými protismykovým kobercem a vybavené důmyslným systémem svislých variabilních přepážek pohodlně pojmou kompletní vybavení kuchyně v podobě 35litrové kompresorové lednice, 5kilové propan-butanové lahve zásobující výklopný gril, případně jiný připojený spotřebič, rozkládací vestavěný dřez na nádobí, sklenice, talíře a kompletní vybavení mobilní kuchyně pro 4 osoby. První cesta do větrných rumunských hor pak ukázala, že plynový vařič bude muset udělat místo indukčnímu plotýnkovému vařiči 2 000 W, což pro baterii a měnič není problém.

Jak už asi chápete, majitel je opravdu zdatný technik, proto musel najít ve voze dostatek prostoru i pro různé nářadí a nástroje (benzinová řetězová pila, nářadí na 220V, jako je flexa, vrtačka, horkovzdušná pistole, pistolová pájka, případně velká expediční lékárna), aby byly vždy po ruce. Další místo se muselo najít pro servisní a vyprošťovací nástroje (hever, vzduchový vak, pojezdy, lopaty, klíny, rezervní kola atd.). Ve voze je místo také pro sportovní náčiní, vzadu za vozem může být dokonce instalovaný držák na čtyři kola (lepší místo pro aerodynamiku na silnici, horší pro průchodnost terénem).

Výhled z vozu vylepšují tři dodatečné kamery – jedna plní funkci klasického zpětného zrcátka, druhá je na předním nárazníku, aby v terénu bylo vidět za horizont, a třetí je mobilní (dá se umístit např. na zadní část vleku). Na voze jsou navíc ještě tři držáky na upevnění outdoorových kamer, kterými lze pořizovat záběry a fotky přímo z místa řidiče tlačítky na řadicí páce. Výklopné zadní sklo hardtopu posloužilo jako držák pro monitor s integrovaným počítačem Rapsberry s připojením na Wi-Fi pro zábavu za deštivých dnů a zálohování dat pořízených během cesty. Při cestách se také osvědčila i pevně zabudovaná CB radiostanice pro komunikaci s ostatními posádkami. Auto i všechno vybavení pak hlídá rozšířený zabezpečovací systém Jablotron s upozorněním prostřednictvím SMS a alarmem i z přídavných sirén – ty se osvědčily také na rozhánění divoké zvěře.

Tak, teď si v klidu zavřete sanici a dejte si chvilku na vydýchání. Rozsah úprav na tomto Amaroku a vysoká úroveň jejich provedení je skutečně těžko uvěřitelná – a to i pro profesionální firmy, které Brože od takové akce předem odrazovaly. Ale když jste opravdu zručný a máte v sobě to správné nadšení, nic není nemožné. I když všechny úpravy zabraly dva roky práce (cca 1 000 člověkohodin), která však majitele bavila a naplňovala, a k tomu materiál a doplňky v ceně ještě jednoho Amaroka (cca milion korun), výsledek je k nezaplacení, protože přesně odpovídá potřebám majitele, a především mu dělá obrovskou radost – prostě pravý parťák na cestách za dobrodružstvím.

Pokud jste majiteli obytného vozu, který jste si postavili vy sami, a rádi byste se o svůj příběh podělili s dalšími čtenáři Garáže, ozvěte se nám na redakční mail redakce@garaz.cz a nezapomeňte přiložit i fotografie vašeho bydlíku.