Deset nejlepších expozic z Legend 2018

Zeptáte-li se lidí, jakého veterána od Mercedesu považují za vůbec nejzásadnějšího, mnozí vzpomenou legendární Gullwing, ozdobený ikonickými dveřmi ve tvaru racčích křídel. Jeden takový stál i v hlavní budově výstaviště a ačkoliv by se na něm našlo pár chybiček laku a interiéru, setkání s legendou podobného statutu je pokaždé zážitkem.

Placatý supersport z dílen italského perfekcionisty Horacia je sice prakticky novým autem, ale přesto opředeným mnoha bájemi. Každý milimetr nizounké karoserie je výsledkem přepečlivého aerodynamického vývoje a finální živý dojem je naprosto úchvatný. A jestli vám celé auto nepřijde samo o sobě jako umělecké dílo, najděte si v galerii obnažený mechanismus voliče řazení.

Oproti Pagani je Project 8 od Jaguaru pouze „klasickým“ kompaktním sedanem prémiového segmentu. Jenže už na první pohled ukrývá tenhle produkt divize SVO (Special Vehicle Operations) něco víc. Za karbonovým nárazníkem se zlověstně děrovanými nádechy se ukrývá vidlicový osmiválec o objemu pěti litrů, přeplňovaný mechanickým kompresorem na výkon plných 600 koní. Připočtěte si hromadu karbonových doplňků nebo velké křídlo a máte se dlouhé minuty na co koukat.

Z bohaté historie československého a později českého automobilismu vyčnívají osobní modely kopřivnické Tatry. Za symbol ohromného pokroku tehdejší doby lze považovat vozy takzvané „sedmičkové řady“, vybavené aerodynamickou proudnicovou karoserií s legendární ploutví. Jedno z křídel průmyslového paláce v sobě ukrývalo všechny tři zásadní „sedmičky“ – tedy modely 77, 87 a 97, doplněné ještě o pozdější 600 Tatraplan. Takhle velké „ploutve“ neměla ani americká expozice.

Jak bylo naznačeno již výše, Legendy umí být i velmi mladé. Konkrétně okruhové Ferrari 599 XX, určené výhradně pro radovánky mimo běžné silnice, vyjelo na světlo světa až v roce 2009. Drasticky přiostřená verze klasické 599, vybavená ohromným aerodynamickým křídlem, závodními prvky, velkými brzdami a výkonnějším dvanáctiválcem vytváří pohled, který se nenabízí každý den.

Ford GT, potažmo GT40 je závodní legendou Le Mans, od které Ford odrazil už dva novodobé produkční modely. Ten první přišel na svět v roce 2005, ten druhý loni. Už teď jsou ale z obou legendy a jejich živé porovnání přímo vedle sebe byla unikátní příležitost. Zatímco „staré“ GT hraje na retro strunu a prezentuje se jako svalnatý supersport od hvězd a pruhů, novodobé GT je futuristické a aerodynamicky striktně efektivní.

Při pohledu na vzorně vyrovnané generace Subaru Impreza (později jen WRX) STI mohla jednomu nadšenci snad i ukápnout slza. Není to totiž dlouho, co japonská legenda opustila kvůli emisním limitům evropský trh a pohled na všechny předešlé generace vyvolává přinejmenším chuť na saké. Aby toho nebylo na stánku Subaru málo, mělo zde svoje čestné místo i jedno Mitsubishi Lancer Evo – odvěký rival Subaru, jemuž je potřeba vzdát úctu.

Raná sedmdesátá léta jsou posledním obdobím, kdy se americká auta s ohromným výkonem a opulentními rozměry vysmívala světu. Jednou z ikon této éry je první generace Dodge Challenger, který šel spolu s koncernovým Plymouthem Barracuda po krku samotnému Mustangu. Parádní kus v americké expozici navíc zdobila správně svítivá oranžová barva, podtrhující chuligánský charakter kupé.

Výkon přes 1000 koní, celkem čtyři elektromotory dopující šestiválec z formule 1 a cenovka v hodnotě nejdražších pražských nemovitostí. Mercedes-AMG Project One sice ještě neexistuje coby produkční auto pro zákazníky, přesto se ale na Legendách objevil a nadělal patřičný rozruch. Jeho konstrukce a detaily zkrátka nepůsobí jako z tohohle století.

Nejen sportovními a luxusními auty je živ automobilový nadšenec. Za pozornost rozhodně stál i ohromný šestikolový kolos na balónových pneumatikách, nesoucí trochu ironický název Petrovič Ekotrans. Jak je na první pohled zřejmé, jde o výrobek z Ruska, určený pro nejtvrdší podmínky Sibiře. Petrovič projede naprosto vším, umí plavat, a co je na tom nejlepší – je homologovaný pro silniční provoz.

Ačkoliv z autosalonů a závodních roštů sličné dívky rapidně mizí, na holešovické Legendy tento politicky korektní trend zatím nedorazil. Různé části výstaviště byly ve velkém nazdobeny decentní ženskou krásou, tak jak to má být. Snad se tenhle stav udrží i na šesté Legendy a všechny následující ročníky.