Dan Gurney by oslavil devadesát let

Muž s tváří filmového herce a širokým úsměvem byl tak populární, že časopis Car and Driver rozvinul kampaň „Dan Gurney for President“. Americkým prezidentem se sice nestal, ale největší úspěchy dobyl v červnu 1967. Vyhráli s Anthony-Josephem Foytem na Fordu GT Mk.IV jako první Američané na americkém voze závod 24 h Le Mans, a to rekordní průměrnou rychlostí 218,038 km/h, o týden později triumfoval ve Velké ceně Belgie jako první Američan ve Formuli 1 na voze vlastní konstrukce.

V roce 1968 byl prvním závodníkem F1, jenž použil tzv. integrální přílbu (plnou s krytím obličeje na Velké ceně Německa). Vyhrál celkem 51 závodů, se sportovními vozy také 1 000 km Nürburgringu (1960 Maserati), 12 h Sebringu (1959 Ferrari TR) a 3 h Daytony (1962 Lotus 19 Climax). V Daytoně po poruše motoru zůstal stát před cílovou čárou, měl velký náskok a po uplynutí tříhodinového limitu ji přejel s pomocí elektrického spouštěče! Zřejmě to bylo první vítězství hybridu!

Daniel Sexton Gurney se narodil se 13. dubna 1931 na Long Islandu jako syn Johna Gurneye, pěvce newyorské Metropolitní opery, a Romy Sexton. Jeho strýcové však byli inženýři. Jako teenager viděl první závody a hned byl uchvácen. Jeho otec pak často zpíval americkou hymnu před závody, v nichž Dan startoval. Po střední škole se s rodiči přestěhoval do Kalifornie, kde už zůstal. Po návratu z vojenské služby začal závodit a založil firmu AAR (All American Racers), kde vyráběl formulové vozy Eagle a stal se vynálezcem Gurneyovy klapky (Gurney Flap), vylepšující aerodynamickou účinnost závodních vozů.

Podle Jackieho Stewarta mohl být Gurney několikrát mistrem světa, kdyby neexperimentoval a startoval ve špičkovém týmu. Jenže Dan měl jiná kritéria, chtěl vyhrát s americkým vozem, a tak si jej postavil. Ještě jako jezdec Porsche se domluvil s Carrollem Shelbym, že se pustí do vlastních vozů. Nejprve pro Indy Cars, a tak pro sezonu 1967 vzniklo sedm Eagle Indy Cars a Gurney s jedním poprvé vyhrál na své oblíbené trati v Riverside, ale to už běžel projekt Formule 1.

V roce 1966 vyjel Dan Gurney na novém Eagle F1 ve Velké ceně Belgie a hned byl konkurenceschopný, přestože třílitrový dvanáctiválec Weslake nebyl dokončen, a tak vůz jel se čtyřválcem Coventry-Climax 2,7 litru. V Belgii dojel sedmý, ve Francii pátý, ale na Monze konečně debutoval silný dvanáctiválec, který ještě prodělával dětské nemoci. Sezonu 1967 však zahájil Eagle-Weslake vítězstvím, Dan Gurney byl první v Race of Champions v britském Brands Hatch a pak ovládl Velkou cenu Belgie ve Spa 1967, kde zajel nejrychlejší kolo průměrnou rychlostí 239,547 km/h!

Bylo to jeho čtvrté vítězství ve Formuli 1, ve které absolvoval 86 Grand Prix a drží dva další rekordy, byl totiž prvním (a jediným) vítězem na Porsche (1962 ve francouzském Rouenu, mimo šampionát ještě na Solitude) a prvním vítězem na Brabhamu (1964 v Rouenu, pak v Mexiku). Málokdo ví, že v F1 debutoval už v roce 1959 coby tovární jezdec Ferrari.

Achillovou patou Eagle F1 však byl složitý dvanáctiválec Weslake, a tak to Dan po sezoně 1968 vzdal a vrátil se k americkým Indy Cars (vyhrál sedm závodů) a CanAm. Ve své poslední sezoně 1970 nahradil Bruce McLarena na tři závody ve Formuli 1, pak pověsil přílbu na hřebík. Pokračoval jako šéf týmu AAR Eagle, do března 1976 vyrobil 105 závodních formulových vozů. Po deseti letech se vrátil na závodní dráhu, aby podpořil okruh Riverside, kde pětkrát vyhrál stock cars (1963–1966, 1968).

Musel ale do závodnické školy na osvěžení licence, a tak nastoupil u kolegy Boba Bonduranta, který nakonec řekl, že Dan žádné osvěžení nepotřebuje, protože je rychlejší než on, stejně jako když spolu vyhráli třídu GT na Shelby Cobra ve 24 h Le Mans 1964! V týmu Osterlund usedl za volant Chevroletu Monte Carlo s oblíbeným startovním číslem 48, kvalifikoval se šestý, vypracoval se na druhé místo, ale pošesté Riverside nevyhrál. V 79. kole ho zradila převodovka, když jel třetí.

Společnost AAR Eagle nikdy nepřestala vyrábět závodní stroje a nyní rovněž dodává přesné díly pro letecký průmysl (i pro rakety SpaceX Elona Muska). Dan Gurney ji vedl do roku 2011, kdy funkci předal synovi Justinovi. Ještě v roce 1970 se také zúčastnili mistrovství TransAm s vozy Plymouth Barracuda, vrátili se do Indy Cars se jménem Eagle a motory Toyota (1996–1999), spolupráce s Toyotou pokračovala dvěma mistrovskými tituly IMSA 1992–1993 (sedmnáct vítězství v řadě, dvojnásobný mistr Juan-Manuel Fangio II, synovec legendárního mistra F1).

V otcových šlépějích naopak jede Alex Gurney (ročník 1974), který dvakrát vyhrál mistrovství IMSA GrandAm Daytona Prototypes 2007 a 2009. K posledním projektům AAR patří inovativní motor 1,8 litru DOHC s dvojicí protiběžných klikových hřídelů za sebou, jenž nechal Dan Gurney patentovat 11. srpna 2015, ale také motocykl Alligator s inovativní sníženou polohou jezdce. Série 36 Alligatorů vznikla na počest startovního čísla 36, s nímž Dan vyhrál Velkou cenu Belgie 1967.

Zpráva o smrti Dana Gurneye nás zastihla 14. ledna 2018 na detroitském autosalonu, kde byl vystaven nový Ford GT v jeho vítězných barvách Le Mans 1967. Zanechal na tomto světě manželku Evi, kterou poznal jako německou slečnu Butz v tiskovém oddělení Porsche, a jejich syny Justina a Alexe; dále z prvního manželství syny Johna, Jimmyho a Dannyho Juniora, ale i dceru Lyndee, provdanou Prazak (zajímavé jméno!). Ještě v roce 2012 se zúčastnil Revivalu v Goodwoodu a na pódiu stříkal šampaňským, což zavedl jako tradici po triumfu ve 24 h Le Mans 1967, a to dávno před jezdci Formule 1.