Elon Musk – geniální vizionář, nebo bláhový snílek?

Když byl Elon ještě malý chlapec, popisovali ho jako tiché, uzavřené dítě, které nejvíc času tráví se svými milovanými knihami a komiksy místo hraní si s kamarády. Ve snových světech, které budoval uvnitř své hlavy, trávil velkou část dne, až ho rodiče nechali raději prohlédnout u lékaře, jestli je v pořádku. Z takových bláhových snílků se pak obvykle stávají spisovatelé, kteří své fantastické vize promítají na papír. Elon Musk byl však jiný. On je totiž realizoval.

Malému Elonovi změnil život nástup počítačů. Sám se naučil programovat a v pouhých 12 letech už prodal svůj první vlastní software, počítačovou hru Blastar, za kterou vyinkasoval 500 dolarů. Aby po střední škole unikl povinné vojenské službě v rodné Jižní Africe, přestěhoval se v 18 letech do Kanady – počítal, že odtud snáz získá americké občanství (což se mu později skutečně podařilo). Ukončení jeho studia obchodu a fyziky na univerzitě v Pensylvánii přišlo v pravý čas počítačového a internetového boomu v Silicon Valley. Spolu se svým bratrem Kimballem založili softwarový start-up Zip2 a o čtyři roky později ho prodali gigantu Compaq. A Elon tak rázem vydělal nějakých 22 milionů dolarů.

Většinu peněz ale hned investoval do svého nového projektu – online finanční služby X.com, z níž se postupně stala světoznámá služba PayPal zajišťující bezpečné platby a převody peněz na internetu. O tři roky později prodává úspěšný PayPal dalšímu gigantovi eBay a Elonovi na účtu přistává 165 milionů dolarů. V tuhle chvíli by se většina lidí přestěhovala někam za teplem a strávila život na pláži popíjením barevných sladkých koktejlů. Jenže Elon měl jiný plán.

Peníze mu totiž konečně umožnily plnit si své dětské sny – a ty spočívaly v dobývání vesmíru (miluje totiž knihu Stopařův průvodce galaxií nebo Asimovu sérii Nadace). Když se na možnosti využití ruských raket k vynášení vlastního nákladu do kosmu letěl zeptat do Ruska, vysmáli se mu. A tehdy si řekl, že si tedy postaví raketu sám. Tak vznikla společnost SpaceX (Space Exploration Technologies, tedy Technologie na objevování vesmíru), a i když začínali ve vybydlené budově, do které zatékalo a běhaly v ní krysy, stejně dokázali uspět. Musk si totiž spočítal, že tehdejší náklady na stavbu rakety odpovídaly pouhým 3 % prodejní ceny. Díky tomu dokázali svou cenu podseknout o řád a stále vydělávat.

Cesta k úspěchu však byla trnitá, vývoj náročný a nákladný, termíny přísné a tempo vysoké. O šest let později se však Muskova raketa Falcon 1 stala první soukromou raketou, která dosáhla zemské orbity. Nyní SpaceX zajišťuje značnou část dopravy materiálu do kosmu, náklady na dopravu dokáže šetřit také bezpečným návratem nosných raket zpět na zemský povrch – což je neuvěřitelná podívaná, na kterou se nezapomíná. Po nejnovějším testu rakety Falcon 9 bude moci do vesmíru vynášet i lidské posádky.

Elon Musk byl vždy velký fanoušek aut, po prodeji Zip2 si tak splnil sen v podobě koupi legendárního supersportu McLaren F1. Ne proto, aby všem ukázal, že je boháč, ale prostě proto, že to auto miloval a obdivoval jeho výjimečnou techniku. Paralelně s rozvojem SpaceX založil vlastní automobilku Tesla. Start na zelené louce mu umožnil udělat velký technologický skok, ale i tak se mu povedlo nemožné – začal úspěšně prodávat elektromobily, které byly výkonnější, rychlejší a technicky vyspělejší než cokoliv, co nabízela zaběhlá konkurence. A to v době, kdy byl elektromobil jen módní výstřelek pro bohaté nadšence do moderní techniky.

Expanze Tesly se také neobešla bez porodních bolestí (nedostatečné tovární testování, kolísající výrobní kvalita, náročný náběh výroby "lidového" Modelu 3, občas nějaká nepovedená prezentace), ale nyní je Tesla největším hráčem na poli elektromobility, má továrny na třech kontinentech a určuje tempo ostatním. Také jde o jedinou novodobou automobilku, která uspěla v širokém měřítku – a to operuje pouhých osm let (ve skutečnosti byla založena již v roce 2003, ale po pokusu jménem Tesla Roadster byl až příchod Modelu S opravdovým ostrým startem).

Protože se Muskův mozek evidentně nedokáže nudit, i při plném nasazení na jiných úkolech rozvíjí další možnosti. Jedním z nich je koncept zrychlení dopravy prostřednictvím vysokorychlostní kapsle cestující podtlakovým tunelem (Hyperloop), který je zatím ve fázi ověřovacích testů na zmenšených modelech. Dalším polem činnosti je vývoj umělé inteligence a její propojení s nervovým systémem lidí, což by nám mohlo pomoci dosáhnout ještě vyšších úrovní inteligence, paměti i výkonnosti. Nápad na založení Boring Company vznikl v Muskově hlavě při čekání v jedné z těch nekonečných dopravních zácp – proč pod ulicemi měst nevykopat tunely, kudy by se dalo cestovat snáz a rychleji? A tak to prostě udělal…

Shrnout Muskovy obchodní úspěchy je snadné, ale popsat jeho osobnost je o to náročnější – je totiž skutečně komplikovaný, jak se na správného excentrického vynálezce a miliardáře sluší a patří.

