Článek
A právě tohle je první ze série článků, které o Jawě v průběhu roku vyjdou. Je tomu sotva tři týdny, co jsem Jawu převzal a poprvé s ní vyjel. A přestože zatím nepřeje situace (viz úvodní fotka) ani vyloženě aprílové počasí, už jsem stihl „namotat“ prvních 300 testovacích kilometrů.
Na co jsem zatím přišel? Vynechám teď obšírně jízdní dojmy, neboť ty si můžete přečíst už ve starším článku o prvním svezení. Těch 300 kilometrů, byť je to pořád hrozně málo, odhalilo prvních pár zajímavostí. Tak například mě velmi mile překvapil dojezd na nádrž. Byť je s udávaným objemem 13,2 litru relativně malá, vodou chlazený třístovkový jednoválec o skromném výkonu 23 koní z ní pouze usrkává, takže se dá na jedno natankování ujet nějakých 350 kilometrů. Po prvních třech stovkách jsem projel jen přibližně tři čtvrtiny.
První plnou jsem tankoval hned po převzetí – to na budíku svítilo 2 699 kilometrů. Teď je tam těsně přes 3 000 a palivoměr ukazuje ještě čtvrtinu
Pak jsem taky usoudil, že indická Mahindra, která motorku vyrábí, zcela zjevně počítá s o dost lehčími motorkáři, než jsem já. Když jsem s motorkou poprvé vyjel, nabýval jsem podle padání do zatáček dojmu, že musí mít podhuštěnou přední pneumatiku. Na pumpě však čekalo překvapení, neboť tlak v přední duši 1,8 atmosféry je podle samolepky na kyvné vidlici správně. Výjimečně jsem tedy neuposlechl pokyny výrobce a předek pod svých karanténou vyžraných 110 kilo přitvrdil na 2,1 atmosféry. Zadek jsem dal jako pro jízdu ve dvou. Heuréka, motorka je najednou v zatáčkách výrazně jistější, živé ovládání 182 kilo těžké (pohotovostní hmotnost) motorky se ještě umocnilo a hned si to užívám o trochu víc.
Tedy až do momentu, než začnu drhnout při levém náklonu bočním stojanem o zem. I tady ale pomohlo trochu přitvrdit, a tentokrát předpětí pružin obou zadních tlumičů, které jsou v základu v nejměkčí pozici. Pružiny stačilo o dva zuby na štělovácích přitáhnout, zadek se přestal tolik propadat, takže má motorka vyšší světlost, a tím pádem umožní hlubší náklon, než začne škrtat.
Předpětí pružin u zadních tlumičů je standardně v nejměkčí pozici. A to je na mojí hmotnost poněkud málo
Na co se můžete těšit
Jak už ale padlo, tohle jsou jenom první dojmy po prvních kilometrech, mnohé další teprve přijdou. A na co se můžete těšit? Na motorce v průběhu sezóny nebudu jezdit jenom já, ale i další moto-pozitivní kolegové z redakce, přičemž každý napíše svoje dojmy a postřehy – však víte, víc hlav víc ví. Svoje vám tak k Jawě řekne třeba Petr „Krab“ Jeřábek, Honza Červenka nebo Dalibor Žák.
Bude tu s námi do konce sezóny, takže se o ní ještě leccos dozvíte
Jakmile se otevřou okresy a umírní počasí, někdo z nás se určitě vydá i na nějakou delší cestu přes kus republiky, aby zjistil, jak dobře se na Jawě cestuje. Samozřejmě svezeme spolujezdce, sjedeme do servisu na běžnou údržbu (abychom vyzkoušeli servisní síť Jawy), a když se během sezóny něco rozbije, určitě počítejte s tím, že vám to nezatajíme. Doufáme ale, že to se nestane. Zatím totiž tenhle sympatický strojek za 149 850 korun šlape jak Švýcary a začínám k němu pociťovat určitou náklonost.
A když už tu motorku mám k dispozici, musím samozřejmě vyzvat čtenáře – zajímá vás kolem Jawy něco konkrétního a chcete se na něco zeptat? Napište svoje dotazy a podněty do komentářů a já se je pokusím co nejlépe zodpovědět!