Článek
Upřímně řečeno, čekal jsem v diskuzi pod prvním článkem o defenzivní jízdě spoustu hejtů, ale o to milejší bylo moje překvapení. Takže smysl má defenzivní jízdu nejen učit, ale i o ní psát. Mám radost.
O tom, že to nejdůležitější na defenzivní jízdě je předvídavost, už tedy víte, a pokud ne, projděte si můj text pozorně ještě jednou. Být připraven na nejhorší možnou variantu totiž znamená, že pak můžete být už jen mile překvapeni. Vždy říkám, že nejhorší je smrt z leknutí, a když tušíte, co ostatní kolem vás na silnici budou dělat, hned se za volantem cítíte komfortněji. A ano, platí to i naopak, tedy když ostatní ví, co budete dělat vy!
Blinkry - umíte je správně používat?
Základním způsobem komunikace s ostatními řidiči je používání blinkrů neboli směrových světel. Zapomeňte na chvíli na všechny ty opotřebované vtipy, podle kterých řidiči vozů BMW a Audi nepoužívají blinkry v obavě, že jim auto shoří, ale začněte u sebe. Protože jít příkladem je v tomto případě jediná věc, jak můžete těm ostatním ukázat cestu.
Blinkry byste měli používat vždy při každé změně směru jízdy. Na křižovatkách, když objíždíte překážku, při předjíždění, když sjíždíte z kruhového objezdu nebo když měníte jízdní pruh či sjíždíte k okraji silnice. Ostatně takto to definuje i zákon.
První mechanický blinkr v Česku měl automobil Laurin & Klement – Škoda 110 z roku 1929. Předtím se ukazovalo rukou
Nejčastější průšvihy při používání blinkrů jsou dva. Ten první se stává při odbočování, kdy řidič napřed začne zpomalovat a teprve pak použije blinkr. Řidič za ním tedy vůbec neví, proč dotyčný zpomaluje (a jak moc zpomalí) a co se chystá udělat. V tomto případě pak nastává situace, kdy řidič vzadu brzdí moc, či naopak málo, každopádně to narušuje plynulost provozu.
Správně to tedy při odbočování vypadá tak, že napřed (opravdu s předstihem) dáte znamení o změně směru jízdy a teprve pak začnete brzdit. Je to důležité nejen pro řidiče za vámi, ale i před vámi, kteří často netuší, že se jim při odbočování vlevo chystáte zkřížit cestu, a můžete je tak (často zbytečně) vylekat.
Druhou častou chybou je (ne)používání blinkrů při předjíždění, je jedno, jestli na dálnici, na okresce nebo ve městě. Řidič často začne předjíždět, pak se teprve podívá do zpětného zrcátka a přitom stihl ze zvyku zavadit o páčku blinkrů, aby spustil takzvaný trojklik. A pak, když zjistí, že za ním něco jede a předjetí není možné, tak auto s trhnutím vrátí do svého pruhu. Někteří tento manévr zvládnou i bez blinkru, že?
O řidičích BMW se často říká, že nepoužívají blinkry. I tady ovšem platí, že všechno je jen o lidech
V takovém případě by to mělo vypadat tak, že napřed si ve zpětném zrcátku zkontrolujete, že je čistý vzduch, pak použijete blinkry a pak (při opětovné kontrole situace za vámi) začnete předjíždět.
Slibuji vám, že při správném používání blinkrů nejenže eliminujete nebezpečí a stres ostatních řidičů, ale taky to funguje jako správný příklad pro ostatní.
Varovné blinkry – kdy je můžete použít?
V prvním článku o defenzivní jízdě jsme zmínili, že varovné blinkry můžete použit k tomu, abyste řidiče, který se vám zbytečně takzvaně lepí na zadek auta, přátelsky upozornili, že vám to není komfortní.
Varovné blinkry se pak hodí ale použít i při každém přijíždění do kolony, případně k tomu, když ve městě hodláte zaparkovat do řady stojících vozidel nebo prostě máte poruchu a ještě jste nestihli vyndat varovný trojúhelník. V tom třetím případě ale důrazně doporučuji ponechat obojí (tedy výstražné znamení i trojúhelník) do příjezdu policie nebo do vyřešení situace.
Použití varovných blinkrů v situaci, kdy zaparkujete na zákazu zastavení, na přechodu nebo v jiných podobných situacích, sice nic nezmění na tom, že porušujete zákon, ale alespoň tak ostatní upozorníte, že se děje něco nestandardního a že si mají dát pozor.
