Článek
Datsun 510 byl celkem obyčejný sedan, který má ale dodnes v USA kultovní status. Přitom byl původně určený hlavně pro evropský trh. Mělo to být obyčejné rodinné auto za rozumnou cenu, ale nakonec se díky jízdním vlastnostem stal mnohem populárnějším.
To auto totiž zajímalo všechny, a bylo fuk, jestli se na vašem trhu prodává jako Datsun 510 nebo Nissan Bluebird. Bylo to díky jeho sofistikovanosti a technickým řešením. Motor SOHC a nezávislé zavěšení všech kol, tím se kdejaký rodinný sedan opravdu pochlubit nemohl. U kombíku ale Datsun udělal ústupek a ponechal mu tuhou zadní nápravu.
Výkon motoru 96 koní dokázal ve své době zastínit slušnou řádku konkurenčních aut. Dokonce se dočkal i přezdívky „BMW pro chudáka“. Nebylo to ovšem jen výkonem, ale také perfektním podvozkem, díky kterému bylo tohle auto úžasně zábavné. Právě BMW bylo inspirací pro vedoucího projektu Katayamu, který měl rád sportovní malé evropské sedany. Proto tento Datsun vznikal podle vzoru mnichovského modelu 1602.
Datsun bojoval s konkurencí i na závodních tratích a automobilka od roku 1969 podporovala každý tým, který se rozhodl s tímto autem závodit. V roce 1971 se zadařilo a bílo-modro-červené sedany porazily konkurenční Alfy Romeo a BMW a ovládly Trans Am 2.5 Challenge. Titul navíc Datsun obhájil i v roce 1972.
Dnes je typ 510 u nás takřka neznámý. Ne tak ale v zemích západní Evropy. Nebýt jeho, dost možná by řidiči v USA nebrali kupé 240Z vážně. Byl to právě sedan 510, který se ukázal být vhodným odrazovým můstkem pro automobilku.