Článek
Šedesátiletý designér Frank Stephenson se podílel na návrhu designu mnoha ikonických vozů – na svém kontě má skvosty jako Ferrari F430 či FXX, většinu moderních McLarenů, první generaci BMW X5, první novodobé Mini nebo Fiat 500. Jeho vůbec prvním projektem pak byla další legenda Ford Escort RS Cosworth, na němž pracoval společně s britským designérem Stephenem Harperem.
Toto auto vzniklo jako homologační verze závodního speciálu. Design vycházel z páté generace Escortu, byl však doplněn o spoustu prvků, které z něj udělaly sen mnoha chlapců i jejich otců. Šlo o nafouklé blatníky, zkrácený rozvor, výrazné boční prahy, pohon všech kol, chladicí otvory na kapotě a hlavně o nepřehlédnutelné velrybí křídlo vzadu. Na změnách s americkou automobilkou spolupracoval Cosworth, britská firma, která upravovala motory pro monoposty Formule 1. Tohle auto vypadalo stejně jako jeho rallyeová kopie – jednoduše skvěle!
Tvary Escortu Corsworth diktovaly především požadavky závodního oddělení
Sám Stephenson vzpomíná, že vůz měl být projekt snů pro každého, kdo „měl alespoň trochu benzinu v krvi“. Líbilo se mu, že tento model spojuje silniční a závodní auto. Cílem bylo navrhnout vůz, který vyhraje mistrovství světa v rallye. Třebaže to se nikdy nestalo, velice populární byl ostrý Escort ve skupině N. Stačilo přidat ochranný rám, lepší brzdy a mohli jste vyrazit na trať.
Celkem vzniklo 2 500 kusů v první sérii a 4 645 Escortů RS Cosworth v rámci série druhé. Technicky tento model vycházel ze starší Sierry RS, dvoulitrový motor s turbodmychadlem Garrett dával 227 koní při 6 250 otáčkách a 305 newtonmetrů, což už tak byly na tu dobu skvělé hodnoty. Upravená auta ale měla výkon i za hranicí pěti stovek koní.
Frank Stephenson chtěl mít na Escortu Cosworth původně také tři spoilery. To by bylo zcela originální řešení, které zatím žádná automobilka nepoužila. „Věřil jsem, že to bude vypadat naprosto skvěle a bude to také funkční řešení,“ říká. „Podle testů byla přítlačná síla vynikající,“ vzpomíná po letech.
Jednoznačnou inspirací, kterou Stephenson nepopírá, byl jednomístný trojplošný stíhací letoun Fokker Dr.I z první světové války (proslavený zejména Němcem Manfredem von Richthofenem známým jako Rudý baron).
Původní designový návrh zadního křídla „Cossieho“ byl ještě radikálnější
Proč se tento prvek na sériovém provedení neobjevil? Odpovědí jsou peníze. Automobilky obecně tlačí na co nejnižší náklady a ještě než se odsouhlasí finální provedení, snaží se ušetřit, kde to má smysl. A kvůli úspoře tento prvek nakonec zatrhli lidé z finančního oddělení.
Přestože byl tento model velice úspěšný a oblíbený, Stephneson i po letech lituje, že neprošel jeho návrh, jakkoliv design vozu mu přijde dobrý. Sám to nadneseně považuje za stejnou škodu, jako když se dítě narodí s devíti prsty místo obvyklých deseti.
Jak to vnímáte vy, chtěli byste raději třídílné křídlo na ostrém Escortu? Napište nám do diskuse!