Článek
Příběh, jak si Ford vyšlápl na namyšlené Ferrari, patří mezi základní vzdělání každého automobilového nadšence. Když chtěl Ford počátkem šedesátých let začít úspěšně závodit, hledal způsob, jak přijít ke správnému know-how. Poměrně vhod přišla tehdy Henrymu Fordovi II finanční krize, se kterou se potýkalo italské Ferrari – úspěšné v závodech, ale nepříliš úspěšné v businessu.
Vznikla tedy dohoda – Ford koupí Ferrari za 16 milionů dolarů. Když byla ale smlouva na stole a Enzo Ferrari se sešel s armádou Fordových právníků v Maranellu, náhle couvl. Podle smlouvy by totiž Ford získal kontrolu nad závodní aktivitou Ferrari, což se zakladateli značky nelíbilo.
Henry Ford byl mírně řečeno rozhořčen a okamžitě stanovil nový cíl. Vyvinout auto, které by rozdrtilo Ferrari v Le Mans. Auto bylo postaveno a ještě v roce 1964 se Ford zúčastnil velkého závodu. Zcela neúspěšně, nutno říci. Fordova auta byla ve vysokých rychlostech nestabilní a ani jedno nedojelo kvůli technickým problémům. Ferrari si z ročníku '64 odvezlo další vítězství.
Na další rok se Ford obrátil na hrdinu americké závodní scény. K vývoji auta byl přizván samotný Carroll Shelby, jenž s pomocí svého dvorního jezdce GT40 dramaticky zrychlil. Ani v roce 1965 ale Ford – ač tentokrát výrazně rychlejší – se svými auty nedojel.
Do třetice všeho dobrého se ale přece zadařilo. Ročník 1966 dovolil více času na přípravy i testování a Ford s modelem GT40 Mk II vtrhnul do Le Mans připraven, s neuvěřitelnou rychlostí a konečně i adekvátní spolehlivostí dovolující zvládnutí 24 hodin maximální zátěže na jediný zátah.
Auto s číslem 5 skončilo celkově třetí a během 24 hodin odjelo s Ronniem Bucknumem a Dickem Hutchersonem za volantem celkem 348 kol na okruhu La Sarthe. V průběhu let vystřídal legendární závoďák několik majitelů a podstoupil taky starší renovaci do dokonale původního stavu. Pochopitelně včetně zlaté barvy, do níž byl oděn v rámci závodního týmu Holman & Moody. Tímto konkrétním autem se také proháněl James May v Top Gearu, když ve své reportáži mluvil o rivalitě mezi Fordem a Ferrari.
Americký hrdina své doby je vybaven velmi americkým motorem. Uprostřed šasi trůní osmiválec o objemu sedmi litrů z Fordu Galaxie, ale pochopitelně adekvátně odladěný. Agregát disponuje přibližně 490 koni výkonu a na široká zadní kola se síla přenáší skrz manuální převodovku, s řazením netradičně umístěným na prahu dveří.
Ford GT40
Dohromady bylo mezi lety 1964 a 1969 vyrobeno 105 originálních závodních Fordů GT40. Tento konkrétní kousek ovšem patří mezi vůbec nejcennější, jelikož spadá do první vítězné „skupinky“. A tomu pochopitelně odpovídá i předpokládaná cena.
Až půjde historický závoďák v perfektním stavu do srpnové aukce společnosti RM Sotheby’s, měl by utržit něco mezi 9 a 12 miliony dolarů. To je v přepočtu mezi 197 a 262 miliony korun. S takovou cenou by se mohl závodní ford umístit slušně vysoko v žebříčku nejdražších aut prodaných v aukci.