Oddaný svým snům – zatímco většina z nás se realizace svých snů zalekne, on do nich vloží své srdce, mysl i duši a nebojí se jít ani za těmi nejbláznivějšími, od kterých by ho všichni odrazovali. Celosvětové online finanční transakce, masová výroba elektromobilů, rakety létající do vesmíru? Co si předsevzal, to splnil.

Nekonečně zvídavý – jeden příklad za všechny: když se v roce 2001 začal zajímat o reálné možnosti cestování do vesmíru, měl sice dobré znalosti teoretické fyziky, ale o raketách nevěděl vůbec nic. O pár let později už o nich věděl úplně všechno.

Neúnavně pracující – v začátcích svých start-upů dával svým snům naprosto všechno, v kanceláři tehdy trávil 70, 80, ale i 90 hodin týdně. Většinou tam i spal, vlastní byt (kdy byla jen postel a hromady krabiček od jídla z rozvozu) měl snad jen proto, že se to od lidí tak nějak čeká.

Bojovník, co se spoléhá jen na sebe – když ho ve škole začali šikanovat (jednou skončil v bezvědomí na chodníku), nefňukal a nestěžoval si rodičům ani učitelům. Místo toho začal chodit na karate a zápas, aby se sám ubránil.

Rád řeší problémy – věci, které fungují, ho nezajímají. Naopak rád přijímá intelektuální výzvu problémů a komplikací a baví se jejich řešením. Vždy jde po jádru problému a po základních principech, na nichž staví elegantně jednoduchá řešení.

Odmítá neúspěch – nikdy se nevzdává, je zvyklý dělat absolutní maximum pro dosažení svých cílů, dokonce až na hranici sebezničení.

Peníze ho nezajímají – není ten typ, co by hromadil co největší movité bohatství. Peníze vydělává rád, ale jsou pro něj jen prostředkem pro dosažení vyšších cílů na cestě za snem.

Rád se baví – pořízení McLarenu F1 byla čistá radost a firemní večírky ve SpaceX se staly doslova legendárními. Když pak v roce 2018 přišlo otestování nosnosti těžké rakety Falcon Heavy, naložil do ní Teslu Roadster s postavičkou astronauta za volantem a nápisem „Nepropadejte panice“ na infotainmentu. A název společnosti Boring Company (v překladu tunelovací firma, ale i nudná společnost) hovoří sám za sebe…

Skutečný filantrop – bude to znít jako příšerné klišé, ale Musk se vážně snaží dělat věci pro dobro lidstva. Elektromobilita pro čistší životní prostředí, rychlejší cestování pro úsporu času a energie, AI pro snazší život a nové možnosti a cestování do vesmíru pro rozšíření lidské rasy.

Každý však má své stinné stránky a Elon Musk není výjimkou. Jeho zápal pro práci je až na hranici sebezničení a totální nasazení požaduje i od svých spolupracovníků a zaměstnanců – klidně v noci nebo o víkendech. Termíny, které zadává ostatním na práci, jsou více než šibeniční: když řekne „za hodinu“, tak jde o práci na dny, když řekne „jeden den“, jde o práci na týden. Díky své vysoké inteligenci je také alergický na známky nekompetentnosti, takže se v dobách začátků jeho firem točili zaměstnanci jako na kolotoči. Legendární jsou i telefonáty, kdy na nebožáky na druhé straně drátu dlouhou dobu jen křičel.

Jako podnikatel je pro akcionáře firem darem i prokletím – vymýšlí bláznivé plány, které pak zázračně realizuje, jenže na výnosy nebo hodnotu akcií přitom kašle, pokud se firma může dál utěšeně rozvíjet a on je zase o něco blíž svému vysněnému cíli. Po penězích sice nejde, ale za to rád sklízí slávu a uznání, a to i za týmovou práci. SpaceX i Tesla jsou velké firmy plné brilantních mozků, ale všechny ovace sklízí sám Musk a vytváří dojem one man show.

A přestože dokáže řešit složité úlohy a připravovat strategii na dekádu dopředu, jedná zároveň velmi impulzivně a necitlivě, jeho twitterový účet je tak častým zdrojem poněkud frustrující bizarnosti. A obrovský stres, pod kterým se neustále nachází, ho dohnal při interview v roce 2018, při němž kouřil marihuanu. Hodnota akcií Tesly tehdy spadla o 9 % (aby o pár dnů později po opadnutí hysterie zase vyskočila nahoru).

Ať už Elona Muska obdivujete, nebo vám leze na nervy, musíte uznat, že jde o jednoho z nejvýznamnějších vynálezců, inovátorů, průkopníků a podnikatelů dneška. Jeho přínos se často přirovnává k velikánům moderní doby, jako jsou Steve Jobs, Bill Gates, Howard Hughes nebo Henry Ford. Úspěch má díky jedinečné kombinaci vysoké inteligence, cílevědomosti a zápalu – najdou se i chytřejší lidé, jenže oproti nim má Musk výhodu v tom, že své sebeodvážnější vize dokáže přetvořit v realitu. Pokud tedy říká, že lidstvo osídlí Mars, rozhodně nemluví do větru. Sledujte ho pozorně, tenhle člověk dokáže ještě velké věci!