Dacia Duster 1.0 TCe 100 LPG – Krůček po krůčku

Přesně díky téhle filozofii se Dacia prodává nad očekávání napříč Evropou, včetně bohatých západních trhů, a dobývá žebříčky prodejnosti, v nichž se staví proti zaběhnutým automobilkám. Na pomyslném vrcholu poměru cena/užitná hodnota potom ční jeden konkrétní vůz – Duster. Za současné situace, kdy dlouhé dodací lhůty a emisní normy tlačí ceny aut nahoru, už na našem trhu vlastně není moc aut, která by se vešla pod magickou hranici 300 000 korun. Zejména pokud se budeme bavit o autech pro rodinu, a ne pouze o městských přibližovadlech s omezenou použitelností zadních sedadel a kufru. Rodinných aut v téhle cenové relaci je úplné minimum, a pokud se má navíc jednat o SUV, je k mání přesně jedno – Duster.

Málokdy rozebírám cenu auta hned na začátku článku, ale pravdou je, že pro pochopení celkového kontextu a zasazení Dusteru je právě cena ohromně důležitá – je koneckonců hlavní bernou mincí a hlavním argumentem při jeho výběru. Nový Duster, tedy druhá generace po aktuálním faceliftu, totiž stojí v ceníku základních 289 900 korun. A i když se jedná o hodně „základní základ“ bez klimatizace, rádia, nastavitelného volantu a dalších věcí, pořád dostanete pětimístné SUV, tentokrát dokonce i s nalakovanými nárazníky. A super-úsporná verze, kombinující pohon na benzin a LPG? Tak ta vyjde s druhou nejnižší výbavou na 354 400 Kč – pořád naprosto super suma, shodou okolností jen o kousek vyšší než ta, za kterou jsem kupoval 13 let starého bavoráka. Dokonce, i když se rozšoupnete a sáhnete po nejvyšší výbavě Prestige, vyjde i s LPG pohonem na 418 400 korun. Přesně tuhle specifikaci jsem dostal do testu.

Takže co dostanete za tyhle peníze? V první řadě uznejte sami, že tohle už je i v detailech celkem důstojně vypadající auto. Ty tam jsou nejobyčejnější halogenová světla a striktně utilitární design. Duster svítí LED diodami na obou koncích, navíc s docela hezkou grafikou, nová maska chladiče vypadá k světu a nejvyšší výbava znamená taky šedé části nárazníků, které reálně ničemu nepomůžou, ale přidají trochu drsňáckého terénního vzezření.

To jsou všechno drobnosti, které oceníte při pohledu zvenčí, jenže odsud na svoje auto zase tak často koukat nebudete. Daleko spíš vás tedy bude zajímat, že značný posun prodělal i interiér. Prémiovou kvalitu, měkoučké materiály a designové kudrlinky tady nehledejte, ale podstatné je, že když se posadíte za volant, už si ani zdaleka nepřipadáte jako v devadesátých letech – tak jako jste si připadali při usednutí do prvního Dusteru.

Vnitřek auta je moderní, sympaticky vybavený, ale hlavně ergonomicky zdařilý. Ty důležité věci se ovládají tlačítky, třeba panel klimatizace je vyloženě hezký, a radost mi udělal i nový infotainment. Nejen, že se některé funkce auta teď nastavují přímo v něm (až dosud nebyl infotainment s dalšími palubními systém v zásadě nijak propojen), ale hlavně je tu bezdrátové rozhraní s mobilním telefonem. To znamená, že jakmile jednou připojíte telefon, automaticky se po každém nastartování na displeji zapíná Apple Carplay nebo Android Auto – což je ten absolutně nejlepší způsob, jakým lze infotainment v autě používat. Kdo jednou vyzkouší jízdu podle chytré navigace z mobilu, zrcadlené přímo na hlavní displej auta, už nechce jinak.

