Hlavní obsah

Dobový dokument ukazuje, jak probíhala výroba aut Matchbox

Foto: YouTube - British Pathé

Ručně vyráběný prototyp je zásadní součástí procesu

Hračky s automobilovou tématikou jsou mnohdy hybnou silou utvářející mysl budoucího automobilového nadšence. Nemálo z nás má dodnes uskladněné celé krabice malých autíček od Matchboxu nebo Hot Wheels, ovšem málokdo ví, kolik práce a příběhů za miniaturami aut stojí.

Článek

Konkrétně Matchbox je dítkem jistého Johna Williama Odella a jeho společníků Leslieho Smitha a Rodneyho Smitha. Tito pánové vyráběli pod značkou Lesney Products menší odlévané součástky do aut, jenomže jejich firmu nakonec proslavilo něco úplně jiného – malé kovové modely.

Vše začalo v roce 1952, když Odell ručně vyrobil maličký model parního válce jako hračku pro svou dceru. Velikost byla zvolena podle pravidla z její školy – děti si smí přinést do školy jen tak velké hračky, aby se vešly do krabičky od sirek. Právě odtud pocházel i pozdější název Matchbox, znamenal v překladu „krabička sirek“. Zároveň se jednalo o první model v dnes již zavedeném měřítku 1:75.

Kolekce se však rychle rozrůstala a auta prodávaná v malých papírových „krabičkách od sirek“ nabírala podoby nejrůznějších modelů od všemožných automobilek. Značka byla oficiálně založena v roce 1953 a 12 let poté už chrlil Matchbox svoje autíčka za pomoci pásové výrobní linky.

Právě z roku 1965 potom pochází i dokument britského archivu Pathé, který ukazuje nejen výrobní linku Matchbox ve městě Hackney, ale zároveň i proces, jímž prochází každý nový model před uvedením na trh.

Každému z malinkých aut předchází pochopitelně grafický návrh – pěkně na papír, tehdy ještě bez použití počítačů a digitálních technologií. Teprve když je auto nakresleno ze všech stran, přechází se k výrobě prvního prototypu. Ten je vyroben ručně z kovu a v měřítku o kousek větším než posléze finální produkt.

Jakmile se schválí podoba modelu se všemi jeho detaily, nastává ta zajímavá část. K modelu je totiž vyrobena větší dřevěná forma, která se potom převede do menšího měřítka za pomoci pantografu. Ne však takového pantografu, jaký známe z trolejbusů. Jedná se o soustavu ramen, kdy pracovník jedním přesně kopíruje tvar dřevěné formy a druhé přenáší jeho pohyb do menšího měřítka a frézuje kovovou formu. Z ní se potom odlévají slitinové díly hotového malého auta, aby mohly být nalakovány ve dvou vrstvách.

Finální produkce probíhala v šedesátých letech na výrobní lince ještě z podstatné části ručně. Dnes je pochopitelně vše automatizováno a spousta procesů se děje bez lidského přičinění, ovšem kdo vlastní starší modely ze šedesátých a sedmdesátých let, ten má doma prakticky ještě ručně vyráběnou hračku. Popularita malých aut z „krabiček od sirek“ je zcela odůvodnitelná.

Související témata:
Načítám