Daewoo Racer 1.5 – Korejský Kadett z předlistopadové éry

Víte, jaké bylo první jihokorejské auto na našem trhu? No možná si ty články o něm z tehdejší doby pamatujete, na sklonku osmdesátých let totiž na náš trh dorazilo Daewoo Racer, čtyřdveřový sedan, který byl převlečený Opel Kadett E na platformě GM T. Korejci ale vyráběli i hatchbackové verze a používali i spoustu názvů – Daewoo LeMans (i Pontiac LeMans pro severoamerický a novozélandský trh), Fantasy, Heaven, Pointer, Asüna nebo Passport Optima.

Výroba byla zahájena už v roce 1986 (dva roky po Kadettu E) a auto nahradilo Daewoo Maepsy založené na starším Kadettu D. Pro Koreu se určitě jednalo o významný počin, protože Racer byl prvním aerodynamickým autem (podívejte třeba na ta zrcátka) vyráběným na jejich území a také prvním autem, které mohlo mít digitální přístrojovku. Tu ale kusy dovezené k nám samozřejmě nedostaly. Plastové nenalakované nárazníky naopak prozrazují, že je auto docela levné. U nás se poprvé ukázalo na brněnském strojírenském veletrhu v roce 1988, a to dokonce přímo v této modré barvě (prý pomněnková metalíza, což tedy asi nebyl oficiální název). Nejspíš ale nejde přímo o tento exemplář, který se prodal pravděpodobně úplně obyčejně o rok později a do sbírek jej zařadilo Retromuzeum Strnadice. A jelikož se nám muzea budou po epidemii už 8. května opět otevírat, můžete si jej vyrazit prohlédnout i vy.

Daewoo se mimochodem prodávalo v Mototechně, ne v Tuzexu jako jiné zahraniční automobily. Naše vláda auta nechala dovézt tři tisíce aut. Racer tehdy stál 189 900 korun (to je 63 tehdejších průměrných platů, takže jej měli hlavně umělci, taxikáři, veksláci, řezníci a další lépe vydělávající) a bylo suverénně nejdražší před druhým západním autem v nabídce – Renaultem 5 (za ten jste ušetřili patnáct tisíc). Nejlevnější tehdy byla Škoda 105 L za 57 780 korun a moderní Favorit vyšel na 89 123 korun. Daewoo totiž dorazilo do Československa jako kompenzace lybijského státního dluhu, protože právě v Lybii automobilka také působila. Africký stát ovšem Korejcům za auta dodaná k nám nikdy nezaplatil.

Pětimístný interiér je slušně prostorný, díky světlému béžovému čalounění vypadá vzdušně a z auta je i dobře vidět ven. Kvůli strohé výbavě dovážené verze ale není posádka moc rozmazlována nějakými komfortními prvky. Hodně velký je i kufr, ale bohužel není moc snadné sklopit zadní opěradla. Jeho objem 550 litrů vám tedy prostě musí stačit.

Pod kapotou je napříč umístěná řadová čtyřválcová patnáctistovka OHC, která na přední kola posílá výkon 75 koní, pokud ji vytočíte na 5 500 otáček. Nejvyšších 117 Nm pak najdete na hodnotě 3 000 otáček. Převodovka je samozřejmě manuální pětistupňová, manuálně se ovládá i sytič. Motor je asi největší slabinou Raceru, protože Opel Kadett ve své doby byl docela moderním autem, ale Racer se mu mohl vyrovnat jen na pohled.

Daewoo není žádný supersport (a to ani přes jméno Racer, tedy závodník) – na stovku akceleruje 16 sekund, maximální rychlost je 170 km/h. Jeho jízdní vlastnosti se mi ale líbí, protože auto funguje celkem slušně a není moc těžké. Hlavně je ale pohodlné a měkké, takže na rozbité okresce cestu opravdu zpříjemňuje. Navíc je dobře odhlučněné, takže starší motor v interiéru nijak moc nerámusí. Spotřeba je kolem 7,5 litru. Jízda neurazí, ale ani nenadchne, je to prostě takový Kadett no, jen s jiným (asi spíš horším) motorem.

V roce 1991 prošlo auto faceliftem, který změnil vzhled přední i zadní části. Racer se z výrobních linek poroučel v roce 1994, i když tak úplně to vlastně pravda není. Auto postavené na základech Kadettu se u Daewoo vyrábělo dál, jen pod novým jménem Nexia (případně Cielo na některých trzích) a počet vyrobených aut v Jižní Koreji se vyšplhal k milionu. Nástupcem se tak staly vlastně až modely Lanos a Nubira z roku 1997. Sedan se ale pro některé trhy dál vyráběl, v Uzbekistánu až do roku 2016.

U nás najdete kousky za ceny kolem 50 tisíc korun, protože jej prodejci již považují za perspektivní youngtimer. Přitom Kadetty sedan se dají najít i za deset tisíc a mnohdy s lepší výbavou, než měl u nás prodávaný Racer. Ve své době ale patřil k tomu nejlepšímu, co se dalo v Mototechně koupit, a předčil i domácí Favorit jak jízdní dynamikou, tak vnitřním prostorem. Jeho majitelé na něj s nadšením vzpomínají dodnes, navíc jde prý o velmi spolehlivé auto (pokud se o něj tedy majitel stará), občas ale řidiče trápí ucpávání palivového vedení. Jeho slabinou je také koroze, která ale trápí i Kadett. Racer prý nejvíce rezne okolo hrdla nádrže. Když ale tento problém podchytíte, bude jezdit spoustu let.