A pak taky nesmím zapomenout na to, že zmizel můj oblíbený úsměvný prvek – otočné kolečko mechanického nastavení sklonu světel. Ještě před faceliftem se totiž sklon nastavoval mechanicky lankem, což byl v jednadvacátém století celkem unikát. Nyní už je nastavení realizováno elektricky a otáčí se jen klasickým malým kolečkem – byť umístěným na stále původním místě hluboko pod volantem.

Jedná se možná o úplnou drobnost, která ale ilustruje, jak se Duster designem, technicky i technologicky posouvá stále dál a dál – při zachování velmi nízké ceny.

Kdo si chce vlastnictví a provoz Dusteru ještě dál zlevnit, může sáhnout právě po LPG. To je spojeno výhradně s pohonem předních kol (kvůli toroidní nádrži pod podlahou kufru v místě rezervy) a s menším motorem – litrovým tříválcem 1.0 TCe, naladěným na rovných 100 koní a spojeným s manuální šestistupňovou převodovkou.

Tříválec je sice trochu drnčivý a na rozjezd mu musíte dát víc plynu, aby relativně velkého Dustera důstojně rozpohyboval, ale jede slušně, výkonu má na normální jezdění dost, a hlavně jezdí vážně úsporně. Při pohonu na LPG se dá pohodlně vejít do nějakých sedmi a půl litru na sto, na benzin je to pak kolem šesti. Při srovnání současných cen benzinu a LPG to pak znamená, že můžete ušetřit klidně polovinu nákladů na palivo.

Podstatné ovšem je, že ani to LPG už nebudete tankovat tak často jako dosud, jelikož se v rámci faceliftu podařilo uspořit pár kilo na hmotnosti auta, mohla se zvětšit toroidní nádrž z relativně nízkých 34 litrů na mnohem zajímavějších 43 litrů, aniž by tím utrpěla užitečná hmotnost (nebo chcete-li doložitelnost) auta. Na LPG tak najedete klidně i 600 kilometrů, a přitom pořád máte v záloze klasickou benzinovou nádrž na 50 litrů, na kterou dáte dalších zhruba 800. Ve výsledku má tak plně dotankovaný Duster víc než slušný akční radius. A to bez toho, aby LPG ubíralo místo z prostorného kufru – přijdete jen o možnost mít v autě rezervu.

Určitá forma pokroku je nakonec i v tom, že přepínání LPG a palivoměru už neevokuje levnou přestavbu. Kdybyste chtěli z jakéhokoliv důvodu přepnout pohon na benzin, učiníte tak standardním tlačítkem vlevo od volantu. Množství LPG v nádrži včetně jeho spotřeby a předpokládaného dojezdu pak můžete sledovat přímo na displeji palubního počítače mezi dvojicí analogových budíků.

Nezapomenu na to, jak jsem před mnoha a mnoha lety poprvé sednul do prvního Dusteru a celé auto působilo jako na gumě od tepláků. Podvozek byl sice úžasně pohodlný, ale pozoruhodně kymácivý a rozbředlý, podobně jako řízení a řazení. Druhá generace, potažmo její facelift, jsou v téhle otázce nesrovnatelně jinde. Auto je pořád mimořádně pohodlné a s přehledem filtruje nerovnosti, má však zároveň jistý a důstojný projev. Když se k tomu přičtou všechny ovládací prvky a vyvážené jízdní vlastnosti, je Duster vlastně velmi pohodlné, snad jen trochu hlučnější auto s nenáročným řízením – přesně takové, jaké zákazníci budou chtít.

Takže dostanete v rámci faceliftu „revolučně nového“ Dustera? To sice ne, ale dostanete parádně odladěnou evoluci, která krůček po krůčku vyhlazuje všechny nedostatky, které měly jeho předešlé podoby. Duster se pořád zlepšuje, čímž zároveň utěšeně roste jeho už tak pozitivně nakloněný poměr ceny a užitné hodnoty. Jsou samozřejmě věci, které od něj čekat nemůžete, ale každý nedostatek nebo nesplněné očekávání naprosto beze zbytku vyváží právě onou luxusně nízkou cenou.