Článek
Defenzivní jízda je něco, co by vás měli naučit v autoškole a v těch lepších se o to opravdu snaží. A ideální stav by pak byl, kdybyste se napřed naučili dopravní předpisy a základní ovládání vozu a pak, po roce jezdění s řidičákem na zkoušku, byste si dali druhé kolo, kde by vás naučili nejen základy defenzivní jízdy, ale taky byste prošli školou smyku a zvládání auta v krizových situacích. Jenže to u nás zatím nehrozí, a tak si o tom alespoň přečtěte tady u nás na Garáži.
Pojem „defenzivní jízda“ se objevil prvně v padesátých letech minulého století, když jistý Harold Smith založil Smith System Driver Improvement Institute, národní profesionální výcvikovou společnost řidičů. Pochopil, že většině nehod lze zabránit, pokud řidič ví, co má dělat. A rozhodně to není jen o tom, jak rychlý je na okruhu nebo kolik najezdí kilometrů ročně, ale o prevenci a celém souboru dovedností, které dělají jízdu bezpečnější.
Defenzivní jízda znamená mimo jiné až o čtyřicet procent nižší pravděpodobnost nehody, jedno zda v roli viníka či oběti
Nadšený řidič, který ve druhé světové válce sloužil u výsadkových lodí, byl prý šokován, když zjistil, že na silnicích umírá víc lidí než ve válce. V roce 1948 otevřel svou první autoškolu v Detroitu a učil umění řídit. Moc dobře si uvědomoval, že řidiči často opakují ty samé nebezpečné a zásadní chyby, a tak formuloval prvních pět pravidel defenzivního způsobu jízdy.
1.Předvídejte (naučte se dívat patnáct vteřin do budoucnosti, co by mohli udělat ostatní účastníci silničního provozu, nekoncentrujte se pouze na auto před sebou)
2. Používejte periferní vidění (monitorujte velký prostor a předvídejte riziko – chodce, otevřené dveře auta, děti v okolí silnice, ostatní motoristy apod.)
3. Mějte oči v pohybu (nefixujte svůj pohled pouze před sebe)
4. Monitorujte nestále okolí svého vozidla (používejte zpětná zrcátka)
5. Buďte vidět (používejte signály – klakson, světla, oční kontakt, blinkry, brzdová světla)
Používání online navigace zlepší váš přehled o tom, co vás na silnici čeká za pár okamžiků
Tato pravidla převzalo mnoho výukových osnov autoškol po celém světě a dál se rozvíjejí. V Česku je nejlépe definuje desatero společnosti Besip.
1. Jezděte tak, abyste se nedostali vy ani vámi řízené vozidlo až k limitu svých možností!
2. Vždy pozorně sledujte vozovku a její nejbližší okolí!
3. Snažte se předvídat chování ostatních účastníků silničního provozu!
4. Každý jízdní úkon provádějte až po pečlivém vyhodnocení situace!
5. Své úmysly dávejte najevo zřetelně a včas!
6. Nejezděte rychle tam, kam nevidíte!
7. Zachovávejte dostatečný odstup!
8. Při plánování jízdy počítejte s dostatečnou časovou rezervou!
9. Buďte připraveni ustoupit druhým, i když pravidla hovoří ve váš prospěch!
10. Udržujte vozidlo v dobrém technickém stavu!
Můžete namítnout, že tohle jsou přece všechno základní věci, které by měl každý vědět a dělat, ale když se rozhlédnete na silnici kolem sebe, rozhodně to není pravidlem. Spíš naopak.
Já učím lidi řídit již pěkný pár let. Dřív jsem se soustředil na výuku hlavně na okruhu, ale když jsem se prvně zúčastnil kurzu defenzivní jízdy v Anglii, nestačil jsem zírat. Komplexní, jednoduchá a překvapivě rychlá výuka, při které i běžný nebo začínající řidič získá dovednosti a znalosti profesionálů, které řízení živí.
Nehody se někdy stávají v naprosto nepochopitelných situacích, klidně na dálnici, za jasného dne a při nízkém provozu
V drtivé většině stačí věci jen pojmenovat, ukázat chyby a jak se jich vyvarovat. Nejde o žádné speciální řidičské techniky, ale o úplně jednoduché zásady a doporučení, které když budete dodržovat, tak se vaše jízda zásadním způsobem změní. A pozor, není to jen o tom, že chyby nebudete dělat vy, ale že se vyhnete chybám ostatních. Prokazatelně se snižuje pravděpodobnost, že se řidič stane účastníkem (byť v roli oběti) dopravní nehody, statistiky hovoří o snížení nehodovosti až o čtyřicet procent.
Konkrétní příklady defenzivní jízdy
Lidé se mě často ptají, jak se v konkrétních chvílích zachovat. Často mluví o situaci, kdy se jim někdo lepí na zadek. Většina řidičů znervózní, snaží se zrychlit, ale když buď není kam, nebo když není kam uhnout, stane se, že někdo schválně zpomalí, či dokonce přibrzdí, jiný použije zadní mlhovku, nebo ostřikovač. Všechno špatně. Zkusili jste někdy bliknout varovnými světly? Reakce je pokaždé stejná – řidič auta za vámi automaticky přibrzdí, ale nával agrese u něj nečekejte.
Druhým dobrým příkladem je jízda po úzké silnici, kde proti vám jede rychle řidič velkého vozu. Můžete samozřejmě hodně zpomalit, zajet na kraj, případně sjet rovnou do příkopu, ale protijedoucí řidič v ten moment nemá jediný důvod zpomalit. Jenže když na něj zablikáte, případně si sami najedete víc na střed silnice, uvědomí si své chování, zpomalí a uhne. Vy následně uhnete taky a je to win-win situace pro obě strany.
Defenzivní jízdě se věnuji posledních pět let, sportovní jízdě už víc než patnáct a spousta dovedností z jedné disciplíny platí samozřejmě i pro tu druhou. Když se mě kolegové z redakce zeptali, jestli bych nechtěl o defenzivní jízdě něco napsat, samozřejmě jsem rád souhlasil. Tento článek berte, prosím, jako takový malý úvod do problematiky defenzivní jízdy a v příštím díle se již budeme věnovat konkrétním příkladům. A samozřejmě platí, že pokud vás něco zajímá, tak se ptejte.