Dacia: černý kůň automobilového trhu je na třetím místě!

Upřímně? Sám bych si na Dacii nevzpomněl. A kdybyste se mě zeptali, v první trojce bych ji určitě nehádal. Prodeje v České republice za první tři měsíce opanovala Škodovka a Volkswagen, ale že bude na třetím místě automobilka, která se ještě před nemnoha lety potácela na samé hraně existence? No tedy… Hyundai je čtvrtý a Peugeot pátý, to je sám o sobě taky k důvod k zamyšlení. Kde je Ford, Opel, Toyota a Citroën?

Jenže stačí si vyjet na venkov a pochopíte. A nemusíte jezdit ani daleko od Prahy, nějakých padesát kilometrů za hranicemi hlavního města už se to začíná Daciemi jenom hemžit. A když se novopečených majitelů zeptáte, proč si koupili zrovna tohle auto, řeknou vám, že mezi novými vozy nenajdete lepší poměr ceny a hodnoty. Často taky dodají, že chtěli nové auto se zárukou. Výsledkem je, že v novodobé historii značky se prodalo v ČR už více než sto tisíc aut a aktuálně patří značce téměř 7 procent trhu!

Dacia to udělala opravdu chytře. Když se v roce 2004 vrátila do Evropy, patřila už Renaultu. Vsadila na jednoduchost a z lacinosti udělala přednost. Mnozí zákazníci, které vyspělé technologie a asistenční systémy spíš děsí, vám řeknou, že od auta nechtějí nic víc, než aby mělo motor, čtyři kola, kufr a bylo spolehlivé. A tuhle filozofii jim Dacia bezvýhradně dopřeje. Bez pompézních bigboardů a bez drahých televizních reklam – v podstatě jejich jediným marketingovým nástrojem je cena. A pozor, to neplatí jen tady v ČR, ale v celé Evropě! Původní záměr postavit auto pod 6 000 eur se sice nepovedl, ale i tak působí obrovský Logan MCV za cenu 189 900 Kč tak trochu jako zjevení. Co na tom, že nemá klimatizaci, výškově nastavitelný volant, mlhovky, centrální zamykání ani rádio, protože to hlavní, a sice přilákat lidi do prodejny, zvládne spolehlivě. A větší Duster? O tomhle SUV kolují legendy, a přestože si na něj mnozí ukazují prstem, jeho majitelé na něj v drtivé většině případů nedají dopustit. Za ty prachy…

Přitom na začátku znovuzrození značky Dacia nešlo o nic jiného, než o využití v podstatě již dávno zaplacených technologií i výrobních linek. Louis Schweitzer, tehdejší generální ředitel automobilky Renault (1992 až 2005), viděl příležitost v hladové východní Evropě, která houfně kupovala ojetá auta ze Západu. Dacia přitom byla dostatečně známá značka a Renault měl zase know-how. Ta myšlenka, použít možná trochu zastaralé, ale objektivně pořád funkční a vychytané platformy, motory a technologie, je jednoduchá a geniální zároveň. A u Renaultu i Nissanu je opravdu z čeho brát. Nikdo se tedy nemůže divit, že třeba takové Sandero patří v Evropě k dlouhodobě nejlépe prodávaným vozům své třídy, alespoň co se privátních zákazníků týče. Právě lidé z masa a kostí – ti, kteří si na svoje auto musí opravdu našetřit z výplaty a nedostanou ho v práci, ani si ho nekoupí na firmu – totiž tvoří drtivou většinu zákazníků Dacie. Uvědomují si hodnotu peněz a pečlivě zvažují, co za ně dostanou.

Je zajímavé, že původně měla být ČR nejzápadnější zemí, kde se bude Dacia prodávat, ale její úspěch byl tak velký, že nyní se prodává ve 44 zemích a její modely, byť třeba pod značkou Renault či Nissan, můžete najít dokonce ve 110 zemích světa! Dacia aktuálně prodává 700 tisíc aut ročně, a to i v Německu nebo Švýcarsku… Za deset let značka dosáhla růstu o více než 400 procent – co na tom, že začínala skoro na nule.

Zatímco se automobilky ohání nejmodernějšími technologiemi a zákazníkům se snaží vnutit co nejvíc zbytných věcí za co nejvíc peněz, filozofie Dacie je úplně opačná. Jejich auto má být levné a funkční. Což všechny modely bezesporu splňují. Je až s podivem, že se nikomu jinému zatím nic podobného nepodařilo, byť se o to někteří snaží… Třeba koncern Volkswagen se o to už několikrát pokoušel, naposledy s indickou značkou Tata. A nyní na podobném projektu pracuje i Škodovka – opět v Indii. Myšlenka dalšího vytěžení technologií je blízká třeba i koncernu PSA, vždyť tady se mluvilo o tom, že právě to je hlavním důvodem, proč koupili ztrátový Opel, nicméně ani tady se asi účetní pořád nemohou dopočítat. Jestli to není třeba i tím, že v centrále Renaultu ve Francii pracuje pro značku Dacia patnáct lidí – všechno, tedy i marketing nebo účetní programy, si totiž půjčují od starších bráchů, tedy od značek Renault a Nissan.

Dacia dnes nabízí několik modelů veskrze praktického zaměření – jsou v prvé řadě levné, ale zároveň splňují všechny požadavky na bezpečnost. A každý si je může za rozumné peníze dovybavit dle vlastního uvážení a potřeb, tedy třeba klimatizací, parkovacími senzory nebo vyhřívanými sedačkami. A spousta lidí vám řekne, že vlastně nepotřebují nic víc. Ojeté auto nechtějí, protože mají strach z jeho nákupu a případných skrytých vad, tady sází na záruku i fakt, že na jednodušší technologii se vlastně ani nemá moc co pokazit.

Renault všem ukázal, že to jde. A nejen v ČR, ale i jinde po světě. A jak to máte s Dacií vy? Hop, a nebo trop?

Jsme zvědaví na vaše zkušenosti a postřehy z diskuze...