Článek
O procesu vzniku nového automobilu, ale i o současných a budoucích trendech v automobilovém designu jsme si povídali s designérem exteriéru Škoda Auto Daliborem Pantůčkem a interiérovým designérem téže značky Lukášem Vaňkem. Oba nám také prozradili, jaká auta se jim nejvíce líbí nebo jak vidí podobu automobilů za dvacet let.
Prozraďte nám pro začátek, jak funguje tým designérů Škoda Auto? Jaká oddělení v designu najdeme a kolik tam pracuje lidí?
Dalibor Pantůček: Celkem u nás v designu pracuje 160 lidí z 25 zemí světa. Máme tým exteriérových a interiérových designérů, dále tým starající se o materiály a barvy, modeláře, kteří staví modely z hlíny, 3D modeláře navrhující modely v počítači a v neposlední řadě inženýry, kteří mají na starosti veškerou technickou podporu, komunikují s ostatními odděleními a pomáhají našemu designu až do sériové výroby.
Jak tyto týmy spolu spolupracují? Můžete nám popsat proces vzniku nového automobilu?
Dalibor Pantůček: Celý vývoj nového vozu trvá přibližně čtyři až pět let. Na začátku je zadání, kam by měl výsledný produkt směřovat. Pro nás je důležité si hned na začátku zafixovat proporce vozu, takže jako první postavíme takzvaný proporční model. Nejdříve v počítači, kde si ujasníme všechny hlavní proporce a poměry, a pak i v reálu na plastovém modelu v měřítku 1:1. Na něm si pak už můžeme vše prohlédnout naživo a případně upravit.
Následně začíná samotný designový proces. Musíme mít povědomí o chystaných konkurenčních modelech a samozřejmě o trendech. Navíc musíme brát v potaz, že to auto vyjede na silnice až za čtyři roky, takže musíme umět koukat do budoucnosti. Vždycky musíme být o krok napřed.
Vývoj nového automobilu trvá roky a má celou řadu nezbytných kroků
Následný designový proces funguje formou interní soutěže. Navzájem si prezentujeme 2D i 3D návrhy a hodnotíme je. Ten nejlepší vyhrává. Za poslední roky se vše hodně zdigitalizovalo, což nám usnadňuje práci.
V první fázi si můžeme dovolit upustit více uzdu fantazii a trochu i provokovat, přinášet něco úplně nového. Nápady průběžně prezentujeme vedení a design cizelujeme až do podoby, kdy je potřeba přejít k druhé fázi, což je redukce návrhů. Z původních šesti vybereme například tři, na hliněném modelu v měřítku 1:1 upravujeme jednotlivé prvky a vybíráme ten finální. Úpravy se dělají jak na hliněném modelu, tak i v počítači. Neustále model skenujeme, měníme, pokrýváme folií, která imituje lak, a tak podobně. Na tom totiž nejlépe vidíme, jak auto vypadá v různém světle, jak působí proporčně nebo jak běží linie.
Pak postupně design redukujeme až do finální podoby. V čase roste i kvalita jednotlivých modelů, se kterými pracujeme. Ke konci už je nepokrýváme fólií, ale rovnou je lakujeme nebo jim dáváme reálné světlomety. V posledních fázích návrhu se pak soustředíme na praktičtější stránky vozu – řešíme homologace, bezpečnost, aerodynamiku a podobně.
Lukáš Vaněk: Dalibor to popsal přesně. Jen bych dodal, že je velice důležité, aby v počáteční fázi byl každý designér velmi kreativní a silná osobnost tak, aby dokázal svůj návrh v interní designérské soutěži prosadit. Zároveň ale musí umět v určité fázi tento individualismus potlačit a být také „týmový hráč“. To je při naší práci ohromně důležité, protože jeden člověk nikdy nemůže sám obsáhnout design celého auta, je to vždycky komplexní týmová práce.
Takže ta nejkreativnější část práce designéra je úplně na začátku a ke konci se musí designér už spíše krotit a hledat kompromisy?
Lukáš Vaněk: V podstatě ano. Proto na začátku chceme, aby naše návrhy byly co nejmodernější, a snažíme se navrhnout to nejlepší, co dokážeme. Později v průběhu procesu se navrhují další alternativy a design se upravuje směrem k realitě.
Proces navrhování auta má své kreativní části, ale i ty více technické
Jsou designéři u vás v automobilce fanoušci automobilů, kteří od malička věděli, že chtějí navrhovat auta, anebo kromě vozů navrhují nebo navrhovali i jiné produkty?
