Článek
O dálnici D1 píšeme rádi i neradi, ale o to častěji. Úseková měření, kolony, řidiči kamionů, zúžení, nehody, sníh… Většinou to spolehlivě zvedne tlak nám v redakci, pak i vám, čtenářům. Téma Dálnice D1 je zkrátka spolehlivou továrnou na emoce. A jasně, že v tom nejsme sami. I „zásluhou“ dálnice D1 se Česká republika opět o trochu propadla v hodnocení Světového ekonomického fóra co se týče kvality silniční sítě. Aktuálně jí patří 76. místo. To znamená, že jsme nejen za vyspělými světovými státy, ale třeba i za Pákistánem, Albánií, Senegalem, Tanzanií, Alžírskem, ale třeba i Rwandou. „Rozhodli jsme se anticenu udělit dálnici D1 z důvodu dlouhodobého neutěšeného stavu nejen samotné D1, ale celé dálniční sítě v Česku. I když se jako projekt dlouhodobě věnujeme zejména stavu silnic druhých a třetích tříd, nemohli jsme postupovat jinak,” řekl za autory projektu Petr Čaník.
V rámci zemí Evropské unie je podle analýz kvalita českých silnic šestá nejhorší. Investice do české silniční sítě přitom nadále zaostávají za průměrem zemí EU i Vysegrádské čtyřky. Do roku 2010 jsme přitom alespoň v rámci V4 měli dálniční síť nejlepší.
Ano, dálnice v Česku jsou velké téma a dálnice D1 je průšvih. Její rekonstrukce se vleče a fakt, že se nedočkala rovnou rozšíření minimálně na tři pruhy znamená, že nebude kapacitně vyhovovat (už teď jsou dny, kdy je na samé hranici propustnosti), a tak nás v horizontu dalších let čekají další uzavírky a omezení, až se bude rozšiřovat. V roce 2011 řekl tehdejší ministr dopravy Vít Bárta, že by rozšíření dálnice na tři pruhy byl zbytečný luxus, který si stát nemůže dovolit. V té době se mluvilo o tom, že by to znamenalo 28 miliard navíc a protažení termínu rekonstrukce do roku 2021. Teď už víme, že v roce 2021 nebude hotová i bez rozšiřování a plánovaných 19 miliard na rekonstrukci nebude stačit. Není se čemu divit, že mnoha řidičům naskakuje kopřivka pokaždé, když mají zaplatit za dálniční známku.
Podle řidičů a jejich hodnocení na portálu Výmoly.cz jsou nejhorší silnice v Moravskoslezském kraji. Mezi silnicemi druhých a třetích tříd se na přední příčky ankety dostaly úsek v Šilheřovicích, silnice na ulicích Prodloužená a Horní v Ostravě, vozovka U Vodárny v Karviné či Chroustovice v Pardubickém kraji. Dobrou zprávou je, že třicet procent nejhorších úseků je již opraveno.
Projekt Výmoly.cz funguje už devátým rokem a data získaná od veřejnosti pak putují přímo k odpovědným silničářům. Díky jejich přístupu se dosud podařilo opravit téměř polovinu z více než 8 100 nahlášených výtluků. I tak ale výroční zpráva NKÚ upozorňuje na alarmující stav kvality českých silnic, kdy podle zveřejněných statistik je více než polovina všech silnic II. a III. tříd v hodnocených krajích v havarijním nebo nevyhovujícím stavu.
Pojišťovny také stále častěji evidují vzniklé škody na vozidlech, jichž jsou nahlášeny tisíce ročně. „Průměrná škoda na autě se po takovém střetu s vozovkou pohybuje kolem čtyřiceti tisíc korun,“ říká tiskový mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek. „Typicky se jedná o kombinaci více poškození – od proražených pneumatik, zničených disků kol, přes poškozené části podvozku až po těžší případy hnutých karoserií anebo prasklých čelních skel.“
Projekt Výmoly.cz opakovaně zdůrazňuje, že nechce hanit práci silničářů, ale právě spojovat motoristy a správce silnic. Aktuálně je do něj zapojeno pět tisíc řidičů z celé republiky a jejich počet roste.
Nejhorší silnice v ČR
1. Šilheřovice, silnice Dolina, Moravskoslezský kraj
2. Ostrava, Prodloužená ulice, Moravskoslezský kraj
3. Ostrava, Horní ulice, Moravskoslezský kraj
4. Karviná, silnice U Vodárny, Moravskoslezský kraj
5. Chroustovice, Pardubický kraj
6. Stvolínky, Liberecký kraj
7. Sibřina, Říčanská, Středočeský kraj
8. Dobříš, ulice Plk. B. Petroviče, Středočeský kraj
9. Jindřichov, Olomoucký kraj
10. Skalice nad Svitavou, před žel. stanicí, Jihomoravský kraj