A ještě jedno využití tato světla mají – často jde o znamení pro přátelské poděkování. Třeba když vám někdo jiný udělal místo nebo vás upozornil na špatné používání mlhovky.
Použití klaksonu či světelné houkačky
Většina řidičů použije klakson jen proto, aby dala někomu najevo svou nespokojenost. Ano, je to lepší než vztyčený prostředník, ale opravdu je důležité troubit na řidiče juniora či seniora, když jim trvá parkování déle, než je obvyklé a nám v tu chvíli milé? Představte si, že takhle někdo troubí na vašeho syna, dceru či rodiče…
Použití klaksonu se víc hodí třeba při vjezdu do úzké zatáčky za roh, kam nevidíte, krátké zatroubení pak upozorní řidiče před vámi, že už je na semaforu dávno zelená a on může jet.
Světelnou (ale i obyčejnou) houkačku se nebojte použít při předjíždění, kdy si třeba nejste jisti, že o vás řidič před vámi ví. A samozřejmě je ideální bliknout pro poděkování.
S použitím světelné houkačky se ale často pojí i další bod, aby třeba nedošlo k mýlce, kdy vy, třeba při vjíždění na hlavní silnici z vedlejší, chápete probliknutí jako pobídnutí k tomu, že můžete, ale řidič na hlavní vás chtěl třeba upozornit, ať to neděláte. V podobném případě každopádně platí, že vjedete na hlavní, až když jste si definitivně jistí!
Oční kontakt a gesta rukou jsou stejně nejvíc
Všechno výše zmíněné najdete jasně a srozumitelně popsané v silničním zákoně a měli by vás to naučit už v autoškole, ale defenzivní jízda není jen o tom slepě dodržovat nařízení a paragrafy, ale taky o tom, snažit se chovat na silnici tak, jak byste chtěli, aby se ostatní chovali k vám.
A určitě jste se (tedy doufám v to) setkali se situací, ať už v roli řidiče, chodce či cyklisty, kdy někdo pokynul rukou, tedy vám ukázal, že třeba může jít či jet. Nebo prostě jen poděkoval. A snad jste neviděli ten vztyčený prostředník, o kterém byla řeč v úvodu…
Je důležité si uvědomit, že ve finále může být chodci jedno, že měl přednost...
Vědci z Mercedesu tvrdí, že největším omezením pro souznění autonomních a lidmi řízených aut je právě komunikace gesty, ale zároveň dodávají, že tohle je přesně to, co rozděluje umělou inteligenci od té živé. Když totiž na křižovatce navážete oční kontakt, rychle zjistíte, co můžete od toho druhé čekat, případně můžete sami ukázat svoje úmysly. Někdy pak stačí lehké přikývnutí, jindy gesto rukou. A taky platí, že když někomu vidíte do tváře, je výrazně těžší do toho dotyčného nabourat. Ano, je to surová úvaha, ale taky čistá pravda.
Nebojte se na silnici komunikovat gesty. Když při přijíždění k přechodu ukážete chodcům pokynem ruky, že mohou jít, zrychlíte tak výrazně celou situaci. Když při parkování vystrčíte ruku z okénka a omluvně pokynete, nedočkáte se troubení, ale pochopení. A když poděkujete za laskavost jiného řidiče, je to víc než slušnost.
A proč motorkáři kopou pravou nohou?
Možná už jste se s tím setkali, když třeba při předjíždění pustíte motorkáře před sebe. Prostě kopne pravou nohou do strany. Není to v žádném případě náznak agrese, naopak. Jde o poděkování. Ale protože pravou rukou točí plynovou rukojetí, prsty levé ruky má na spojce a levou nohou řadí, zbývá mu jen jediný způsob, jak vám může zamávat.
Motorkáři jsou na silnici vlastní kapitolou, většina z nich se vzájemně zdraví, aniž by se znali
Každopádně jednou ze zásad defenzivní jízdy je, abyste se na silnici chovali k ostatním tak, jak byste chtěli, aby se oni chovali k vám. A to platí nejen v řízení jako takovém, ale i v komunikaci. Pamatujte na to, že k dispozici máte nejen blinkry, ale i další způsoby. A že v rámci plynulosti provozu a hlavně svého bezpečí, byste měli o všech svých úmyslech dávat vědět včas!