Dalibor Pantůček: Takřka všichni jsme autíčkáři. Když se projdete u nás po studiu, uvidíte spoustu modelů na stolech, jsme fanoušci aut se vším všudy. Od malička jsme si kreslili auta, povolání jsme měli dopředu zvolené. Na druhou stranu si myslím, že bychom jako automobiloví designéři měli mít, a troufám si říct, že i máme, určitý přesah, protože i v tom exteriérovém designu jsou různé detaily, jako jsou světla nebo kola, a to už trochu zasahuje i do produktového designu.
A musí mít designér aut na rozdíl od designéra jiných produktů nějaké technické znalosti? Nebo na to dohlížejí jiní?
Lukáš Vaněk: Nutně nemusí, ale je to určitě výhodou. V rané fázi je dobré se od těch technických aspektů spíše oprostit, ale v druhé polovině vývoje auta je to často o tom, najít takové designové řešení, které se co nejvíce podobá původní myšlence. Zároveň ale splňuje všechny technické omezení. A tam už se ta znalost hodí, protože s těmi zkušenostmi může designér lépe argumentovat a třeba i navrhovat možná řešení technikům.
Probíhá tam v určitou chvíli nějaký boj s technickým oddělením?
Lukáš Vaněk: Nenazýval bych to bojem, ale spíše spoluprací a diskuzí, která probíhá průběžně během celého výše popsaného vývoje. Je to výzva pro všechny zúčastněné, ať už se jedná o designéry, techniky, ergonomy nebo lidi, kteří hlídají rozpočet.
Jak se vybírají noví členové týmu? Co byste poradili někomu, kdo by se chtěl dostat do týmu designérů Škoda Auto?
Lukáš Vaněk: Možností, jak se k nám dostat, je více. Například nabízíme možnost odborné stáže. Vybrané studenty se snažíme co nejvíce zapojit do týmu a věnovat se jim, mají svého designéra – mentora a pracují na svém konkrétním designérském projektu. A pokud na konci projektu vidíme, že jsou na dostatečné profesní úrovni, vidíme tam kvalitu, vysokou kreativitu a týmového ducha, tak mu můžeme nabídnout možnost zůstat a stát se členem našeho týmu. Další možností, jak se k nám dostat, je třeba přechod z úplně jiné oblasti, jako to bylo i v mém případě. Já sám jsem například přišel do designového oddělení Škoda z nábytkářské firmy, kde jsem navrhoval nábytek a interiéry domů.
Dalibor Pantůček: Dneska je v tomhle oboru obrovský přetlak. Když jsem začínal já, tak bylo těch škol designu jen pár, dnes se tomu věnuje spousta lidí a je v tomhle odvětví velká konkurence. Na stole se nám každý týden objevují desítky a desítky portfolií od studentů. Takže kdybych měl těm zájemcům dát nějakou radu? Dejte si opravdu záležet na formě svého portfolia. Udělejte ho tak, aby nás na první pohled zaujalo. Při našem vytížení totiž opravdu není v našich silách projít všechno, co nám přistane na stole. Nejlepší jsou tvrdé desky, knihovazba, výrazné barvy a podobně. Zní to jednoduše, ale když uvidíme unikátně a atraktivně zpracované portfolio, zaujme nás z celé té hromady zcela jistě víc a ta šance, že se vám ozveme, je nesrovnatelně větší. Uvnitř portfolia se pak zaměřte hlavně na kresby. Mohu vás ujistit, že dlouhé doprovodné texty zpravidla nikdo nečte.
O práci v designu Škoda Auto je velký zájem, shodují se designéři
Jak se pracuje s identitou značky Škoda? Jak moc musejí mít zcela nové modely něco jako „tvář škodovky“?
Lukáš Vaněk: Základem je jednoznačně identita značky. Ta se odráží v designových kritériích, které vznikají pod rukama našich designérů. Myslím si, že charakteristické a silné prvky naše modely jednoznačně mají. Ať už v interiéru nebo exteriéru. V interiéru je to například linie pod infotainment systémy, která jednak kopíruje horní linku masky chladiče, ale zároveň je to funkční prvek, který poskytuje podporu pro ruku při ovládání displeje.
Dalibor Pantůček: Máme několik ikonických a klíčových designových prvků, které se na našich vozech dlouhodobě rozvíjejí. Je to například tzv. nos na kapotě, který je na vozech Škoda už od modelu Popular Monte Carlo, nebo tzv. geometrický gril. To jsou nezaměnitelné prvky, díky nimž je škodovka škodovkou. A tyto prvky neustále rozvíjíme. Designový jazyk totiž nesmí ustrnout, musí jít s dobou a být unikátní. I proto se inspirujeme českým krystalem, který propojuje náš design s českým řemeslem a uměním. A díky němu je náš design unikátní a jednoduše rozpoznatelný.
Existují v automobilovém designu nějaké trendy, a co případně letí právě teď?
Dalibor Pantůček: Je dobré mít přehled, ale my nechceme trendy následovat, my je chceme vytvářet. Jednoznačným trendem je teď ale zjednodušování, zkrátka čistý a nadčasový design. Využívají se čisté tvary a plochy, kde v určitém momentu linie explodují a plochy se přetáčejí a to dodává designu emoce a dynamiku.
Lukáš Vaněk: V interiéru hraje nyní klíčovou roli interakce mezi řidičem a autem, která se v poslední době hodně proměňuje díky nástupu nových technologií. Od ní se odvíjí veškeré trendy v designu interiéru. Displeje se stávají většími a je jich čím dál více například i před spolujezdcem. My vnímáme interiér jako demokratický a každý pasažér je pro nás stejně důležitý, a proto chceme do budoucna nabídnout například nové možnosti v ovládání infotainmentu a komunikaci pro každého ve voze. Dále bude mít čím dál větší vliv možnost autonomního řízení a s tím se bude zásadně proměňovat i architektura interiéru. Co také v současnosti v interiérovém designu aut letí, je použití udržitelných materiálů, které nezatěžují životní prostředí.
Současným trendem automobilového designu je podle Dalibora Pantůčka jednoduchost a nadčasovost
A jak mění podobu aut elektromobilita?
Dalibor Pantůček: Dalo by se říct, že zásadně je to zcela nová koncepce. Baterie bývají umístěné dole v podlaze, což automaticky dává vozům poněkud mohutnější proporce. Často připomínají více vozy SUV, protože se kvůli bateriím sedí o něco výše. Vpředu pak chybí velký motor, takže se zkracují převisy s kapotou, a tak vozy dostávají moderní a nezaměnitelné proporce.
Jak budou podle vás vypadat auta za 20 let?
Lukáš Vaněk: Jak už jsem říkal, budeme se posouvat stále více směrem k autonomnímu řízení. Pohled na interiér auta bude v tu chvíli úplně jiný. Během cest si budeme moci řešit svoje úkoly, jako je práce nebo studium, budeme si povídat, hrát hry nebo koukat na filmy. A to samozřejmě výrazně změní architekturu interiéru. Druhou věcí je, jak moc přísné budou emisní limity – tedy jestli vůbec budeme moci jezdit auty například do center měst, anebo jestli budeme auta vyrábět už jen na cestování mezi městy. Dvacet let dopředu se ale těžko odhaduje, protože nevíme, jestli nepřijdou nějaké neočekávané změny.
Dalibor Pantůček: Autonomní řízení tu technologicky bude raz dva, ale zatím to není nijak právně ošetřené a chybí infrastruktura. Takže to bude ještě dlouhá cesta a nevěřím, že za deset let to bude běžná realita. Vždyť v šedesátých letech si všichni mysleli, že tu budeme mít v roce 2000 létající auta. Teď, o šedesát let později, tady máme pár létajících prototypů.
Jaké je podle vás nejhezčí auto na světě?
Dalibor Pantůček: Těch je víc. Nejradši mám asi 80. léta – Lamborghini Countach, BMW M1, Ferrari F40 nebo Lancia Delta Integrale. A pak ještě Jaguar XJ220 nebo Jaguar D-Type.
Lukáš Vaněk: Také jich mám více. Když budu jmenovat jen jedno, tak ublížím jinému. Ale jedno auto přesto zmíním, je to Porsche 911, a to nejen kvůli designu, ale líbí se mi, jak s ním Porsche pracuje. Že je to jeden model, který v průběhu generací neustále vylepšují a zdokonalují a on si drží neustále svůj ikonický vzhled. Podobně to má třeba Mini. Líbí se mi, když má automobilka nějaký svůj poklad a uvědomuje si to a v čase s ním podle toho nakládá.
A ze škodovek?
Dalibor Pantůček: Určitě Škoda 200 RS nebo Škoda 130 RS, to jsou moje srdcovky. Nebo ještě Popular Monte Carlo.
Lukáš Vaněk: Za mě také Popular Monte Carlo, ten se mi líbí hodně, stejně jako 130 RS.
Škodovka nedávno spustila seriál Ikony v novém kabátě, ve kterém současní designéři oživují legendární modely z minulosti. Dojde někdy k reálnému oživení, tedy že by se takový návrh stal realitou a šel do sériové výroby?
Lukáš Vaněk: Bylo by to super, osobně by se mi to rozhodně líbilo. Myslím, že spousta modelů má ten potenciál. Třeba legendární 1203 by dokonale sedla do současného portfolia značky, taková dodávka pro trávení volného času by Škodovce určitě slušela. Anebo 130 RS, to by chtěli oživit snad všichni fanoušci škodovek. Tento projekt byl ale od začátku myšlen jen jako ukázka toho, čeho jsou naši designéři schopni. V současnosti se tak o těchto modelech neuvažuje.